Max Gerstl

Max Gerstl
Narození	6. března 1897 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1. října 1982 (ve věku 85 let) White Plains? Spojené státy americké Spojené státy americké
Povolání	architekt
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Max Gerstl (6. března 1897 Praha^[1] – 1. října 1982, White Plains?, Spojené státy americké)^[2] byl český architekt a designér. K jeho realizacím patří zejména portály, markýzy, výklady či firemní štíty prodejen, je také autorem rodinných domů. Jeho dílo dosud nebylo plně zmapováno, řada objektů se nedochovala.

Max Gerstl se narodil ve významné židovské rodině, která se usadila v Praze již roku 1492. Jeho pradědeček Abraham von Gerstl byl za sedmileté války povýšen do šlechtického stavu.

Vystudoval stavební školu. Za první světové války byl odveden a v boji utrpěl těžké zranění.^[3] Po válce studoval u profesora Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění v Praze.

V roce 1926 si otevřel vlastní projektovou kancelář v centru Prahy.

V roce 1938 emigroval s manželkou a dvěma dětmi do New Yorku^[4], kde si znovu založil svůj architektonický ateliér.^[3]

Za druhé světové války si psal s Janem Masarykem. Přidal se ke Svobodným zednářům, stal se členem zednářské lóže Humanitas.^[3] (Doklad o jeho členství existuje již v roce 1936, kdy v periodiku Svobodný zednář oznámil úmysl založit sbírku Zednářská umělecká fotografie.)^[5]

Zemřel v roce 1982. Do Prahy, po které se mu velmi stýskalo, se mu už nepodařilo vrátit. Jeho dcera Bronia Gerstl Rayman věnovala pozůstalost v podobě fotografií a architektonických plánů Národnímu technickému muzeu v Praze.^[3] Paní Gerstl Rayman dále věnovala Židovskému muzeu v Praze portrét Maxe Gerstla ve vojenské uniformě (olej na plátně, Budapešť 1915, autor František Sokol)^[6][7] a portrét jeho děda Mosese Gerstla.^[8]

(c) Jaro Zastoupil - Gampe, CC BY-SA 3.0

* 1927 rodinná hrobka rodiny Grünwaldových na tzv. Novém židovském hřbitově v Prostějově, Brněnská ul.

• 1928 výkladce obchodů v domě čp. 391, Praha 1 – Staré Město, Na Příkopě 7 / Provaznická 6 ^[9]
• 1928–1930 Rodinný dům, Praha 8 – Libeň, čp. 1374, Valčíkova 5^[10]
• 1932 portál obchodního domu ARA (později Perla), Praha 1 – Staré Město, čp. 371, Perlová 5 / 28. října 1 – zničeno^{[10][11][p 1]}
• 1934 - 1937 dům čp. 600 "U Hřebene", Praha 1 – Staré Město, Celetná 7 / Štupartská 2 – zničeno^[12]
• 1935 výkladce přízemí Domu U Černé Matky Boží, Praha 1 – Staré Město, čp. 569, Celetná 34, Ovocný Trh 19^[13]
• 1935 Výkladce obchodního domu pojišťovny Praha, čp. 583, Praha 1 – Staré Město, Na Příkopě 15 / Havířská 3 a 5^{[p 2][14]}
• 1935 Přestavba obchodního domu pro odívání mládeže Ferdinand Hirsch, Praha 1 - Staré Město, Železná 14 (dnes United Colors of Benetton)^[15]
• 1936 Rodinný dům, Praha 6 – Břevnov, čp. 1154, Michalovicova 1^[10]
• 1937 Výkladce domu "U zlatého jelena", čp. 383, Praha 1 – Staré Město, Na Můstku 1 / Rytířská 14^[16]
• 1937 Úprava průčelí domu čp. 962 do Rytířské ulice, Praha 1 – Staré Město, Rytířská 27 / V Kotcích 30^[17]
• 30. léta Portál obchodu, Praha 1 – Staré Město, Havelská 19 / Melantrichova 4^[10]
• 30. léta Portál obchodu, Praha 8 – Libeň, Na Hrázi 1 / Zenklova 32^[10]

V roce 1935 používal Max Gerstl automobil Škoda Rapid a jeho jméno bylo v této souvislosti použito v reklamním inzerátu.^[18]

• LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938. Praha: Fraktály, 2002. 217 s. ISBN 80-86627-04-7. S. 56–59. 
• VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Gerstl Max, s. 196. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Gerstl na Wikimedia Commons
• LUKEŠ, Zdeněk. ARCHITEKTURA: Znovu o reklamě v Praze. Neviditelný pes [online]. 2015-02-24 [cit. 2016-03-26]. Dostupné online. ISSN 1212-673X. 
• František Sokol: Portrét architekta Maxe Gerstla ve vojenské uniformě z roku 1915, ze sbírek Židovského muzea v Praze