Max Herget

Max Herget
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1878 – 1883
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
Narození8. září 1823
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí29. března 1893 (ve věku 69 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHlubočepský hřbitov
DětiAntonín Herget
Marie Hergetová (1870–1917)
Vilemína Hergetová (1864–1926)
Alma materzeměděl. škola Hohenheim
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Max Herget, též Maxmilián Herget (8. září 1823 Praha[1] – 29. března 1893 Praha[2][3][4]), byl rakouský a český podnikatel v průmyslu stavebních hmot a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie

Pocházel z tradiční pražské podnikatelské rodiny. Jeho děd Franz Anton Leonard Herget založil Hergetovu cihelnu na Malé Straně. Roku 1787 podnikání v cihlářském průmyslu prodal, ale roku 1816 se noví majitelé Hergetovy cihelny opět propojili s rodem Hergetů, když se dcera jednoho z nich prodala za Antonína Hergeta, který vlastnil cihelny na Smíchově.[3]

Max Herget studoval na právnické fakultě, ale později přešel na zemědělskou školu v Hohenheimu. Potom se dal na podnikání. Vedl společně s bratrem Adolphem rodinný podnik. Po smrti bratra v roce 1861 se stal jediným vlastníkem. Šlo o cementárnu v Hlubočepích a parní cihelnu v Bubenči.[4] Do pražského podnikatelského světa vstoupil ještě výrazněji v 70. letech 19. století, kdy po otřesu způsobeném hospodářskou krizí roku 1873 odkoupil jako dosavadní hlavní akcionář cementárnu v Radotíně, kterou pak dále rozšiřoval (vyvážel do celých Čech, na Moravu a do Uher[4]). Kromě toho mu patřily cihelny na Smíchově, v Bubenči a Dejvicích. Postupným přikupováním pozemků se mu podařilo získat do svého majetku i celý vápencový vrch Barrandov. V rodinné tradici posléze pokračoval Maxův syn Antonín.[3]

Do roku 1863 zasedal v pražském obecním zastupitelstvu.[4] V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1878 byl zvolen na Český zemský sněm za městskou kurii (obvod Praha-Malá Strana).[5] Uvádí se tehdy jako člen takzvané Ústavní strany (liberálně a centralisticky orientovaná platforma, odmítající autonomistické aspirace neněmeckých národností).[6]

Byl mu udělen Zlatý záslužný kříž. Zemřel v březnu 1893 na zápal plic[4] a byl pohřben v rodinné hrobce na Hlubočepském hřbitově.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Tomáše na Malé Straně v Praze
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv Tomáše na Malé Straně v Praze
  3. ↑ a b c Maxmilián Herget (* 8. 9. 1823 Praha, † 29. 3. 1893 Praha) [online]. starysmichov.cz [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e Sterbfälle. Bohemia. Březen 1893, roč. 66, čís. 89, s. 5. Dostupné online. 
  5. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002004.htm
  6. ↑ Národní listy 20. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011278&picp=&it=0&s=djvu

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)