Max Klinger

Max Klinger
Narození	18. února 1857 Lipsko
Úmrtí	5. července 1920 (ve věku 63 let) Naumburg (Großjena)
Místo pohřbení	Naumburg (Großjena)
Alma mater	Státní akademie výtvarného umění v Karlsruhe (1874–1875) Pruská akademie umění (1875–1876) Petrova škola v Lipsku
Povolání	sochař, malíř, vysokoškolský učitel, spisovatel, tiskař, jednoroční dobrovolník a exlibrista
Partner(ka)	Elsa Asenijeffová
Významná díla	Paraphrase über den Fund eines Handschuhs
Ocenění	Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1910) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Klinger (18. února 1857, Lipsko – 4. července 1920, Großjena, dnes městská část Naumburgu) byl německý sochař, malíř a grafik, představitel symbolismu.

Biografie

Max Klinger se narodil jako druhý syn výrobce mýdla. Jeho učiteli byli Karl Gussow, Ludwig Des Coudres a Emile Wauters. Roku 1881 se usadil v Berlíně a otevřel si zde ateliér. Mnoho cestoval po Evropě, pobýval například v Itálii a v Paříži, kde ho zaujal symbolistický malíř Pierre Puvis de Chavannes. Roku 1897 se stal profesorem v Lipsku, v následujícím roce se seznámil s rakouskou spisovatelkou Elsou Asenijeff, která se stala až do roku 1916 jeho partnerkou (měli spolu dceru Desirée) a modelkou. 19. října 1919 umělce ranila mrtvice, dožil ve své vile v obci Großjena, což je dnes část Naumburgu. Na podzim 1919 si vzal za manželku Gertrud Bockovou. Jeho poměrně známým dílem byl Paridův soud (Das Urteil des Paris).

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Klinger na Wikimedia Commons