Max Purcell
Max Purcell | |
---|---|
Purcell v kvalifikaci Wimbledonu 2022 | |
Stát | Austrálie |
Datum narození | 3. dubna 1998 (26 let) |
Místo narození | Sydney, Austrálie[1] |
Bydliště | Sydney, Austrálie[1] |
Výška | 185 cm[1] |
Hmotnost | 75 kg[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 3 061 799 USD |
Tenisová raketa | Dunlop |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 28–48 |
Tituly | 0 ATP, 5 challengerů, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 40. místo (16. října 2023) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2024) |
French Open | 2. kolo (2023) |
Wimbledon | 1. kolo (2022, 2023) |
US Open | 1. kolo (2021, 2023) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 109–65 |
Tituly | 7 ATP, 15 challengerů, 1 Futures |
Nejvyšší umístění | 25. místo (11. dubna 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | finále (2020, 2022) |
French Open | 3. kolo (2021) |
Wimbledon | vítěz (2022) |
US Open | čtvrtfinále (2021) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2021) |
Wimbledon | 2. kolo (2021) |
US Open | semifinále (2021) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | finále (2022, 2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 11. dubna 2024
Max Purcell (* 3. dubna 1998 Sydney) je australský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál seedm deblových turnajů včetně grandslamového Wimbledonu 2022. Jako poražený finalista skončil v mužské čtyřhře Australian Open 2020 a 2022. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2023 na 40. místě a ve čtyřhře v dubnu 2022 na 25. místě. Trénuje ho Dayne Kelly. Dříve tuto roli plnil Nathan Healey.[1]
V australském daviscupovém týmu debutoval v roce 2022 na malažském finálovém turnaji, kde odehrál tři čtyřhry a jednu dvouhru ve skupinové fázi a poté i debla v semifinále. Stal se tak členem družstva, které ve světovém finále podlehlo Kanadě. Do září 2024 v soutěži nastoupil k osmi mezistátním utkáním s bilancí 0–2 ve dvouhře a 7–1 ve čtyřhře.[3]
Austrálii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Až jako náhradník za Murrayho zasáhl do mužské dvouhry, v níž z pozice 190. hráče světa vyřadil Félixe Augera-Aliassimeho.[4] Ve druhém kole podlehl Dominiku Koepferovi. Do mužské čtyřhry zasáhl s Johnem Peersem. V prvním kole nestačili na pozdější semifinalisty Austina Krajicka s Tennysem Sandgrenem.
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2014, když na turnaji v jihoaustralském Port Pirie s dotací 15 tisíc dolarů nastoupil s Matthewem Bartonem do čtyřhry. Ve čtvrtfinále podlehli Alexi Boltovi a Andrewovi Whittingtonovi.[2] Během května 2016 získal na challengerech premiérový titul v jihokorejském Kimčchonu, kde mu v závěru třetí sady finále skrečoval krajan a hráč třetí světové stovky Andrew Whittington. V turnaji vyhrál sedm zápasů poté, co z pozice 762. muže žebříčku musel projít kvalifikací. V šestnácti letech se tak stal druhým nejníže postaveným vítězem na challengerech.[5][2]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Australian Open 2017, do nějž obdržel s krajanem Alexem de Minaurem divokou kartu. Na úvod je zastavili Španělé Pablo Carreño Busta a Guillermo García-López. V melbournské kvalifikaci jej v prvním kole vyřadil Rus Andrej Rubljov. Po zvládnuté tříkolové kvalifikační soutěži Australian Open 2020, v jejíž závěrečné fázi zdolal Slováka Jozefa Kovalíka, si poprvé zahrál grandslamovou dvouhru. Nad jeho síly však byl v první fázi 18letý Ital Jannik Sinner, figurující na osmdesáté druhé příčce žebříčku.[5][2]
Do premiérového finále na okruhu ATP Tour i grandslamu postoupil s krajanem Lukem Savillem ve čtyřhře Australian Open 2020, do níž obdrželi divokou kartu. V semifinále vyřadili čtvrtý nasazený, chorvatsko-slovenský pár Ivan Dodig a Filip Polášek. V boji o titul pak podlehli americko-britským turnajovým jedenáctkám Rajeevu Ramovi s Joem Salisburym.[6] První singlový zápas na okruhu ATP Tour vyhrál na únorovém Great Ocean Road Open v Melbourne Parku, kde vyřadil Slováka Norberta Gombose z konce první stovky.[7] Ve druhém kole prohrál s ruskou světovou dvacítkou Karenem Chačanovem.[8] Ve druhé fázi navazující kvalifikace Australian Open 2021 nestačil na Rusa Aslana Karaceva.[5]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 3 (1–2)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2020 | Australian Open | tvrdý | Luke Saville | Joe Salisbury Rajeev Ram | 4–6, 2–6 |
Finalista | 2022 | Australian Open | tvrdý | Matthew Ebden | Thanasi Kokkinakis Nick Kyrgios | 5–7, 4–6 |
Vítěz | 2022 | Wimbledon | tráva | Matthew Ebden | Nikola Mektić Mate Pavić | 7–6(7–5), 6–7(3–7), 4–6, 6–4, 7–6(10–2) |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 13 (7–6)
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 2. února 2020 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Luke Saville | Joe Salisbury Rajeev Ram | 4–6, 2–6 |
Finalista | 2. | 1. listopadu 2020 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý (h) | Luke Saville | Sander Gillé Joran Vliegen | 5–7, 3–6 |
Finalista | 3. | 29. ledna 2022 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Matthew Ebden | Thanasi Kokkinakis Nick Kyrgios | 5–7, 4–6 |
Vítěz | 1. | 10. dubna 2022 | Houston, Spojené státy | antuka | Matthew Ebden | Ivan Sabanov Matej Sabanov | 6–3, 6–3 |
Finalista | 4. | 12. června 2022 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko | tráva | Matthew Ebden | Wesley Koolhof Neal Skupski | 6–4, 5–7, [6–10] |
Vítěz | 2. | 9. července 2022 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | Matthew Ebden | Nikola Mektić Mate Pavić | 7–6(7–5), 6–7(3–7), 4–6, 6–4, 7–6(10–2) |
Vítěz | 3. | 9. dubna 2023 | Houston, Spojené státy (2) | antuka | Jordan Thompson | Julian Cash Henry Patten | 4–6, 6–4, [10–5] |
Finalista | 5. | červenec 2023 | Newport, Spojené státy | tráva | William Blumberg | Nathaniel Lammons Jackson Withrow | 3–6, 7–5, [5–10] |
Finalista | 6. | červenec 2023 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý | Jordan Thompson | Nathaniel Lammons Jackson Withrow | 6–7(3–7), 6–7(4–7) |
Vítěz | 4. | 22. října 2023 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Rinky Hijikata | Jamie Murray Michael Venus | 6–4, 6–1 |
Vítěz | 5. | 11. února 2024 | Dallas, Spojené státy | tvrdý (h) | Jordan Thompson | William Blumberg Rinky Hijikata | 6–4, 2–6, [10–8] |
Vítěz | 6. | 19. února 2024 | Los Cabos, Mexiko | tvrdý | Jordan Thompson | Gonzalo Escobar Oleksandr Nedověsov | 7–5, 7–6(7–2) |
Vítěz | 7. | 7. dubna 2024 | Houston, Spojené státy (3) | antuka | Jordan Thompson | William Blumberg John Peers | 7–5, 6–1 |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (5–5 D; 15–5 Č) |
Futures (4–3 D; 1–2 Č) |
Dvouhra: 17 (9–8)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | květen 2016 | Kimčchon, Jižní Korea | tvrdý | Andrew Whittington | 3–6, 7–6(8–6), 5–1skreč |
Finalista | 1. | listopad 2016 | Blacktown, Austrálie | tvrdý | Christopher O'Connell | 2–6, 2–6 |
Vítěz | 2. | březen 2017 | Nišitōkjō, Japonsko | tvrdý | Jusuke Takahaši | 7–5, 7–6(10–8) |
Finalista | 2. | duben 2017 | Jakarta, Indonésie | tvrdý | Čchen Tchi | 3–6, 4–6 |
Vítěz | 3. | říjen 2017 | Nonthaburi, Thajsko | tvrdý | Martins Podzus | 6–7(7–9), 6–2, 7–6(7–4) |
Vítěz | 4. | říjen 2017 | Pattaya, Thajsko | tvrdý (h) | Wu Tchun-lin | 6–2, 6–2 |
Finalista | 3. | březen 2018 | Mornington, Austrálie | antuka | Marc Polmans | 6–7(5–7), 2–6 |
Vítěz | 5. | duben 2018 | Mornington, Austrálie | antuka | Marc Polmans | 7–5, 6–4 |
Finalista | 4. | květen 2019 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Kwon Sun-u | 5–7, 5–7 |
Vítěz | 6. | červenec 2021 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý | Jay Clarke | 3–6, 6–4, 7–6(8–6) |
Finalista | 5. | září 2021 | Columbus, Spojené státy | tvrdý | Stefan Kozlov | 6–4, 2–6, 4–6 |
Vítěz | 7. | únor 2023 | Čennaí, Indie | tvrdý | Nicolas Moreno de Alboran | 5–7, 7–6(7–2), 6–4 |
Vítěz | 8. | únor 2023 | Bangalúr, Indie | tvrdý | James Duckworth | 3–6, 7–5, 7–6(7–5) |
Vítěz | 9. | březen 2023 | Puné, Indie | tvrdý | Luca Nardi | 6–2, 6–3 |
Finalista | 6. | březen 2023 | Lille, Francie | tvrdý (h) | Otto Virtanen | 7–6(7–3), 4–6, 2–6 |
Finalista | 7. | květen 2023 | Kwangdžu, Jižní Korea | tvrdý | Jordan Thompson | 3–6, 2–6 |
Finalista | 8. | květen 2023 | Pusan, Jižní Korea | tvrdý | Aleksandar Vukic | 4–6, 0–1 skreč |
Čtyřhra (16 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | srpen 2017 | Lexington, Spojené státyer | tvrdý | Alex Bolt | Tom Jomby Eric Quigley | 7–5, 6–4 |
1. | říjen 2017 | Pattaya, Thajsko | tvrdý (h) | Čchen Tchi | Skyler Butts Li Jüan-feng | 6–1, 6–1 |
2. | listopad 2017 | Tojota, Japonsko | tvrdý (h) | Andrew Whittington | Ruben Gonzales Christopher Rungkat | 6–3, 2–6, [10–8] |
3. | listopad 2018 | Bengalúru, Indie | tvrdý | Luke Saville | Purav Radža Antonio Šančić | 7–6(7–3), 6–3 |
4. | leden 2019 | Playford, Austrálie | tvrdý | Luke Saville | Ariel Behar Enrique López Pérez | 6–4, 7–5 |
5. | únor 2019 | Launceston, Austrálie | tvrdý | Luke Saville | Hiroki Morija Mohamed Safwat | 7–5, 6–4 |
6. | březen 2019 | Čang-ťia-kang, Čína | tvrdý | Luke Saville | Hans Hach Sriram Baladži | 6–2, 7–6(7–5) |
7. | březen 2019 | An-ning, Čína | antuka | Luke Saville | Hans Podlipnik Castillo David Pel | 4–6, 7–5, [10–5] |
8. | květen 2019 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Luke Saville | Ruben Bemelmans Serhij Stachovskyj | 6–4, 7–6(9–7) |
9. | červenec 2019 | Binghamton, Spojené státy | tvrdý | Luke Saville | Alex Lawson JC Aragone | 6–4, 4–6, [10–5] |
10. | říjen 2019 | Traralgon, Austrálie | tvrdý | Luke Saville | Brydan Klein Scott Puodziunas | 6–7(2–7), 6–3, [10–4] |
11. | leden 2020 | Bendigo, Austrálie | tvrdý | Luke Saville | Jonatan Erlich Andrej Vasilevskij | 7–6(7–3), 7–6(7–3) |
12. | říjen 2022 | Pusan, Jižní Korea | tvrdý | Marc Polmans | Nam Či-song Min-kju | 6–7(5–7), 6–2, [12–10] |
13. | únor 2023 | Burnie, Austrálie | tvrdý | Marc Polmans | Luke Saville Tristan Schoolkate | 7–6(7–4), 6–4 |
14. | březen 2023 | Lille, Francie | tvrdý (h) | Jason Taylor | Dustin Brown Ajsám Kúreší | 7–6(7–3), 6–4 |
15. | duben 2023 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Jasutaka Učijama | Čchong Jun-song Juta Šimizu | 6–1, 6–4 |
Finále soutěží družstev: 2 (0–2)
Výsledek | č. | datum a místo konání | spoluhráči | soupeři | skóre |
---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | Davis Cup 2022 27. listopadu 2022 Málaga, Španělsko tvrdý (hala), Martin Carpena Arena | Alex de Minaur Thanasi Kokkinakis Jordan Thompson Matthew Ebden | Kanada | 0–2 |
Félix Auger-Aliassime Denis Shapovalov Vasek Pospisil Alexis Galarneau Gabriel Diallo | |||||
Finalista | 2. | Davis Cup 2023 26. listopadu 2023 Málaga, Španělsko tvrdý (hala), Martin Carpena Arena | Alex de Minaur Alexei Popyrin Jordan Thompson Matthew Ebden | Itálie | 0–2 |
Jannik Sinner Lorenzo Musetti Matteo Arnaldi Lorenzo Sonego Simone Bolelli |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max Purcell na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Max Purcell na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 11. dubna 2024
- ↑ a b c d Max Purcell na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 11. dubna 2024
- ↑ Max Purcell na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 14. února 2024
- ↑ Canada's Felix Auger-Aliassime eliminated in first round of Tokyo Olympics. Sportsnet.ca [online]. 2021-07-25 [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Max Purcell | Player Activity [online]. ATP Tour , Inc. [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Salisbury/Ram Win First Grand Slam Doubles Title At Australian Open [online]. ATP Tour, Inc., 2020-02-02 [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Australians Chris O’Connell, Aleksander Vukic and Max Purcell achieved new milestones [online]. Tennis Australia, 1-2-2021 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Thompson Advances at Great Ocean Road [online]. Tennis Australia, 3-2-2021 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Purcell na Wikimedia Commons
- Max Purcell na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Max Purcell na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Max Purcell na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Max Purcell v databázi Olympedia (anglicky)
- Max Purcell na Instagramu
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Finská vlajka
bendera Indonesia
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.