Max Zweig

Max Zweig
Narození	22. června 1892 Prostějov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. ledna 1992 (ve věku 99 let) Jeruzalém Izrael Izrael
Místo pohřbení	Har ha-Menuchot
Alma mater	Právnická fakulta Německé univerzity v Praze
Povolání	spisovatel, básník-právník a dramaturg
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Max Zweig (22. června 1892 Prostějov^[1] – 5. ledna 1992 Jeruzalém) byl rakousko-židovský dramatik.

Poté, co vystudoval právo, působil jako spisovatel na volné noze ve Vídni a Berlíně. Když se národní socialisté dostali k moci, musel z Německa emigrovat do Prahy. Tam se usadil roku 1934, než o čtyři roky později nedobrovolně uprchl do Tel Avivu. Hebrejsky se nikdy nenaučil, bál se, že by to mohlo negativně ovlivnit jeho německý písemný projev. Max Zweig byl bratrancem Stefana Zweiga.

• Ragen, 1925
• Die Marranen (Marani), 1938
• Die deutsche Bartholomäusnacht (Německá Bartolomějská noc), 1940
• Lilith, 1942
• Tolstois Gefangenschaft und Flucht (Tolstého zajetí a útěk), 1946
• Ghetto Warschau (Ghetto Varšava), 1947
• König Saul (Král Saul), 1951
• Die Verdammten (Zavrženci), 1952
• Aufruhr des Herzens (Vzpoura srdce), 1956
• Das Wunder des Hilarius (Hilariův zázrak), 1960
• Die Entscheidung Lorenzo Morenos (Rozhodnutí Lorenze Morena), 1965
• Davidia, 1972

• Lebenserinnerungen. 1987 Bleicher (česky: Vzpomínky. Olomouc 2004. ISBN 80-244-0910-0.)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max Zweig na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Zweig na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Max Zweig
• Max Zweig na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska