Max von Behr

Max von Behr
Narození	10. ledna 1879 Reddenau Německá říše Německá říše
Úmrtí	27. prosince 1951 (ve věku 72 let) Garmisch-Partenkirchen Západní Německo Západní Německo
Vojenská kariéra
Hodnost	SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS
Doba služby	1898–1945
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše
Složka	Reichsheer (do roku 1918) Reichswehr (do roku 1933) Waffen-SS (do roku 1945)
Jednotka	Leib-Grenadier-Regiment König Friedrich Wilhelm III. Nr. 8 Reserve-Infaterie-Division Nr. 80
Velel	Velitel SS Vídeň Velitel SS Berlín
Války	První světová válka Druhá světová válka
Vyznamenání	Rytířský kříž pruského domácího řádu Hohenzollernů s meči Pruský železný kříž I. třídy Pruský železný kříž II. třídy

Max Heinrich von Behr (10. ledna 1879 – 27. prosince 1951) byl vysoce vyznamenaný veterán první světové války a důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS (Generálporučík Waffen-SS) za druhé světové války. Ke konci druhé světové války sloužil jako velitel SS v Berlíně.

Mládí a první světová válka

Max von Behr se narodil 10. ledna 1879 v rodině pastora ve východopruském městě Reddenau. Poté, co roku 1898 úspěšně složil maturitní zkoušku, se rozhodl vstoupit do císařské německé armády. V hodnosti praporčíka (Fähnrich) byl zařazen k 8. granátnickému pluku "Král Fridrich Vilém III." (Leib-Grenadier-Regiment "König Friedrich Wilhelm III." Nr. 8), který sídlil ve Frankfurtu nad Odrou.

Před začátkem první světové války sloužil jako pobočník velitele praporu a později i jako pobočník velitele pluku u téže jednotky. K 1. dubnu 1911 byl převelen ke generálnímu štábu císařské armády. Zde zůstal až do 18. října 1913, kdy byl povýšen do hodnosti kapitána (Hauptmann) a současně byl jmenován do funkce zpravodajského důstojníka u III. císařského armádního sboru pod velením generála Ewalda von Lochowa.

S vypuknutím první světové války byl opět převelen a stal se náčelníkem štábu u 80. záložní pěší divize (Reserve-Infaterie-Division Nr. 80). S touto jednotkou se následně účastnil těžkých bojů východní fronty u Mazurských jezer.

Různé štábní posty střídal až do konce února roku 1916, kdy se stal velitelem II. praporu 265. záložního pěšího pluku (Reserve-Infanterie-Regiment Nr. 265), který byl začleněn do 80. záložní pěší divize. Koncem března téhož roku byl raněn a ze svých zranění se léčil až do října 1916.

Následně byl jmenován náčelníkem štábu u 105. pěší divize (Infanterie-Division Nr. 105) a počátkem února příštího roku byl převelen do generálního štábu vojenské hospodářské správy pro Rumunsko. V listopadu 1917 se stal náčelníkem tohoto štábu a na tomto postu zůstal až do konce války.

Armádu opustil v hodnosti Majora dne 14. března 1919. Během služby v první světové válce získal mnoho vojenských vyznamenání, včetně obou stupňů železného kříže.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

• Fähnrich – 1. březen, 1898
• Sekondeleutnant – 18. srpen, 1899
• Oberleutnant – 17. září, 1909
• Hauptmann – 22. březen, 1913
• Major – 16. září, 1917
• SS-Obersturmbannführer – 30. leden, 1936
• SS-Standartenführer – 20. duben, 1936
• SS-Oberführer – 20. duben, 1937
• SS-Brigadeführer – 30. leden, 1938
• Generalmajor der Waffen SS – 1. červenec, 1941
• SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS – 30. leden, 1944

Významná vyznamenání

• Rytířský kříž královského pruského domácího řádu Hohenzollernů s meči – 16. říjen, 1917
• Pruský železný kříž I. třídy (První světová válka)
• Pruský železný kříž II. třídy (První světová válka)
• Meklenbursko-Zvěřínský válečný záslužný kříž II. třídy (První světová válka)
• Württemberský rytířský kříž Fridrichova řádu I. třídy s meči (První světová válka)
• Rakouský vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou ozdobou (První světová válka)
• Rakouský řád železné koruny III. třídy s válečnou ozdobou (První světová válka)
• Královský pruský řád koruny IV. třídy (První světová válka)
• Rakouský řád Františka Josefa III. třídy (První světová válka)
• Knížecký lippský válečný záslužný kříž (První světová válka)
• Hamburský Hanzovní kříž – 22. prosinec, 1917
• Meklenbursko-Schwerinský rytířský kříž Pegasova řádu (První světová válka)
• Saský Vévodský saský ernestinský řád – Rytířský kříž I. třídy s meči (První světová válka)
• Pruský kříž řádu Johannitů (První světová válka)
• Válečný záslužný kříž I. třídy s meči
• Válečný záslužný kříž II. třídy s meči
• Kříž cti
• Sudetská pamětní medaile
• Medaile za Anschluss
• Služební vyznamenání NSDAP v bronzu
• Civilní odznak SS
• Čestná dýka Reichsführera-SS
• Totenkopfring
• Johanniterorden
• Greifenorden, rytířský kříž
• Verdienstkreuz für Kriegshilfe^[1]
• Herzoglich Sachsen-Ernestinischer Hausorden, I. třída s meči
• Orden der heiligen Tamara (Gruzie)
• Osmanje-Orden, III. třída s meči, (Osmanská říše)
• Železný půlměsíc, (Osmanská říše)
• Militär-Verdienstorden, II. třída s korunou a meči (Bulharsko)
• Řád italské koruny, III. třída (Italské království)
• Imperiale Orden vom Joch und den Pfeilen, komtur (Španělsko)

Reference