Maxim (kulomet, 1910)

Maxim 1910 (ruský)
Typ	Těžký kulomet
Místo původu	Rusko Rusko
Historie služby
Ve službě	1912 — stále ve službě
Používána	Rusko Rusko, Sovětský svaz Sovětský svaz
Války	První světová válka Druhá světová válka Ruská invaze na Ukrajinu
Historie výroby
Konstruktér	Hiram Stevens Maxim
Navrženo	1910
Výrobce	zbrojovky v Tule a Iževsku
Výroba	1905–1945
Základní údaje
Hmotnost	64,5 kg + 3 kg voda
Délka	1 107 mm
Délka hlavně	720 mm
Obsluha	2 (střelec + nabíječ)
Typ náboje	7,62 × 54 mm R
Ráže	7,62 mm
Kadence	520–600 ran/min
Úsťová rychlost	860 m/s
Účinný dostřel	1200 m
Zásobování municí	nábojový pás na 250 nábojů

Maxim vz. 1910 (7,62 станковый пулемёт системы Максима образца 1910 года – 7,62 stankovij pulemjot sistemy Maksima (Maxima) obrazca 1910 goda) byl ruský, poté sovětský typ těžkého kulometu, jedna z verzí kulometu vynálezce Hirama Stevense Maxima. Kulomety stejného vzoru se vyráběly rovněž ve Velké Británii nebo Německu (MG 08).

Historie

(c) Bundesarchiv, Bild 121-1204 / CC-BY-SA 3.0

První těžké kulomety Maxim koupilo carské Rusko od Angličanů roku 1897. Po úspěších této zbraně v bojích rusko-japonské války v letech 1904–1905 došlo k zakoupení výrobní licence kulometu. Ten byl vyráběn v Tule jako model 1905. Kulomet byl modifikován, přičemž největší změnou byla montáž typického vodního chladiče. V Rusku byla používána také speciální lafeta systému Alexandra Sokolova – vozík se dvěma dřevěnými kolečky. Tento model dostal název vz. 1910 a byl vyráběn od roku 1912 tulskou zbrojovkou. Do ukončení první světové války bylo v Rusku vyrobeno 32 000 těchto kulometů. Byl užívaný za první světové války i za občanské války v Rusku. Vyráběl se v téměř nezměněné podobě i za sovětské éry, pouze v roce 1930 byla modifikována část mechanismu a mířidla. Ve třicátých letech se ukázalo, že se jedná o zastaralý typ a že je třeba najít nástupce. Tím se stal kulomet DS-39 a výroba kulometu Maxim tak byla roku 1939 ukončena. Po vpádu německých vojsk do Sovětského svazu se situace změnila a bylo rozhodnuto o pokračování výroby kvůli nespolehlivosti kulometu DS-39. Za války byl přidán trychtýřovitý otvor, který umožňoval plnit chladič sněhem. Kulomet Maxim vz. 1910 byl vyráběn až do roku 1945, převážně zbrojovkou v Iževsku.

Nasazení

Maxim 1910 byl používán ve válkách první poloviny 20. století. Pro svou hmotnost byl užíván zejména pro zákopovou válku, díky kolečkům byl ale používán i pro vedení útoků. Kromě ruské a sovětské armády byl kulomet používán i jejich spojenci, mezi něž patřily i Československé legie a československá vojenská jednotka v SSSR, po 2. světové válce byl kulomet ve výzbroji čs. armády. Kulomety byly ze sovětského arzenálu dodávány po válce do rozvojových zemí, kde sloužily až do osmdesátých let.

V současnosti je ještě tento kulomet nasazen i v rusko-ukrajinské válce.^[1][2]

Technické údaje

• Typ: těžký kulomet Maxim
• Ráže: 7,62 mm
• Náboj: 7,62 × 54 mm R
• Zásobník: 250 nábojů v pásu
• Délka: 1107 mm
• Délka hlavně: 720 mm
• Hmotnost: 23,8 kg
• Hmotnost s pojízdnou lafetou: 64,5 kg
• Hlaveň: 605 mm, chlazená vodou, drážkovaný pravotočivý vývrt se čtyřmi rýhami
• Úsťová rychlost: 860 m/s
• Rychlost střelby: 520–600 ran/min
• Účinný dostřel: 1200 m

Odkazy

Reference

Literatura

• V. Dolínek, V. Francev, J. Šach – Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války – Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 – ISBN 80-7151-198-6

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxim 1910 na Wikimedia Commons
• Modern Firearms
• (anglicky) Royal Armouries: The world's longest serving machine gun, the Maxim Model 1910 with firearms expert Jonathan Ferguson na YouTube