Maxim Grek

Maxim Grek
Максим Грек.jpg
Narození1475
Arta
Úmrtí21. ledna 1556 (ve věku 80–81 let)
Trojicko-sergijevská lávra
Povolánípřekladatel, spisovatel, filozof, teolog a religious writer
Nábož. vyznánípravoslaví
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maxim Grek (147021. ledna 1556, Sergijev Posad), vlastním jménm Michael Trivolis, byl řecký filolog, teolog a překladatel, který působil v Rusku. Ve východních církvích je uctíván jako světec, v roce 1988 se k nim připojila i ruská pravoslavná církev.

Životopis

Trivolis pocházel z bohaté albánské rodiny, studoval na Korfu a kolem roku 1490 odjel do Itálie studovat klasické jazyky. Setkal se s humanisty, jako byl tiskař Aldus Manutius, Angelo Poliziano, Marsilio Ficino nebo Pico della Mirandola, a ve Florencii poslouchal kázání Savonarolova. Roku 1507 se vrátil do Řecka a vstoupil do kláštera na Hoře Athos, kde přijal jméno Maxim. Na pozvání velkoknížete Vasilije III., který sháněl filology a překladatele pro opravu slovanských bohoslužebných knih a Bible, odjel roku 1518 do Moskvy, i když církevní slovanštinu vůbec neovládal. Mimo jiné uspořádal knížecí knihovnu, věnoval se překladatelské práci a opravám chyb v bohoslužebných knihách. Souhlasil s myšlenkami Nila Sorského a přidal se k tzv. nezištníkům, kteří odmítali rozsáhlé klášterní majetky a zasahování panovníka do církve.[1] Při své práci se však dostal do sporu s metropolitou Danielem, který ho roku 1525 nechal odsoudit jako heretika a vsadit do klášterního vězení. Protože navíc odmítal druhý sňatek velkoknížete, byl roku 1531 znovu odsouzen a zbytek života strávil jako vězeň v různých klášterech. Zemřel v roce 1556 v Sergijevské lavře.

Dílo

Zanechal rozsáhlé teologické a polemické dílo, největší význam mají jeho překlady částí Bible, některých církevních otců a hagiografií Šimona Metafrasta. K jeho odkazu se hlásili pozdější starověrci.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maxim der Grieche na německé Wikipedii.

  1. Putna, Obrazy z dějin ruské religiozity, str. 93 nn.

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce