Maxim Lvovič Koncevič
Maxim Lvovič Koncevič | |
---|---|
Maxim Lvovič Koncevič | |
Narození | 25. srpna 1964 (58 let) |
Národnost | ruská |
Obor | matematika |
Ocenění | Fieldsova medaile (1998) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maxim Lvovič Koncevič (rusky Максим Львович Концевич; * 25. srpna 1964 Chimki, Moskevská oblast, Ruská SFSR, SSSR) je rusko-francouzský matematik známý především pro své výsledky v teorii strun, nositel řady vědeckých ocenění včetně Fieldsovy medaile.
Život a vědecká dráha
V letech 1980 až 1985 studoval matematiku na Lomonosovově univerzitě v Moskvě, studium zakončil doktorátem a ziskem titulu Ph.D. na Univerzitě v Bonnu v roce 1992.[1]
Jeho výzkum je inspirován prácemi Richarda Feynmana a Edwarda Wittena.[2] Zaměřuje se především na problémy algebraické geometrie, algebraické topologie a některé geometrické aspekty matematické fyziky, například teorii uzlů, kvantování, nebo zrcadlovou symetrii. Několika významných výsledků dosáhl při řešení problémů souvisejících s teorii strun, čímž přispěl k současné snaze matematiků a fyziků o nalezení tzv. teorie všeho.
Působil jako hostující profesor na Rutgersově univerzitě,[2] dále na Harvardově univerzitě, Princetonské univerzitě a Kalifornské univerzitě v Berkeley.[1][2] V současnosti je profesorem na francouzském institutu Institut des hautes études scientifiques a na americké Univerzitě v Miami.
Za své výsledky v matematice a teoretické fyzice obdržel několik významných vědeckých ocenění, včetně Fieldsovy medaile (1998) nebo Crafoordovy ceny (2008).
Odkazy
Reference
- ↑ a b Maxim Kontsevich [online]. Encyclopædia Britannica, rev. 2016-04-29 [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c 1998 Fields Medalist Maxim Kontsevich [online]. Americká matematická společnost [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxim Lvovič Koncevič na Wikimedia Commons
- Podrobnější popis dosažených vědeckých výsledků