Maximilián Rumpál

Maximilián Rumpál
Narození	1581 Prachatice
Úmrtí	27. září 1620 (ve věku 38–39 let) Prachatice
Příčina úmrtí	zabitý v boji
Povolání	radní, obchodník a politik
Choť	Justina
Rodiče	Jakub Rumpál Anna Berounská
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Maximilián Rumpál (1581^? Prachatice – 27. či 28. září 1620 Prachatice) byl prachatický měšťan, obchodník se solí a městský radní.^[1]

Život

Narodil se prachatickému měšťanovi Jakubovi Rumpálovi (1535-1600) a jeho ženě Anně, dceři Chrysostoma Berounského, jak je uvedeno v soupisu obyvatel z roku 1585. Měl starší sestru Kristinu a mladší sestru Benignu. Rodina měla 2 služebné, chůvu a pomocnici v domácnosti a žila nejspíše v domě v Husově ulici. V roce 1608 získal masný krám od Jakuba Řezníka coby splátku dluhu. Oženil se v roce 1610 s Justinou, vdovou po Janu Ziglovi. Roku 1612 odkoupil vorný grunt ve Hvozdci od Mikuláše Pumprleho. V roce 1617 je uváděn jako městský radní. Dne 3. července 1620 se vydal společně s Matějem Ziglem a Jiříkem Pelhřimovským do Prahy k panu podkomořímu se zplnomocněním měšťanů, kvůli obnovení městského úřadu, neb 11. března 1620 dalo město slib poslušnosti novému králi Fridrichu Falckému a úspěšně se ubránilo obléhání císařského vojska vedeným plukovníkem Baltasarem Madrasem v květnu 1620. Předpokládá se, že v tomto období byl v čele města, a padl při druhém obléhání města vojskem generála Maxmiliána Buquoye v září 1620.^[2]

Příbuzní a Rumpálův dům

V Prachaticích na náměstí je dům č. 41 pojmenován přímo Rumpálův dům. Patřil strýci Maximiliána Rumpála, obchodníkovi a radnímu Šebestiánovi. Druhým jeho strýcem z otcovy strany byl Mikuláš Rumpál. Ve svatební smlouvě Maximiliána a Justýny jsou zmínění coby jeho svědci další příbuzní, bratranci Řehoř Rumpál a Tobiáš Rumpál. Jeho bratrancem byl i Matouš Rumpál.

Literární zpracování

Fiktivní život Maximiliána Rumpála popsal Josef Jiří Stankovský v románu Maxmilián Rumpal, prachatický primator: historický román z dob třecetileté války, který byl poprvé vydán v roce 1875.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maximilián Rumpál na Wikimedia Commons

Literatura

• FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice : obrazy z paměti města. [s.l.]: Město Prachatice, 2012. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 355–356. 
• STARÝ, Václav. Zlata stezka : sbornik Prachatickeho muzea - Maxmilián Rumpál. Prachatice: Prachatické muzeum, 2016. ISBN 978-80-87421-23-9. S. 399–405. 
• STARÝ, Václav. Zlata stezka : sbornik Prachatickeho muzea - Maxmilián Rumpál. Prachatice: Prachatické muzeum, 2016. ISBN 978-80-87421-23-9. S. 509–515. 
• SLÁMA, František Josef. Obraz minulosti starožitného města Prachatic. Praha: Jan Host. Pospissil, 1838. S. 97–102..