Maximilian Fretter-Pico
Maximilian Fretter-Pico | |
---|---|
Narození | 6. únor 1892 Karlsruhe, Německé císařství |
Úmrtí | 4. duben 1984 (92 let) Kreuth u Bad Wiessee, Západní Německo |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | General der Artillerie (generál dělostřelectva) |
Doba služby | 1911–1945 |
Sloužil | Německé císařství (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše |
Složka | Reichsheer (do roku 1918) Reichswehr (do roku 1933) Wehrmacht (do roku 1945) |
Velel | náčelník štábu XXIV. armádní sbor (1939–1941) 97. lehká divize (1941) XXX. armádní sbor (1941–1944) 6. armáda (1944) Armádní skupina Fretter-Pico (1944) IX. armádní sbor (1945) |
Války | První světová válka Druhá světová válka |
Bitvy | Bitva o Francii (1939-1940) Operace Barbarossa (1941) Bitva o Krym (1941-1942) Bitva o Sevastopol (1942) Operace Saturn (1942-1943) |
Vyznamenání | Rytířský kříž s dubovými ratolestmi Německý kříž ve zlatě |
multimediální obsah na Commons |
Maximilian Fretter-Pico (6. února 1892 Karlsruhe – 4. dubna 1984 Kreuth u Bad Wiessee v jižním Německu) byl generál dělostřelectva německého Wehrmachtu.
Život
První světová válka
Do německé císařské armády vstoupil v lednu 1911. V první světové válce sloužil jako nižší důstojník u pěchoty.
Období mezi válkami
Po válce zůstal v Reichswehru, kde zastával nižší velitelské funkce. V třicátých letech působil ve vyšších štábech a v ústředních vojenských institucích, v roce 1938 byl na krátký čas jako poradce u turecké armády.
Druhá světová válka
V listopadu 1938 se stal náčelníkem štábu Sárského pohraničního velitelství, které se v polovině září přeměnilo na XXIV. armádní sbor, zde zůstal ve stejné funkci až do dubna 1941, kdy přešel do zálohy OKH, ale ještě ten měsíc dostal na starost velení 97. lehké divizi. S touto divizí se účastnil Operace Barbarossa.
27. prosince 1941 převzal velení nad XXX. armádním sborem pod velením Mansteinovy 11. armády na Krymu, kde se účastnil opakovaného dobytí Kerče a později i Sevastopolu.
Od konce roku 1942, spadal jeho sbor pod Hollidtovu armádní skupinu, později přejmenovanou na novou 6. armádu. Zde se účastnil zimních ústupových bojů roku 1942 a od poloviny roku 1943 obranných bojů u Dněpru a následně bojů na západní Ukrajině. Sám se pak stal v červenci 1944 velitelem 6. armády a od srpna téhož roku velel zároveň Armádní skupině Fretter-Pico (6. armáda, 2. maďarská armáda a později i 3. maďarská armáda) při obraně Maďarska. Koncem roku 1944 byl odvolán do velitelské zálohy hlavního stanu. Ve druhé polovině března 1945 byl jako soudní poradce při říšském válečném soudu u případu Waltera Friese ve městě Torgau. Ještě 30. března 1945 se stal na 23 dnů velitelem IX. armádního sboru, 22. dubna byl zajat Američany. V roce 1947 byl propuštěn ze zajetí a uchýlil se do ústraní v Bavorsku.
Rodina
Jeho bratr byl o rok mladší Otto Fretter-Pico. Jeho manželka byla Gertrude Soltmann (1901–1993).
Povýšení a vyznamenání
Data povýšení
- Fahnenjunker-Unteroffizier - 27. leden 1911
- Fähnrich - 23. květen 1911
- Poručík - 27. leden 1912
- Nadporučík - 18. září 1915
- Kapitán - 18. říjen 1918
- Major - 1. duben 1932
- Podplukovník - 1. březen 1935
- Plukovník - 1. duben 1937
- Generálmajor - 1. březen 1941
- Generálporučík - 15. leden 1942
- Generál dělostřelectva - 1. červen 1942
Vyznamenání
- Rytířský kříž (761. držitel) - 26. prosinec, 1941
- Dubové ratolesti k rytířskému kříži (368. držitel) - 16. leden, 1944
- Německý kříž ve zlatě - 19. září, 1942
- Železný kříž I. třídy - 23. prosinec, 1916
- Železný kříž II. třídy - 12. říjen, 1914
- Spona k železnému kříži II. třídy - 31. říjen, 1939
- Spona k železnému kříži I. třídy - 16. červen, 1940
- Odznak za zranění v černém (první světová válka)
- Hamburský Hanzovní kříž (první světová válka)
- Rytířšký kříž II. třídy velkovévodského bádenského řádu Zähringerského lva s meči
- Medaile za východní frontu - 1942
- Krymský štít[1] - 1942
- Kříž cti - 10. listopad, 1934
- Královský rumunský řád Michaela Vítěze III. třídy - 6. říjen, 1942
- | | | Služební vyznamenání Wehrmachtu od IV. do I. třídy
- Zmíněn ve Wehrmachtbericht - 30. říjen, 1944
Odkazy
Reference
Literatura
- Ztracená vítězství - Erich von Manstein
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maximilian Fretter-Pico na Wikimedia Commons
- (anglicky) General der Artillerie Maximilian Fretter-Pico
- (anglicky) World War II Database
- Fotografie
Média použitá na této stránce
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
(c) Robert Prummel na projektu Wikipedie v jazyce nizozemština, CC BY-SA 3.0
Ribbon of the Order of the Zähringer Lion.
Ribbon bar: Long Service Award of the Wehrmacht (Silver Medal – 4th Class for 4 years) – Army and Navy variant (Wehrmacht-Dienstauszeichnung – Heer und Kriegsmarine) – 3rd Reich.
Autor: Devilsanddust, Licence: CC BY-SA 3.0
Verwundetenabzeichen I. WK (1918) für Heer- und Kolonialtruppen, Ausführung in Schwarz (für ein- und zweimalige Verwundung).
Conventional ribbon bar: Long Service Awards of the Wehrmacht (18 years) – Army and Navy variant (Wehrmacht-Dienstauszeichnung – Heer und Kriegsmarine) – 3rd Reich
– combined ribbon bars of Silver Cross (2nd Class for 18 years) and Silver Medal (4th Class for 4 years).
Ribbon bar: Knight's Cross of the Iron Cross (Third Reich) – version.
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1914) with reiteration 1939 (Third Reich).
Rang insignia of the German Wehrmacht, here shoulder strap “Lieutenant-general Heer” to 1945.
Autor: SysMusDes, Licence: CC BY-SA 3.0
Hanseatic Cross from Hamburg ribbon bar
Flag for the National Defence Minister of Weimar Republic (1921–1933).
Ribbon bar: Order of Michael the Brave (model 2000) – 3rd Class – Romania.
Ribbon bar: Iron Cross 1st Class (1914) with reiteration 1939 (Third Reich).
Conventional ribbon bar: Long Service Awards of the Wehrmacht (25 years) – Army and Navy variant (Wehrmacht-Dienstauszeichnung – Heer und Kriegsmarine) – 3rd Reich
– combined ribbon bars of Gold Cross (1st Class for 25 years) and Gold Medal (3rd Class for 12 years).
Ribbon bar: Eastern Front Medal – 3rd Reich.
Ribbon bar: Iron Cross - 1st Class (1813)-1914-1918 (Prussia).
Conventional ribbon bar: Long Service Awards of the Wehrmacht (12 years) – Army and Navy variant (Wehrmacht-Dienstauszeichnung – Heer und Kriegsmarine) – 3rd Reich
– combined ribbon bars of Gold Medal (3rd Class for 12 years) and Silver Medal (4th Class for 4 years).
Insignia of the German Armed Forces in WWII.
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1813)-1914-1918 (Prussia) and Golden Military Merit Cross 1864-1918 (Prussia).
Autor: Mboro, Licence: CC BY 3.0
Conventional ribbon bar: German Cross in Gold (3rd Reich).
Ribbon bar: Knight's Cross of the Iron Cross with Oak Leaves (Third Reich) – version.
Rang insignia of the German Wehrmacht until 1945; here: shoulder board Heer (Army).
- Rank: – Generalmajor (en: Major general) OF-6
- Basic colour: to all service branches — “deep red”.
Ribbon bar: "Honour Cross of the World War 1914/1918" (German Reich, 3 classes), here - for front-line veterans with swords.