Maxmiliánův vodovod
| Maxmiliánův vodovod | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | 1838 |
| Umělecký směr | Klasicismus |
| Kód památky | 17652/7-6009 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Umístění | |
| Umístění | Na Kopečku 1490, Kroměříž |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°18′4,25″ s. š., 17°23′25,69″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maxmiliánův vodovod (též Maxův vodovod) je vodárenský objekt z roku 1838, jehož součástí je kašna se stáletekoucí vodou v ulici Na Kopečku 1490 v Kroměříži, v sousedství městského koupaliště Bajda.[1] Jedná se o památkově chráněnou stavbu v klasicistním stylu, která se nachází v nárazníkové zóně světového dědictví UNESCO Zahrady a zámek Kroměříž. V současné době voda z kašny není pitná, ale pouze užitková.[2]
Popis
Maxmiliánův vodovod je přízemní čtvercová budova, jejíž štítová zeď s kamennou kašnou a chrličem je orientována směrem k zámku a Mlýnské bráně. Ve středu štítu je umístěn litinový znak biskupa Maxmiliána Josefa Sommerau Beckha a pod římsou nad kašnou je nápis z kovových litých písmen ve znění „MAXMILIAN JOSEPH SEINER GUTEN SCHUTZSTADT CREMSIER MDCCCXXXVIII“.
Historie
Maxmiliánův vodovod v Kroměříži nechal zřídit olomoucký biskup Maxmilián Josef Sommerau-Beckh v roce 1838, aby přiváděl vodu z prameniště na svahu kopce Barbořina. Projekt a výstavbu provedl arcibiskupský stavitel Anton Arche. Kašna sloužila jako nový zdroj pitné vody pro město, kterou dříve zajišťovala vodárenská věž ve Štěchovicích, zásobovaná vodou z Moravy, vybudovaná biskupem Karlem II. z Lichtenštějna-Kastelkornu v letech 1665 až 1667.[3]
Galerie
Maxův vodovod
Maximiliánův vodovod únor 2023
Socha arcibiskupa Maximilián Sommerau Beck
Městské koupaliště Bajda
Odkazy
Reference
- ↑ NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV, Památkový katalog. Maxova vodárna s kašnou - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.
- ↑ ATLAS ČESKA, S.R.O, Atlas Česka – průvodce volným časem a cestováním. Maxmiliánův vodovod - Kroměříž - AtlasCeska.cz. Atlas Česka [online]. 2010-05-27 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.
- ↑ ENCYKLOPEDIE KROMĚŘÍŽSKA, Knihovna Kroměřížska. Maxmiliánův vodovod, Na Kopečku 1490/20 | Encyklopedie Kroměříže. www.enkm.cz [online]. [cit. 2023-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-01.
Literatura
PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže: (dějiny let 1619-1695); Díl druhý; část I., Kroměříž za války třicetileté; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Národní výbor, 1947. 1072 s.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxova kašna na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Author of the photo: Pernak, Licence: CC BY-SA 3.0
Epitaf kardinála Sommerau-Beckha, 5. arcibiskupa olomouckého, od J. Gassera von Valhorn. Nachází se na východní straně kostela sv. Mořice v Kroměříži.
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Koupaliště Bajda ve městě Kroměříž, Zlínský kraj.
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Athena2023, Licence: CC BY-SA 4.0
Maximiliánův vodovod v Kroměříži, současný stav - únor 2023