Maxmilián II. Emanuel
| Maxmilián II. Emanuel | |
|---|---|
 portrét od Andrease Møllera | |
| Rodné jméno | Maximilian II. Maria Emanuel Kajetan von Bayern |
| Narození | 11. července 1662 Mnichov |
| Úmrtí | 26. února 1726 (ve věku 63 let) Mnichov |
| Místo pohřbení | Kostel svatého Kajetána |
| Povolání | sběratel umění a politik |
| Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna |
| Choť | Marie Antonie Habsburská (od 1685)[1] Tereza Kunhuta Sobieská (od 1695)[1] |
| Partner(ka) | Agnes Le Louchier |
| Děti | Karel VII. Bavorský[2] Josef Ferdinand Bavorský[3] Klement August Bavorský Jan Teodor Bavorský Ferdinand Maria Inocenc Bavorský[3][4] Marie Anna Karolína Bavorská[3] … více na Wikidatech |
| Rodiče | Ferdinand Maria Bavorský[4] a Jindřiška Adéla Savojská[4] |
| Rod | Wittelsbachové |
| Příbuzní | Josef Clemens Bavorský, Marie Anna Bavorská a Violanta Beatrix Bavorská (sourozenci) Marie Antonie Bavorská, Maxmilián III. Josef, Marie Anna Josefa Bavorská, Marie Josefa Bavorská, Theresa Benedicta of Bavaria a Franz Ludwig von Holnstein (vnoučata) |
| Funkce | Guvernér Španělského Nizozemí (1692–1701) Guvernér Španělského Nizozemí (1704–1711) rychtář kurfiřt (Bavorské kurfiřtství) |
| Podpis | .PNG){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maximilián II. Maria Emanuel Kajetán (11. července 1662, Mnichov – 26. února 1726, tamtéž), známý též jako Modrý kurfiřt, byl vévodou a kurfiřtem bavorským z rodu Wittelsbachů, místodržícím Španělského Nizozemí (1692–1706) a jedním z uznávaných vojevůdců své doby.
Život
Byl synem bavorského kurfiřta Ferdinanda Marii a savojské princezny Jindřišky Adléty. Jeho otec zemřel již roku 1679 a Maxmilián Emanuel se tak ujal vlády v Bavorsku ještě jako mladík. Již o čtyři roky později se jako spojenec Habsburků angažoval ve válkách s Osmanskou říší (statečnost při dobývání Bělehradu v roce 1688 mu vynesla přezdívku Modrý kurfiřt podle oblíbené barvy jeho uniformy) a od roku 1692 zastával post guvernéra Španělského Nizozemí.
Z habsburského rodu pocházela i jeho první manželka Marie Antonie, dcera císaře Leopolda I., která mu v sedmiletém svazku porodila tři syny. První zemřel tři dny po porodu, druhý se narodil mrtvý a teprve třetí, Josef Ferdinand (1692–99), překonal úskalí nejútlejšího věku. Chlapec byl předurčen stát se španělským králem po svém bezdětném prastrýci Karlovi II. a jeho smrt měla za následek vypuknutí dlouholetého devastujícího konfliktu – válek o španělské dědictví (1701–1714).
Maxmiliánovy nezkrotné mocenské ambice jej v těchto válkách přivedly do protihabsburského tábora, vedeného Francií. Po bitvě u Höchstädtu (1704), v níž byla bavorsko-francouzská vojska poražena britsko-holandsko-habsburskou koalicí, přišel o Bavorsko a tento stav byl potvrzen poté, co jej vévoda z Marlborough rozdrtil v bitvě u Ramillies (1706), pročež Britové s Holanďany obsadili i Španělské Nizozemí. Maxmilián Emanuel uprchl nejdříve do Bruselu a pak do Francie. Císař Josef I. vynesl v roce 1706 nad tímto Wittelsbachem říšskou klatbu a Bavorsko se dostalo pod císařskou správu. Faktickou vládu v Bavorsku získal Maxmilián II. Emanuel zpět až v roce 1714, kdy se také usmířil s Habsburky. Životní sen Maxmiliána II. Emanuela – povýšení Bavorska na království – se mu nikdy nepodařilo zrealizovat.
Maxmiliánovým nástupcem se stal syn z jeho druhého manželství s Terezou Kunhutou Sobieskou (dcerou polského krále Jana III.) Karel Albrecht, budoucí císař římský a na krátkou dobu i (proti-)král český.
Galerie
Maxmilián II.
Maxmiliánovo letní sídlo zámek Nymphenburg
Maxmilián cca 1720
Maxmiliánova manželka Marie Antonie
Zámek Schleissheim
Maxmilián roku 1706
Maxmilián cca 1715
Maxmiliánova 2. manželka Kunhuta Sobieská
Maxmiliánův dědic Karel VII. Bavorský
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ Union List of Artist Names. 14. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2021-05-22]
- ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
Literatura
- RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxmilián II. Emanuel na Wikimedia Commons
| Vévoda a kurfiřt bavorský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ferdinand Maria | 1679–1726 Maxmilián II. Emanuel | Nástupce: Karel VII. Bavorský |
| Guvernér Španělského Nizozemí | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Fray Antonio de Agurto | 1692–1706 Maxmilián II. Emanuel | Nástupce: - |
| Lucemburský vévoda | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Filip V. Španělský | 1712–1714 Maxmilián II. Emanuel | Nástupce: Karel VI. |
Média použitá na této stránce
(c) Johannes Schlund, CC BY-SA 3.0
The Nymphenburg Palace seen from behind with a beautiful fountain in front!
Portrait of Maria Antonia of Austria (1669-1692), Electress of Bavaria
Maximilian Emanuel II (1662–1726), Elector of Bavaria
So-called portrait of Maximilian II Emanuel, Elector of Bavaria (1662-1726), but probably portrait of the Elector Charles Albert (1697-1745)
Signatur Maximilian_II._Emanuel_(Bayern)
Portrait of Maximilian II Emanuel, Elector of Bavaria (1662-1726)
Kurfürst Maximilian II. Emanuel von Bayern olej na plátně výška: 126 cm; šířka: 99,5 cm
- Auction: Neumeister, 24. září 2014, Alte Kunst 365, lot 1000.
Maximilian II Emanuel of Bavaria
So-called Portrét Tereza Kunhuta Sobieská, Electress of Bavaria (1676-1730), but is probably a depiction of Luisa Alžběta Orléanská, Queen of Spain (1709-1742)
- Identification made by Guillaume Attlane (altesses.eu) based on the presence of a mantle with the fleur-de-lis, symbol of French royalty, and the comparison with a portrait of the Queen of Spain by Jean Ranc.