Maxmilián Josef Rakouský-Este

Maxmilián Josef Rakouský-Este
Narození	14. července 1782 Modena
Úmrtí	1. června 1863 (ve věku 80 let) Altmünster
Místo pohřbení	Altmünster
Povolání	důstojník a politik
Ocenění	Royal Fellow of the Royal Society (1819)
Nábož. vyznání	katolická církev
Rodiče	Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský[1] a Marie Beatrice d'Este[1]
Rod	Rakouští-Este
Příbuzní	Marie Leopoldina Rakouská-d'Este, Marie Ludovika Beatrix Rakouská-Este, Marie Tereza Rakouská-Este, František IV. Modenský, Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este a Karel Ambrož Rakouský-Este (sourozenci)
Funkce	člen Panské sněmovny (od 1861) velmistr Řádu německých rytířů (1863–1894)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arcivévoda Maxmilián Josef Rakouský-Este (14. července 1782, Modena – 1. června 1863, zámek Ebenzweier v Altmünster am Traunsee) rakouský specialista na dělostřelectvo a opevnění a velmistr Řádu německých rytířů.

Životopis

Původ

Maxmilián byl třetí syn arcivévody Ferdinanda (zakladatele vedlejší habsbursko-lotrinské linie Rakouských d'Este) a Marie Beatrix, rozené z Este (1750–1829).

Mládí a studium

V mládí žil v Monze, odkud jeho rodina v době první koaliční války musela utéci před Francouzi. Následovala Verona, Padova, Terst a konečně Vídeňské Nové Město.

Maxmilián v roce 1801 vstoupil do řádu německých rytířů a roku 1804 byl pasován na rytíře. Současně absolvoval tereziánskou vojenskou akademii ve vídeňském Novém Městě a roku 1805 byl jmenován generálmajorem.

Krátce po vstupu do řádu v roce 1801 zdědil Maxmilián Josef po svém strýci Maxmiliánu Františkovi značné jmění.

Vojenská kariéra

V roce 1809 Maxmilián bojoval v Německu proti Francouzům. Po porážce u Řezna se vrátil do rakouské armády a měl za úkol vybudovat opevnění Lince, což se mu pro nedostatek času nezdařilo. Tato skutečnost ho přiměla později – zatím byl jmenován brigádním generálem dělostřelectva – zabývat se vhodným opevňovacím systémem důležitých strategických bodů v říši. Realizoval však pouze svůj plán v Linci, a to věž opevnění.

V roce 1830 koupil zámek Ebenzweier u Altmünsteru u Travenského jezera a nechal přistavět další dvě křídla zámku. V letech 1831 až 1839 vlastnil Maxmilián také dva domy v Linci, když dohlížel na budování věže opevnění.

Pomoc řádům

V roce 1835 byl zvolen velmistrem řádu německých rytířů. V této funkci se zasloužil o rozvoj řádu. Podařilo se mu zvýšit počet noviců. Podporoval také jiné řády finančně nebo naturáliemi, jako jezuity, milosrdné sestry, redemptoristy a chudé sestry od svatého Františka. Vedle toho byl také příznivcem a sponzorem škol, starobinců a podporoval dělníky a řemeslníky, odkupoval zboží, aby nedocházelo k zastavení provozů.

Roku 1858 musel zažít převod vlastnictví lineckého opevnění. Přesto vypracoval projekt opevnění pro Vídeň. Realizována byla jen zkušební věž u Rothneusiedlu.

V roce 1863 onemocněl na vodnatelnost, na jejíž následky dne 1. června na zámku Ebenzweier zemřel. Byl pochován na hřbitově v Altmünsteru.

Publikace o opevňování

• Maximilian-Josef von Österreich-Este: Versuch eines Kriegssystems des österreichischen Kaiserstaates. 1855.

Vývod z předků

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxmilián Josef Rakouský-Este na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maxmilian Josef von Osterreich-Este na německé Wikipedii.