Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení
Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z klasických rozlišitelných částic, tedy systémy, u kterých není nutno uvažovat kvantování fázového prostoru a spinovou závislost statistiky. Maxwellovým–Boltzmannovým rozdělením se řídí například molekuly.
Rozdělení je nazváno podle fyziků J. C. Maxwella a L. Boltzmanna, kteří zavedli statistický popis plynů jako systémů mnoha molekul a vypočetli rozdělení jejich rychlostí a energií.
Rozdělovací funkce
Rozdělovací funkce fMB(E) určuje střední počet částic ve stavu s energií E:
kde:
- E je energie
- kB je Boltzmannova konstanta
- T je termodynamická teplota
- μ je chemický potenciál
- kB je Boltzmannova konstanta
Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení platí pro energie , kde se neprojevují kvantové efekty. Pro nízké energie je potřeba použít Boseho–Einsteinovo rozdělení pro bosony a Fermiho–Diracovo rozdělení pro fermiony.
Literatura
- Z. Horák, F. Krupka, Fyzika, 3. vydání. SNTL / Alfa, Praha 1981
- J. Kvasnica: Statistická fyzika. Academia, Praha, 1983, 1998
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
In diesem Diagramm ist die Maxwell-Boltzmannsche Geschwindigkeitsverteilung für Stickstoff (N2) bei drei verschiedenen Temperaturen angegeben. Es ist auch die wahrscheinlichste Geschwindigkeit und die mittlere Geschwindigkeit eingezeichnet. Dabei gilt immer dass die wahrscheinlichste Geschwindigkeit kleiner als die mittlere Geschwindigkeit ist.