Mazanka
| Mazanka | |
|---|---|
 Usedlost Mazanka | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | 17. století |
| Přestavba | 1840, 1902 |
| Současný majitel | soukromý vlastník |
| Poloha | |
| Adresa | Zvonařovská 84/13, Praha 8 - Libeň,  Česko |
| Ulice | Zvonařovská |
| Souřadnice | 50°7′17,17″ s. š., 14°28′24,32″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40682/1-1622 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mazanka je usedlost v Praze 8 v ulici Zvonařovská, v severní části Libně ve svahu nad ulicí Liberecká.[1] Je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Historie
Viniční usedlost byla postavena nad Střížkovským údolím při vinici, která se připomíná v 17. století. Prvním známým majitelem byl Antonín Vendelín, který ji držel v polovině 18. století a kterému zde patřila malá vinice a velká zahrada. Roku 1764 pozemky vlastnil Jan Štemb (Štemba) a za něj zde zřejmě vznikla pozdně barokní usedlost. Od roku 1865 Mazanku vlastnila majitelka Střížkovského panství hraběnka Valentina z Reichenbachu. Dalším vlastníkem byl na počátku 20. století velkostatkář Jindřich Heller, který postavil novostavbu obytné budovy. Roku 1920 byla východně od usedlosti v oblouku Střížkovské ulice postavena šestnáctikomorová kruhová cihlářská pec a založeny další hospodářské provozy.
Po roce 1939
Mazanka byla za 2. světové války zabrána Němci. Roku 1954 ji stát vyvlastnil rodině Hellerů a zřídil v jejích budovách obecní školu a později školu hudební. Od roku 1987 ji spravovaly Československé keramické závody.
Popis
Pozdně barokní hospodářská usedlost má na severní a západní straně špejchar a na východní straně přízemní obytnou budovu datovanou letopočtem 1823 a novorenesančně přestavěnou roku 1902 stavitelem Aloisem Richterem. Nejstarší částí areálu jsou dva sklepy s půlkruhově valenými klenbami pravděpodobně ze 16. století, které se nacházejí na severovýchodním rohu dvora a jsou zahloubeny ve svahu a zčásti přistavěny ke skále. Zahrada připomínající přírodní park se nachází severně od budov. Celý areál je uzavřen ohradní zdí s branou na západní straně a malou brankou na severu.
Odkazy
Reference
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 3990-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW Archivováno 12. 2. 2017 na Wayback Machine..
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vydání Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 188–189.
- HÁJEK, Josef a kol. Cihly v historické architektuře Prahy: o výrobě a využití zdicích cihel: seznam pražských cihelen. 1. vydání Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2017. 238 stran. ISBN 978-80-87220-16-0.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mazanka na Wikimedia Commons - Odbor památkové péče: Libeň.
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.22. Městská knihovna v Praze.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: