McDonnell Douglas KC-10 Extender
| McDonnell Douglas KC-10 Extender | |
|---|---|
 KC-10A Extender | |
| Určení | tankovací a transportní letoun |
| Původ | Spojené státy americké |
| Výrobce | McDonnell Douglas |
| První let | 12. července 1980[1] |
| Zařazeno | 1. března 1981 |
| Vyřazeno | 2024 (USA) |
| Charakter | Ve službě |
| Uživatel | USA Nizozemsko |
| Výroba | KC-10: 1979–1987 |
| Vyrobeno kusů | KC-10: 60; KDC-10: 2 |
| Cena za kus | 86,3 mil. dolarů (1992)[2] |
| Vyvinuto z typu | McDonnell Douglas DC-10 |
| Varianty | KC-10A, KDC-10 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
McDonnell Douglas KC-10 Extender je vojenský letoun určený pro doplňování paliva jiných letounů ve vzduchu. Kromě doplňování paliva může sloužit i k přepravě cestujících a nákladu. Byl vyvinut na základě civilního dopravního letounu McDonnell Douglas DC-10. KC-10A unesou téměř dvakrát více paliva, než jejich předchůdci Boeing KC-135 Stratotanker.[3]
KC-10A byly přijaty do služby roku 1981. Pro letectvo Spojených států amerických bylo postaveno šedesát letounů KC-10A. Přestavbou dvou nákladních DC-10 vznikly ještě dva stroje KDC-10 pro Nizozemsko. Americké letouny byly nasazeny v řadě operací, například ve válce v Zálivu. Získaly si neoficiální přezdívky „Gucci“ a „Big Sexy“.[4] Roku 2017 americké letectvo provozovalo celkem 59 letounů KC-10A.[5] Roku 2020 začalo vyřazování amerických letounů. Do konce roku 2023 jich bylo vyřazeno 49. Poslední KC-10A (volací znak Gucci 10) byl v září 2024 přelétnut na Davisovu-Monthanovu leteckou základnu k odstavení na tamním hřbitově letadel.[4]
Vývoj
Letoun KC-10A byl vyvinut společností Boeing Integrated and Defence Systems na základě nákladního letounu DC-10-30CF (88% systémů je shodných s civilními DC-10[2]). Mezi hlavní změny patří instalace výkyvného ramene pro doplňování paliva (boom), zadní kabiny operátora, trojice přídavných palivových nádrží a dalších speciálních elektronických systémů. První let prototypu proběhl 12. července 1980. V říjnu 1980 KC-10A poprvé za letu doplnil palivo jinému letounu, v tomto případě transportnímu stroji Lockheed C-5 Galaxy. Do služby byl typ zaveden 17. března 1981. Sériová výroba probíhala od března 1981[2] do listopadu 1988.[3] Vyrobeno bylo celkem 60 letounů KD-10A.[3]
Modernizace
V roce 2009 společnost Northrop Grumman získala kontrakt na modernizaci 59 letounů KC-10A. Modernizace se týkala komunikačních, avionických a dalších elektronických systémů. Zkoušky prvního modernizovaného letounu začaly roku 2012. Roku 2011 získala společnost Rockwell Collins kontrakt na modernizaci kokpitu všech letounů.[3] Modernizace byla dokončena roku 2017.[5]
Popis
KC-10A má čtyřčlennou posádku, tvořenou pilotem, druhým pilotem, palubním inženýrem a operátorem tankovacího zařízení. Všichni sedí ve čtyřčlenné kabině vybavené tzv. skleněným kokpitem. Letoun unese až 160 200 kg paliva. Alternativně může přepravovat 75 osob a až 170 000 liber (76 560 kg) dalšího náklad uloženého v kabině na 17 paletách, popřípadě jen 27 palet nákladu.[3] Palivo je předáváno pomocí výkyvného ramene řízeného operátorem za zadní kabiny, odkud má oknem vizuální kontrolu.[6] Letouny lze rovněž vybavit podkřídelními pouzdry s vlečenými hadicemi. Pomocí ramene lze předat až 1100 galonů (4180 litrů) a pomocí hadice až 470 galonů (1786 litrů) paliva za minutu. Pohánějí jej tři dvouproudové motory General Electric CF6-50C2.[3]
Operační nasazení
Operace Kaňon El Dorado
V noci 14. dubna 1986 bombardovalo 24 amerických letadel F-111F hlavní město Libye Tripolis. Operace se zúčastnila i tři letadla elektronického boje EF-111A Raven, jejichž úlohou bylo rušit libyjské radary. Stroje vzlétly z britského letiště Lakenheath a během letu do Libye a zpět naletěly víc než 10 000 km, protože Francie a Španělsko neumožnily přelet nad svým územím. Při této 14hodinové misi potrebovala letadla šestkrát doplnit palivo za letu, což jim zabezpečilo 28 tankerů KC-135 a KC-10.[7]
V roku 1991 během operací Pouštní štít a pouštní bouře provedla flotila letounů KC-10 a KC-135 asi 51 700 samostatných tankovacích misí, během kterých jiným letounům předaly 125 milionů galonů paliva.[8] (asi 475 milionů litrů paliva). Tankery zabezpečily doplnění paliva během letu nejen americkým letadlům, ale i strojům ostatních koaličních síl. Mimo tankování letadel zabezpečily KC-10 spolu s menšími KC-135 přepravu tisíců tun nákladu a tisícovek vojaků.
Do ozbrojeného konfliktu v Kosovu, který probíhal mezi jugoslávskými silami a povstaleckou skupinou kosovských Albánců známou jako Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK), se zapojila v roce 1999 i Severoatlantická aliance (NATO). Začátkem května 1999 bylo do Evropy nasazeno okolo 150 tankerů KC-10 a KC-135. Ty poskytovaly palivo bombardérům, stíhačkám a jiným strojům zapojených do konfliktu. KC-10 Extender absolvovaly během celé kampaně spojeneckých sil 409 misí.
Incidenty
%2c_USA_-_Air_Force_AN1844399.jpg)
KC-10A (sériové číslo 82-0190) dne 17. září 1987 procházel pozemní údržbou na základně Shreveport-Barksdale AFB v Louisianě. Na palubě došlo k výbuchu, přičemž následný požár stroj zcela zničil. Jeden člověk při nehodě zemřel a tři byli zraněni.[9]
Uživatelé
- Pro nizozemské královské letectvo byly společností Boeing přestavěny dva nákladní letouny DC-10-30 na tankovací letouny KDC-10. Na rozdíl od amerických strojů jsou vybaveny tankovacím systémem RARO (Remote Aerial Refueling Operation).[10] Po vyřazení letouny převzala společnost Omega Air, poskytující komerční tankovací služby.[4]
- USAF získalo celkem 60 letounů KC-10A. Jeden byl zničen požárem. Ve službě byly v letech 1981–2023.[4]
Specifikace (KC-10A)
Technické údaje
- Posádka: 4 (pilot, druhý pilot, palubní inženýr a operátor tankovacího zařízení)
- Kapacita: 75 pasažérů
- Užitečný náklad: 160 200 kg paliva
- Rozpětí: 54,4 m
- Délka: 50 m
- Výška: 17,4 m
- Hmotnost prázdného letounu: 108 890 kg[3]
- Max. vzletová hmotnost : 267 200 kg[2]
- Pohonná jednotka: 3× dvouproudový motor General Electric CF6-50C2
- Výkon pohonné jednotky: 233,5 kN[2]
Výkony
- Maximální rychlost: 996 km/h[3]
- Dolet: 7080 km (s nákladem), 18 500 km (prázdný)[3]
- Dostup: 12 800 m[2]
- Stoupavost: 34,9 m/s[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Steffen 1998, s. 104.
- ↑ a b c d e f Douglas KC-10A Extender [online]. Military.cz [cit. 2017-05-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j KC-10 Extender Air-to-Air Refuelling Tanker Aircraft, United States of America [online]. Airforce-technology.com [cit. 2017-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d NEDWICK, Thomas. Final KC-10 Extender Tanker Flies Into Retirement [online]. The War Zone, 2024-09-26 [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b USAF completes KC-10A modernisation programme [online]. Jane's, 2017-04-27 [cit. 2017-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-29. (anglicky)
- ↑ KC-10 Extender [online]. Military.com [cit. 2017-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Operation El Dorado Canyon [online]. Dostupné online.
- ↑ KC-10A Extender [online]. Deagel.com [cit. 2017-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Thursday 17 September 1987 [online]. Aviation Safety Network [cit. 2017-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KDC-10 [online]. Globalsecurity.org, 2011-07-07 [cit. 2017-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- STEFFEN, Arthur A C, 1998. McDonnell Douglas DC-10 and KC-10 Extender: Wide-Body Workhorses. 1. vyd. Earl Shilton, Leicester, England: Midland Publishing. 128 s. (Aerofax). ISBN 1-85780-051-6. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu McDonnell Douglas KC-10 Extender na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
An F-14D Tomcat, assigned to Fighter Squadron Two One Three (VFA-213), prepares to refuel from a U.S. Air Force KC-10 Extender, assigned to the 60th Air Mobility Wing, during a mission over the Persian Gulf region. Two F/A-18C Hornets, assigned to Strike Fighter Squadron Eight Seven (VFA-87), also wait their turn for aerial fueling. VF-213 and VFA-87 are assigned to Carrier Air Wing Eight (CVW-8), embarked aboard the Nimitz-class aircraft carrier USS Theodore Roosevelt (CVN 71)
A 380th Air Expeditionary Wing KC-10 Extender boom operator Senior Airman Grant walks toward the cockpit after completing a preflight inspection in the boom pod at an undisclosed location in Southwest Asia, Dec. 25, 2016. 380 AEW KC-10 boom operators have successfully offloaded fuel to more than 5,000 Coalition receivers in support of Combined Joint Task Force-Operation Inherent Resolve since Oct. 2016. Combined Joint Task Force-Operation Inherent Resolve is the global Coalition to defeat ISIL in Iraq and Syria. (U.S. Air Force photo/Senior Airman Tyler Woodward)
- Unit: 380th Air Expeditionary Wing
- DVIDS Tags: Refueling; Meals; Crew Chief; Food; Crew; Pilot; Mosul; USCENTCOM; AEW; Combined; KC-10 Extender; Christmas; Holidays; Air Refueling; AFCENT; Green Mountain Boys; Sortie; F-16 Fighting Falcon; Iraq; 380th Air Expeditionary Wing; Liberation; Boom Operator; ISIS; ISIL; Operation Inherent Resolve; OIR; CJTF-OIR; Defend the Region; Join Task Force-Operation Inherent Resolve; Deliver Decisive Airpower
Autor:
This big tanker would suffer on Sept. 17th, 1987 a catastrophic fuel tank explosion while being serviced. Sadly one groundcrew would die from the explosion that destroyed the aircraft
A U.S Air Force KC-10 Extender with the 76th Air Refueling Squadron, 514th Air Mobility Wing, moves away after being refueled by a KC-10 crewed by Reserve Citizen Airmen with the 78th Air Refueling Squadron, 514th Air Mobility Wing, over the Atlantic Ocean, Feb. 14, 2018. The 514th is an Air Force Reserve Command unit located at Joint Base McGuire-Dix-Lakehurst, N.J. (U.S. Air Force photo by Master Sgt. Mark C. Olsen)
A U.S. Air Force KC-10 Extender refuels a U.S. Navy F/A-18C Hornet as it flies a mission in the skies over Kuwait on April 3, 1996. The Hornet was flying from the deck of aircraft carrier USS George Washington (CVN 73). The George Washington and its battle group are operating in the Arabian Gulf where they are conducting air patrols in support of Operation Southern Watch. Southern Watch is the U.S. and coalition enforcement of the no-fly-zone over Southern Iraq. The Extender is deployed from Travis Air Force Base, Calif. The Hornet is from Strike Fighter Squadron 131.