McDonnell Douglas X-36
| X-36 | |
|---|---|
 X-36 v letu | |
| Určení | experimentální letoun |
| Výrobce | McDonnell Douglas/Boeing |
| První let | 17. května 1997 |
| Charakter | program skončen |
| Uživatel | NASA |
| Vyrobeno kusů | 2[1] |
| Cena za program | 17 000 000 USD[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
McDonnell Douglas (později Boeing) X-36 Tailless Fighter Agility Research Aircraft[p 1] byl americký experimentální proudový letoun, zkonstruovaný bez klasických ocasních ploch jaké má většina letadel. Inovativní návrh ověřoval přínos ve snížení hmotnosti, radarového odrazu, zvýšení doletu a zlepšení manévrovatelnosti, tedy parametrů, které se měly hodit budoucím stíhacím letounům.[2] K jeho vývoji a zkušebnímu programu se spojili odborníci z Phantom Works s civilními zaměstnanci NASA Ames Research Center.
Vznik a vývoj
X-36 vznikl v měřítku zmenšeném na 28 % velikosti případného stíhače a byl řízen dálkově z pozemního virtuálního kokpitu pilotem, jehož výhled zajišťovala videokamera instalovaná pod překrytem kabiny.[2]
Ovládání zajišťovaly kachní plochy instalované před křídly a decelerony (kombinující funkci křidélek a aerodynamických brzd) na křídlech, a směrové ovládání dále zajišťoval pokročilý systém horizontálního vektorování tahu výstupní trysky motoru. X-36 byl navržen jako aerodynamicky nestabilní v příčné i podélné ose, a stabilitu letu zajišťoval pokročilý systém kontroly fly-by-wire.
Poprvé vzlétl 17. května 1997 a dva postavené kusy[1] v dílnách v St. Louis uskutečnily do 25. září 1997 celkem 25[1] úspěšných experimentálních letů.[p 2] Typ měl dobré letové vlastnosti, a podle zpráv naplnil, či dokonce překonal, plánované cíle projektu. Disponoval také vysokou manévrovací schopností, která by byla ideální u stíhacího letounu, ale navzdory této potenciální vhodnosti, a velmi úspěšného programu zkoušek, nedošlo k oficiálnímu vyjádření zda na jeho základě bude přikročeno k dalšímu vývoji.
Zachované kusy
- První vyrobený stroj je vystaven v galerii pokusných a vývojových letadel Národního muzea USAF[3] na základně Wright-Patterson nedaleko ohijského Daytonu. Byl sem předán 16. července 2003, stejného dne jako Boeing Bird of Prey.[4]
- Druhý exemplář je vystaven před budovou Air Force Test Flight Center Museum (Muzea letového zkušebního střediska USAF) na kalifornské základně Edwards.
Specifikace
Technické údaje
- Posádka: 0 (dálkové ovládání ze země)
- Délka: 5,55 m (18 stop a 2,5 palce)
- Rozpětí křídel: 3,15 m (10 stop a 4 palce)
- Výška: 0,95 m (3 stopy a 1,5 palce)
- Maximální vzletová hmotnost: 567 kg (1 250 liber)
- Pohonná jednotka: 1 × dvouproudový motor Williams International F112
- Tah pohonné jednotky: 3,1 kN
Výkony
Odkazy
Poznámky
- ↑ ~ „Letadlo pro výzkum obratnosti bezocasého stíhače“ či „Bezocasé letadlo pro výzkum obratnosti stíhaček“
- ↑ Vzhledem k fúzi společností McDonnell Douglas a Boeing k níž došlo v srpnu 1997 je typ někdy označován jako Boeing X-36.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku McDonnell Douglas X-36 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Jenkins, Landis, a Miller 2003, s. 46.
- ↑ a b X-36 - Military Aircraft [online]. Federation of American Scientists [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA/Boeing X-36 [online]. National Museum of the U.S. Air Force [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Boeing. Boeing Bird of Prey and X-36 Inducted into Air Force Museum. Boeing Media Room [online]. 2003-07-16. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ (anglicky) Boeing (McDonnell Douglas) X-36 designation-systems.net
Literatura
- JENKINS, Dennis; LANDYS, Tony; MILLER, Jay. American X-Vehicles: An Inventory—X-1 to X-50. Washington, D.C.: National Aeronautics and Space Administration: Office of External Relations, 2003. Dostupné online. Kapitola X-36, s. 46. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu McDonnell Douglas X-36 na Wikimedia Commons - (anglicky) X-36 Archivováno 19. 1. 2019 na Wayback Machine. na stránkách NASA
- (anglicky) X-36 Proving Its Agility In Flight Testing, zpráva společnosti Boeing
- (anglicky) NASA X-Planes That Shaped The Way We Fly—Or Could, na stránkách Aviation Week & Space Technology
Média použitá na této stránce
3-view drawing of McDonnell Douglas X-36 experimental aircraft
This look-down view (planform) of the X-36 Tailless Fighter Agility Research Aircraft on the ramp at NASA's Dryden Flight Research Center, Edwards, California, clearly shows the unusual wing and canard design of the remotely-piloted aircraft. The NASA/Boeing X-36 Tailless Fighter Agility Research Aircraft program successfully demonstrated the tailless fighter design using advanced technologies to improve the maneuverability and survivability of possible future fighter aircraft. The program met or exceeded all project goals. For 31 flights during 1997 at the Dryden Flight Research Center, Edwards, California, the project team examined the aircraft's agility at low speed / high angles of attack and at high speed / low angles of attack. The aircraft's speed envelope reached up to 206 knots (234 mph). This aircraft was very stable and maneuverable. It handled very well. The X-36 vehicle was designed to fly without the traditional tail surfaces common on most aircraft. Instead, a canard forward of the wing was used as well as split ailerons and an advanced thrust-vectoring nozzle for directional control. The X-36 was unstable in both pitch and yaw axes, so an advanced, single-channel digital fly-by-wire control system (developed with some commercially available components) was put in place to stabilize the aircraft. Using a video camera mounted in the nose of the aircraft and an onboard microphone, the X-36 was remotely controlled by a pilot in a ground station virtual cockpit. A standard fighter-type head-up display (HUD) and a moving-map representation of the vehicle's position within the range in which it flew provided excellent situational awareness for the pilot. This pilot-in-the-loop approach eliminated the need for expensive and complex autonomous flight control systems and the risks associated with their inability to deal with unknown or unforeseen phenomena in flight. Fully fueled the X-36 prototype weighed approximately 1,250 pounds. It was 19 feet long and three feet high with a wingspan of just over 10 feet. A Williams International F112 turbofan engine provided close to 700 pounds of thrust. A typical research flight lasted 35 to 45 minutes from takeoff to touchdown. A total of 31 successful research flights were flown from May 17, 1997, to November 12, 1997, amassing 15 hours and 38 minutes of flight time. The aircraft reached an altitude of 20,200 feet and a maximum angle of attack of 40 degrees. In a follow-on effort, the Air Force Research Laboratory (AFRL), Wright-Patterson Air Force Base, Ohio, contracted with Boeing to fly AFRL's Reconfigurable Control for Tailless Fighter Aircraft (RESTORE) software as a demonstration of the adaptability of the neural-net algorithm to compensate for in-flight damage or malfunction of effectors, such as flaps, ailerons and rudders. Two RESTORE research flights were flown in December 1998, proving the viability of the software approach. The X-36 aircraft flown at the Dryden Flight Research Center in 1997 was a 28-percent scale representation of a theoretical advanced fighter aircraft. The Boeing Phantom Works (formerly McDonnell Douglas) in St. Louis, Missouri, built two of the vehicles in a cooperative agreement with the Ames Research Center, Moffett Field, California.