McDonnell Douglas YC-15

McDonnell Douglas YC-15
Druhý prototyp YC-15
Určení	transportní letoun
Výrobce	McDonnell Douglas
První let	26. srpna 1975
Charakter	vyřazen
Vyrobeno kusů	2 (prototypy)
Další vývoj	Boeing C-17 Globemaster III
Některá data mohou pocházet z datové položky.

McDonnell Douglas YC-15 byl transportní letoun vyvíjený americkou společností McDonnell Douglas jako možná náhrada letounů C-130 Hercules. Byl to první vojenský transportní letoun vybavený křídlem se superkritickým profilem. Celkem byly postaveny dva prototypy. Letouny YC-15 a jejich konkurent Boeing YC-14 absolvovaly srovnávací zkoušky, nakonec ale nebyl vybrán ani jeden z typů. Roku 1979 byl vývojový program ukončen. Zkušenosti z programu YC-15 byly brzy zúročeny při vývoji transportního letounu McDonnell Douglas C-17 Globemaster III.

Vývoj

Roku 1968 americké letectvo vyhlásilo soutěž Advanced Medium STOL Transport (AMST) na moderní střední transportní letoun s vlastnostmi STOL, který by nahradil turbovrtulové stroje Lockheed C-130 Hercules. Nabídku podalo pět společností. Roku 1972 byly vybrány projekty Boeing YC-14 (Model 953) a McDonnell Douglas YC-15, aby postavily po dvou prototypech pro srovnávací zkoušky. McDonell Douglas postavil dva prototypy (72-1875 a 72-1876), které se lišily rozpětím křídla (40,42 m a 33,6 m). První prototyp poprvé vzlétl 26. srpna 1975.^[1] Oba prototypy absolvovaly zkušební program v délce 600 letových hodin, který prokázal jejich dobré vlastnosti. Roku 1979 ale byl vývoj YC-14 a YC-15 kvůli nedostatku financí zrušen. Převážil názor, že letectvo potřebuje mnohem větší letoun kombinující velkou nosnost a strategický dolet s vlastnostmi STOL (C-130 Hercules tak byl dále modernizován). Jeho vývoj probíhal v rámci programu C-X. V něm zvítězil McDonnell Douglas C-17 Globemaster III, který svou koncepcí na neúspěšný YC-15 přímo navazoval.^[1][2] Společnost McDonnell Douglas chtěla letoun nabídnout civilnímu sektoru, tam však o něj nebyly kupci.^[3]

Oba prototypy byly uloženy na úložišti AMARC (Aerospace Maintenance and Regeneration Center) na základně Davis-Monthan v arizonské poušti. Zatímco první prototyp byl zakonzervován, druhý byl roku 1981 přesunut do muzea Pima.^[2] Roku 1996, tedy po více než 15 letech, byl první prototyp reaktivován jako technologický demonstrátor ATD (Advanced Technology Demonstrator) zapojený do vývoje letounu C-17 Globemaster III.^[1] Letuschopný byl od roku 1997.^[4] Podle původních plánů měl být letoun využíván osm let, dne 11. července 1998 však musel kvůli poruše motoru nouzově přistát v Palmdale a jeho oprava se ukázala jako neekonomická. Do roku 2008 zůstal v Palmdale a poté byl vystaven na Edwardsově letecké základně.^[2]

Konstrukce

YC-15 byl čtyřmotorový hornoplošník, jehož křídlo se superkritickým profilem bylo na 75% svého rozpětí opatřeno dvouštěrbinovými vztlakovými klapkami, které se vysouvaly do proudu plynů z motorů.^[3] Využíval některé komponenty existujících typů DC-8 a DC-10. Podvozek byl příďového typu. Vysoké ocasní plochy měly tvar písmena T. Pro manipulaci s nákladem sloužila záďová rampa. Letoun poháněly čtyři dvouproudové motory Pratt & Whitney JT8D-17, každý o tahu 71 kN.

Specifikace

Údaje platí pro první prototyp YC-15:^[5]

Technické údaje

• Posádka: 3
• Rozpětí: 40,42 m (33,6 m druhý prototyp)
• Délka: 37,86 m
• Výška: 13,18 m
• Hmotnost prázdného letounu:
• Max. vzletová hmotnost: 98 284 kg (70 111 kg STOL)
• Pohonná jednotka: 4× dvouproudový motor Pratt & Whitney JT8D-17
• Tah pohonné jednotky: 71 kN

Výkony

• Cestovní rychlost: 872 km/h
• Maximální rychlost: 949 km/h
• Dostup: 9144 m
• Dolet: 4810 km
• Délka vzletu: 610 m

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu McDonnell Douglas YC-15 na Wikimedia Commons
• McDonnell Douglas YC-15