McDonnell XF-88 Voodoo

XF-88 Voodoo
Určenídoprovodný stíhací letoun
VýrobceMcDonnell Aircraft Corporation
První let28. říjen 1948
Vyrobeno kusů2
Cena za kusCelkem 6,6 mil. dolarů
Další vývojMcDonnell F-101 Voodoo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

McDonnell XF-88 Voodoo byl dvoumotorový proudový dálkový eskortní stíhač, vyvíjený pro Letectvo Spojených států amerických. Přestože samotný F-88 nebyl sériově vyráběn, stal se základem pro konstrukci úspěšného stíhače McDonnell F-101 Voodoo.

Vývoj

XF-88B s třetím turbovrtulovým motorem.

Impulsem pro vývoj XP-88 byl požadavek USAAF na vývoj nového dálkového eskortního stíhače z roku 1946. Letoun měl být proudovou náhradou osvědčeného typu North American P-51 Mustang. Byl požadován dolet 1450 km a vysoké výkony. Práce na letounu, označeném Model 36, začaly 1. dubna 1946. Už 20. června 1946 USAF objednalo stavbu dvou prototypů XP-88.

Voodoo byl dolnoplošník s šípovým křídlem s úhlem 35°. Dva motory byly ve spodní části trupu a vstupy vzduchu do nich byly v kořenech křídel. Trysky motorů ústily na zádi pod ocasními plochami. Prototypy měly motory XJ34, ovšem sériové kusy měly pohánět motory Westinghouse J46 o tahu 26,33 kN. Letoun nenesl radar a v jeho přídi měla být baterie šesti 20mm kanónů M39.

Prvním let prototypu XP-88 byl 28. říjen 1948. Letoun neměl ani přídavné spalování, ani výzbroj. Ukázalo se, že letoun je podmotorovaný a druhý prototyp, označený XF-88A byl vybaven přídavným spalováním. Ten vzlétl 26. dubna 1949 a i druhý prototyp byl později upraven stejně.

V soutěži o nový stíhač se XF-88 utkal s projekty Lockheed XF-90 a North American XF-93. V soutěži byl ještě před letovými testy vybrán XF-93, ale jeho sériová výroba nakonec nebyla objednána. Když v létě 1950 došlo k porovnání letounů za letu, XF-88 zvítězil, ale USAF přehodnotilo svůj postoj k projektu a dálkové stíhače již nepotřebovalo.

McDonnell pak uvažoval o palubní verzi, dvoumístné cvičné verzi, anebo o průzkumném XF-88, nic takového ale nebylo realizováno. První prototyp pak byl upraven na XF-88B. Dostal do přídě navíc turbovrtulový motor, byl testován v roce 1956. Při zkouškách jako vůbec první vrtulový letoun mírně překročil rychlost zvuku.[1] Oba prototypy byly v roce 1958 sešrotovány.

McDonnell ve vývoji stroje této koncepce pokračoval. Jejím zvětšením vznikl McDonnell F-101 Voodoo, který vstoupil do služby 29. září 1954.

Specifikace

Třípohledový nákres XF-88

Technické údaje

  • Posádka: 1
  • Rozpětí: 12,1 m
  • Délka: 16,5 m
  • Výška: 5,3 m
  • Nosná plocha: 32,5 m²
  • Plošné zatížení: 258 kg/m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 5508 kg
  • Vzletová hmotnost: 8394 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 10 477 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × proudový motor Westinghouse J34-WE-22
    • Tah motoru: 21,4 kN

Výkony

  • Maximální rychlost: 1130 km/h
  • Dostup: 12 012 m
  • Stoupavost: 40 m/s
  • Dolet: 2779 km

Výzbroj

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku XF-88 Voodoo na anglické Wikipedii.

  1. ↑ BECKER, John V. The High Speed Frontier [online]. NASA Scientific and Technical Information Branch, 1980 [cit. 2007-12-28]. Kapitola Chapter 4: The High-Speed Propeller Program. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-18. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

McDonnell XF-88 Voodoo 3-view.jpg
A 3-view line drawing of a McDonnell XF-88 Voodoo.