Mečířova vila
Mečířova vila | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Severní Předměstí, Česko |
Ulice | Boženy Němcové |
Souřadnice | 49°45′52,73″ s. š., 13°22′3″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 10247/4-4930 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Frišova (též Mečířova) vila je jedním z nejreprezentativnějších obytných domů v Plzeňské čtvrti Lochotín. Jedná se o stylově smíšený objekt (historizující styly, pozdní secese, moderna) a plzeňský stavitel Václav Friš dům v letech 1914 – 1915 stavěl pro svou rodinu.
Architektura
Vilu navrhl v roce 1914 pro Friše architekt Oldřich Starý a součástí jeho návrhu byly také další objekty v zahradě, např. garáž, skleník, besídka. Vila je se zahradou propojena soustavou teras a schodišť.[1]
První pohled na dům evokuje vliv historizující stylů (věžičky, členité štíty, lodžie, mansardové střechy), drobnější detaily (okna, zábradlí) už odkazují na styl secesní a modernistický.[2] Fasády jsou doplněny rostlinnými motivy od plzeňského sochaře Otokara Waltra.[3]
Hlavním prostorem domu je centrální schodišťová hala přes dvě podlaží, ostatní místnosti pak jsou rozmístěny okolo ní.[3] Všechny stropy reprezentačních a obytných prostor měly bohatou štukovou výzdobu, stěny měly ve většině případů táflování z exotického dřeva.[1] Tyto zdobné prvky jsou v interiéru zachovány.[4]
2. polovina 20. století
Po druhé světové válce byla vila znárodněna a využívána jako škodovácký internát.[2] Po roce 1960 byla ve vile provozována mateřská škola. Tento způsob využití nevyžadoval žádné výrazné úpravy interiéru a vila zůstala až do 90. let v podstatě v původní podobě a v dobrém stavu.[3] Poté byla vila vrácena v restituci a ihned prodána. Nový vlastník ponechal vilu několik let neobývanou, a ta se stala cílem vandalů (např. krádež měděného plechu ze střechy způsobila zatékání a následné výrazné poškození interiéru vily).[1] Koncem 90. let 20. století získali objekt noví vlastníci, kteří objekt postupně rekonstruují. Vila slouží nejen k obytným, ale také ke společenským účelům (např. koncerty).[3]
Reference
- ↑ a b c Vila Frišových inspiruje bohatě zdobenými stropy. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-03-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Vila Václava a Anny Frišových 1914–1915 [online]. [cit. 2019-03-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d URLICH, Petr. Slavné vily Plzeňského kraje. 1. vyd. Praha: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-87073-17-9.
- ↑ Vila „Frišova“, později „Mečířova“ [online]. [cit. 2019-03-06]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Ladacoufal, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: