Meče Kádisíje
Meče Kádisíje | |
---|---|
Základní informace | |
Výstavba | 1986 |
Materiály | korozivzdorná ocel, bronz a železobeton |
Poloha | |
Adresa | Bagdád, ![]() |
Souřadnice | 33°18′18,6″ s. š., 44°23′11,27″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Meče Kádisíje (arabsky قوس النصر), často jen populárně zkřížené meče nebo ruce vítězství je označení pro dva oblouky, které mají podobu zkřížených mečů v Bagdádu, hlavním městě Iráku. Brány ohraničují přístup k veřejnému prostranství, kde se v době vlády Saddáma Husajna pořádaly vojenské přehlídky a různé další velkolepé události. Nachází se v tzv. Zelené zóně.
Popis
Dvě brány jsou od sebe vzdáleny zhruba 650 metrů. Každou z nich tvoří dva 43 metrů dlouhé meče, které drží dvě paže vyčnívající ze země a křížící se v blízkosti špiček ve výšce 40 metrů nad zemí. Na místě zkřížených mečů se nachází stožár pro státní vlajku.
Název oblouků odkazuje na vítězství Arabů v bitvě u Kádisíje v dobách expanze islámu. Brány byly vyobrazeny na stodinárové irácké bankovce z roku 1991.
Historie
O výstavbě památníku v této podobě se Saddám Husajn vyjádřil již v dubnu 1985.[1]
V roce 1987 vyhrál veřejnou soutěž na tyto dvě brány tehdy nejznámější irácký sochař, Chálid al-Rahál. Základní nákresy, které musel dodržet, ale vycházely ze zadání přímo Saddáma Husajna.[2] Rahál nicméně v témže roce zemřel a projekt byl svěřen jinému architektovi, a to Mohammedu Ghanímu Hikmatovi.
Vedle památníku neznámého vojáka se jedná o jednu ze známějších atrakcí iráckého hlavního města. Brány byly postaveny po skončení irácko-íránské války a slavnostně odhaleny veřejnosti dne 8. srpna 1989.[3][1] Na výstavbu památníku byl použit materiál z iráckých zbraní z války. Nosná konstrukce pro ruce a meče byla dovezena do Iráku z Německa a ruce byly potom vyrobeny z bronzu, který byl dovezen ze Spojeného království. Součástí památníku u bran je také 2500 přileb íránských padlých vojáků. Podle některých teorií jsou paže, které drží meče, paže Saddáma Husajna. Slavnostní otevření stavby se uskutečnilo i za přítomnosti představitelů dalších zemí.[3]
V roce 2003 bylo diskutováno odstranění obou bran. Americký generál Norman Schwarzkopf Jr. prosazoval zbourání památníku. Rozhodnutí ale nakonec nepadlo a v roce 2011 byly obě brány renovovány. Tehdejší iráčtí představitelé se domnívali, že zboření památníku by spíše připomínalo postup Talibanu v Afghánistánu, který ničil předchozí sochy a symboly.[2] Roku 2019 bylo diskutováno přejmenování památníku.[3]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Schwerter von Kadesia na německé Wikipedii a Victory Arch na anglické Wikipedii.
- ↑ a b «قوس النصر»... عن الفن الشمولي في الدول المستبدة. aawsat. Dostupné online [cit. 2023-11-04]. (arabsky)
- ↑ a b "قوس النصر" الصدامي... أو الأنصاب حين تنقلب معانيها. Almodon. Dostupné online [cit. 2023-11-04]. (arabsky)
- ↑ a b c "بإرادة إيرانية.. "قوس النصر" في بغداد مهدَّدة بالتغييب. Alkhaleejonline. Dostupné online [cit. 2023-11-04]. (arabsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Meče Kádisíje na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
BAGHDAD, IRAQ (November 2003) - U.S. Army (USA) M1A1 Abrams MBT (Main Battle Tank), and personnel from A Company (CO), Task Force 1st Battalion, 35th Armor Regiment (1-35 Armor), 2nd Brigade Combat Team (BCT), 1st Armored Division (AD), pose for a photo under the "Victory Arch" in Ceremony Square, Baghdad, Iraq during Operation Iraqi Freedom. The Hands of Victory monument built at the end of the Iran-Iraq war marks the entrance to a large parade ground in central Baghdad. The hand and arm are modeled after former dictator Saddam Husseins own and surrounded with thousands of Iranian helmets taken from the battlefield. The swords made from the guns of dead Iraqi soldiers, melted and recast into the 24-ton blades.
The base of one of the Hands of Victory showing the 'caretakers booth' erected by Iraqi policemen manning the monument. Photo from the summer of 2004.