Mechanismus (filozofie)

Mechanismus Vaucansonova automatu "Kachna" (1738-1739)

Mechanismus nebo také mechanicismus je ve filozofii převážně novověký směr, který chce celou skutečnost chápat a vykládat jako stroj a každé dění jako nutný výsledek působení mechanických sil. Jistým protějškem mechanismu je vitalismus, přesvědčení o svébytných zákonitostech živých organismů.

Historie

Hérakleitos a Démokritos, autor: Donato Bramante, 1477

Podle některých náznaků by se za předchůdce mechanismu mohl pokládat Démokritos,[1] jiné jeho zlomky tomu však nenasvědčují. Skutečný mechanismus vznikl až s prvním rozvojem mechaniky jako vědy v 16. století.

Rozkvět mechanistického materialismu vyvrcholil v 17. až 18. století (Thomas Hobbes, René Descartes, Spinoza, angličtí a francouzští materialisté 18. století).[1] Charakteristickým příkladem může být Descartův výklad fungování srdce a krevního oběhu v 5. kapitole Rozpravy o metodě. Podobně uvažoval i Thomas Hobbes a jistý druh mechanismu podpořily i úspěchy Isaaca Newtona, protože gravitace může vysvětlit i pohyby vzdálených těles, na něž nic přímo nepůsobí. Od 18. století je mechanismus obvykle spojen s materialismem a snaží se i o mechanický výklad duševních jevů, například u francouzských osvícenců (C. A. Helvétius, de La Mettrie, Denis Diderot aj.). Mechanismus jako přísný fyzikální determinismus – svět je jen řetězec příčin a jejich nutných důsledků – zastával francouzský matematik a fyzik Pierre Simon de Laplace.

Mechanický materialismus

Karel Marx a marxisté kritizovali „mechanický materialismus“[1] a stavěli proti němu dialektický materialismus. Marxisticko-leninská filozofie vždy vedla nejrozhodnější boj proti pokusům obnovit mechanistický materialismus. V Sovětském svazu se pokoušela skupina mechanistů (Ljubov Axelrod, Sándor Varjas aj.) revidovat dialektický materialismus z mechanistického hlediska.[1] Proti nim vystoupili například Vladimir Adorackij, Abram Deborin, László Rudas, Michail Selektor, Jemeljan Jaroslavskij aj.[2] Tato diskuse vešla do dějin sovětské filozofie jako kapitola o boji proti mechanicismu (rusky глава «О борьбе с механицизмом»).[3][4] Moderními dědici mechanismu jsou někteří filosofové mysli a neodarwinisté, i když nepoužívají model stroje.

Odkazy

Reference

Literatura

v češtině
v cizích jazycích
  • ЯХОТ, И., 1981. Подавление философии в СССР (20-30 гг.). New York: Chalidze Publications. Dostupné online. (rusky) 
    Překlad do angličtiny: YAKHOT, Yehoshua, 2012. The Suppression of Philosophy in the USSR (The 1920s and 1930s). Překlad : Frederick S. Choate. Oak Park (Michigan): Mehring Books. ix, 262 s. ISBN 1893638308. (anglicky) Originally published in Russian in 1981. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Digesting Duck.jpg
Imaginary rendering of Vaucanson's digesting duck in Scientific American.