Medea (melodram)

Medea
Jiří Antonín Benda, rytina J. W. Mechaua kolem roku 1810
Základní informace
Žánr	melodram („ein mit Musik vermischtes Drama“)
Skladatel	Jiří Antonín Benda
Libretista	Friedrich Wilhelm Gotter
Počet dějství	1
Originální jazyk	němčina
Literární předloha	Eurípidés: Médeia
Premiéra	1. května 1775, Lipsko
Česká premiéra	duben 1779, Praha, Divadlo v Kotcích (německy) / 22. prosince 1875, Praha, Prozatímní divadlo (česky)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medea je melodram českého skladatele Jiřího Antonína Bendy, který vznikl roku 1775 na text Friedricha Wilhelma Gottera, Bendova dvorního libretisty. Spolu s druhým Bendovým melodramem Ariadnu na Naxu má toto dílo své pevné místo ve vývoji tohoto hudebnědramatického žánru.

V českých zemích Medeu uvedla divadelní společnost Karla Wahra, doloženě ve své první sezóně v divadle v Kotcích v dubnu 1779. Již roku 1787 vydal český překlad díla Karel Ignác Thám, přímé doklady o jeho soudobém uvedení v češtině však nejsou. U příležitosti 100 let od premiéry uvedlo Bendovu Medeu v češtině pražské Prozatímní divadlo.

Stručný děj

Medea vypráví příběh známé řecké báje o žárlivé Iásónově manželce Médeie, která kvůli jeho nevěře zabila nejen jeho milenku a jejího otce, ale též své a Iásónovy děti.

Uvádění díla v současnosti

Tak jako i jiná Bendova díla bývá i tento melodram uváděn jen velmi zřídka. V prosinci 2002 jej uvedlo scénicky Východočeské divadlo v doprovodu Komorní filharmonie Pardubice pod vedením šéfdirigenta Leoše Svárovského v režii Michaela Taranta. U příležitosti třísetletého výročí narození skladatele jej v únoru 2022 v rámci svých abonentních koncertů uvedla Česká filharmonie.^[1] V hlavní roli Medey vystoupila Zuzana Stivínová. Na poloscénickém provedení se podílela režisérka Alice Nellis.^[2]

Reference

Externí odkazy

• Medea, plná partitura a klavírní výtahy v databázi IMSLP
• Medea, vydání textu z roku 1782 v databázi Knihy Google (v němčině)
• Medea v překladu Karla Ignáce Tháma z roku 1787 v databázi Knihy Google