Medvědí kašna

Medvědí kašna na Smíchově
Kašna od jihozápadu
Kašna od jihozápadu
Základní údaje
AutorJeroným Kohl
Kód památky40333/1-1382 (PkMISSezObrWD)
Umístění
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medvědí kašna na Smíchově je kamenná raně barokní kašna v Praze 5-Smíchově, stojící od roku 1945 v parku na náměstí 14. října, situovaná ve východozápadní ose mezi kostelem sv. Václava a předpolím Jiráskova mostu, jižně od Národního domu a východně od Smíchovské tržnice. Kašna je dílem sochaře Jeronýma Kohla a od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

Kašnu si objednali hrabě Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a jeho manželka Kateřina, rozená z Montfortu, do zahrady severně od svého letohrádku. Není jisté, zda ji hrabě viděl, protože byla instalována v roce 1689, kdy zemřel.

Slavatovská zahrada byla symetricky členěna na patnáct, přibližně čtvercových ploch s okosenými rohy, situaci kašny v křížení cest zachytilo jak mapování tereziánského katastru, tak ještě Jüttnerův plán ve stavu k roku 1812. Tehdy pozemky koupil textilní podnikatel Aaron Beer Przibram (1781–1852),[2] který zde postavil kartounku – továrnu na potištěné bavlněné tkaniny, a nezastavěné části pozemku s kašnou sloužily jako dvůr a manipulační plochy. Po zrušení továrny byla ruina Slavatova letohrádku zbořena, pozemky rozprodány na stavební parcely a kašna rozebrána.

Hrabě Černín za ni Przibramovu synovi údajně nabídl 4 000 zlatých, ten však zahradu roku 1894 daroval obci Smíchov,[3] která kašnu dala postavit na náměstí Kinských před budovu Albrechtových kasáren (nyní Justiční palác), oproti původní situaci byla snížena o tři schody.[4]

Po roce 1945 kašna musela uvolnit místo pomníku Rudé armády se sovětským tankem a byla přestěhována na současné místo, tedy blíže svému původnímu umístění. Kašna se často stává terčem vandalských poškození, naposledy byla opravena roku 2006, Neptunovi byl doplněn nový trojzubec a okolo kašny postaveny sloupky se řetězem. Kašna je funkční a v sezóně slouží jako fontána.

Architektura a sochy

Socha Neptuna
Medvědi se spodní polovinou sloupu

Trojetážové architektonické uspořádání tří nádrží osově nad sebou na středním sloupu (balustrové noze) je typické pro rané baroko a středoevropské zvyklosti. Spodní nádrž má laločnatý přibližně kruhový půdorys a zaoblenou poprseň. Kolem spodní poloviny sloupu jsou vytesány tři postavy medvědů, kteří stojí na zadních a vzájemně se drží předními tlapami. Na hlavách nesou mělkou vanu střední nádrže, na níž jsou vytesané čtyři chrliče ve tvaru maskaronů a žebrované lastury. Horní část sloupu má opět balustrový tvar a je zdobena plastickými listy. Nese nejmenší nádrž se sochou Neptuna. Neptun je zobrazen v pohybu s rozevlátou drapérií kolem paží, jedoucí na třech delfínech a opřený o trojzubec. Zepředu jeho nahotu zakrývá ocas jednoho z delfínů.

Sochařskou výzdobu provedl pražský sochař Jeroným Kohl jako svou v pořadí již třetí pražskou kašnu, do roku 1689, současně vytesal také reliéfy dvou medvědů - štítonošů Slavatova erbu na portál Slavatova letohrádku; portál byl roku 1894 přenesen do Lapidária Národního muzea. Oldřich J. Blažíček upozornil na italské předlohy sochy Neptuna, podobně jako jsou z italských předloh odvozeny sochy Kohlovy kašny na Pražském hradě. Kritizoval "medvídky zobrazené s řezbářskou naivitou."[5] Kašna je vytesána z poměrně měkkého hořického pískovce, místy již značně zvětralého. Její velikost je oproti Kohlově kašně z Pražského hradu jen dvoutřetinová.

Odkazy

Reference

  1. Medvědí fontána - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  2. Aron Beer Przibram. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  3. HANSL František (editor), Smíchovsko a Zbraslavsko. Praha 1899, s. 367
  4. F. RUTH II., s. 578, snížení kašny a vyobrazení
  5. O.J. BLAŽÍČEK, 1958, s. 77

Literatura

  • RUTH, František: Kronika královské Prahy. II. díl. P. Körber Praha 1905, s. 578 (dostupné online)
  • BLAŽÍČEK, Oldřich J.: Sochařství baroku v Čechách. SNKLHU Praha 1958, s. 76-78
  • BŘEZINOVÁ, Drahomíra. Praha kamenná : přírodní kameny v pražských stavbách a uměleckých dílech. [s.l.]: Národní muzeum Praha, 1996. 287 s. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Namesti14rijna-mk-neptun.jpg
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 2.5
Praha-Smíchov, náměstí 14. října - Medvědí fontána
Smíchov Medvědí fontána 03.jpg
Autor: Matěj Orlický, Licence: CC BY-SA 3.0
Jeroným Kohl: Medvědí fontána na nám. 14 října, Praha Smíchov
Smíchov Neptunova fontána.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Medvědí kašna na Smíchově