Medvěd kodiak

Jak číst taxoboxMedvěd kodiak
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Podřádpsotvární (Caniformia)
Čeleďmedvědovití (Ursidae)
Rodmedvěd (Ursus)
Druhmedvěd hnědý (U. arctos)
Trinomické jméno
Ursus arctos middendorffi
Merriam, 1856
Rozšíření medvěda kodiaka (červeně).
(c) Flavio.brandani, CC BY-SA 3.0
Rozšíření medvěda kodiaka (červeně).
Rozšíření medvěda kodiaka (červeně).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medvěd kodiak, medvěd hnědý kodiak, nebo jen jednoduše kodiak (Ursus arctos middendorffi), je patrně největší poddruh medvěda hnědého rozšířený na ostrově Kodiak a dalších přilehlých ostrovech stejnojmenného souostroví u jižního pobřeží Aljašky, ale i jedna z největších suchozemských šelem planety.

Taxonomie

O medvědovi kodiakovi coby odlišném zástupci se prvně zmínil americký zoolog Clinton Hart Merriam na konci 19. století a pojmenoval ho jako Ursus middendorffi na počest známého baltského přírodovědce Alexandra von Middendorffa.[1] V následujících letech však došlo k sloučení všech severoamerických medvědů včetně kodiaka a spadají nyní společně pod jediný druhmedvěda hnědého (Ursus arctos). Medvěd kodiak je tedy považován za jeden z poddruhů medvěda hnědého (coby medvěd hnědý kodiak – Ursus arctos middendorffi).

Výskyt, početnost a hrozby

Medvěd kodiak žije pouze na stejnojmenném severoamerickém souostroví Kodiak v Aljašském zálivu (viz Kodiak, Afognak, Shuyak, Raspberry, Uganik, Sitkalidak a další přilehlé ostrovy). Populace těchto medvědů není ohrožena a pravděpodobně roste.[2][3] V roce 2005 činil odhad cca 3 500 jedinců, což zhruba odpovídá hustotě populace okolo 270 medvědů na 1 000 km².[2] Ve většině lokalitách je povolen odstřel medvědů a každoročně bývá zabito zhruba 180 jedinců, především samců (z více než 70 %).[3] Lov je nicméně regulován a pravděpodobně pod kontrolou.[4]

Na osamoceném ostrově Kodiak se tito medvědi nacházejí v izolaci přinejmenším od poslední doby ledové, více než 12 000 let, a proto se jejich populace vyznačuje velmi malou genetickou diverzitou. Přestože je stále současná populace zdravá, plodná a nevykazuje žádné zjevné známky příbuzenského křížení, může být náchylnější vůči případným novým chorobám nebo parazitům než jiné, rozmanitější populace medvědů hnědých.[5][6][7]

Popis

Medvěd kodiak

I když jsou mezi medvědy hnědými značné rozdíly ve velikosti, většina z nich váží mezi 115 a 360 kg.[8] Oproti tomu medvěd kodiak odpovídá takzvanému ostrovnímu gigantismu, neboť běžně dosahuje hmotnosti 300 až (či přes) 600 kg; samice váží obvykle 136 až 318 kg (nebo 160 až 340 kg), samci 272 až 635 kg (či 340 až 680 kg).[6][7] Rekordní divoký samec vážil 751 kg a zadní tlapu měl dlouhou 46 cm.[9] Na základě těchto hodnot je považován za jednoho z největších či nejmohutnějších žijících suchozemských šelem na Zemi společně s medvědem ledním a případně ještě některými pobřežními poddruhy medvěda hnědého z Aljašky a Ruska. Nejvyšší hmotnosti dosahují na konci léta a během podzimu a nejnižší na jaře, kdy hladoví vylézají ze svých úkrytů.[10] Stejně jako u jiných živočichů mohou v zajetí chovaní medvědi vážit podstatně více než divoce žijící jedinci, neboť jsou na rozdíl od nich pravidelně krmeni a mají omezený pohyb. Jeden takový medvědí samec dosáhl na sklonku svého života hmotnosti až 1 090 kg.[7][11] Dospělý medvěd dosahuje délky 200 až 270 cm a v kohoutku měří až 150 cm.[7] Pokud se postaví na zadní nohy, může dosáhnout výšky přes tři metry. Samice jsou o cca 20 % menší a o cca 30 % lehčí než samci.[11]

Vzhledem se nejvíce podobá medvědovi kamčatskému, od kterého se liší velikostí i o něco tmavším zbarvením srsti.[12]

Chování

Medvěd kodiak je přirozeně aktivní během dne, ale čelí-li konkurentovi nebo potenciálnímu nebezpečí, kterému se chce raději vyhnout, aktivní je spíše v noci. Toto chování je zvláště patrné u medvědů, kteří žijí poblíž měst a jiné lidské infrastruktury. Medvědi kodiakové sice nebrání svá teritoria, ale rádi se zdržují v určitých oblastech, pokud jim nabízí vše potřebné (dostatek potravy, prostoru, klidu apod.) Vzhledem k bohaté nabídce potravy na souostroví Kodiak mají zdejší medvědi jedny z nejmenších domovských okrsků ze všech populací medvědů hnědých a okrsky jednotlivých medvědů se do značné míry překrývají.[3][6][7]

Koncem října se začínají medvědi přemisťovat do svých brlohů. Jako první se do brlohů obvykle vydávají březí samice a zůstávají v něm nejdéle. Samci začínají vylézat z brlohů počátkem dubna, samice s novými mláďaty mohou v brlozích zůstat až do konce června. Medvědi žijící na samém severu ostrova Kodiak svůj pobyt v úkrytech prodlužují. Někteří jedinci si však úkryt nezajišťují a zůstávají relativně aktivní po celou zimu.[6][7]

Potrava

Medvěd kodiak s uloveným lososem

Na jaře, poté, co vylezou z brlohů, medvědi konzumují vegetaci (např. trávy a byliny) a zvířata, která uhynula během zimy. Díky tomu rychle naberou hmotnost, kterou ztratili během zimního spánku. S postupujícím létem zajišťuje potravu široká škála rostlin až do návratu lososů, kteří tvoří až 64 % jejich stravy. Na většině území souostroví Kodiak probíhá tah lososů od května do září a medvědi se živí až pěti druhy tichomořských lososů, kteří se třou v místních potocích a jezerech. Při krmení často dávají přednost mozku, jikrám a obecně masu lososů pro jejich vysokou výživovou hodnotu. Koncem léta a začátkem podzimu medvědi konzumují několik druhů bobulí, které jsou již zcela vyzrálé. Vzhledem k tomu, že v důsledku klimatických změn dozrávají bobule dříve, překrývá se nyní sezóna bobulí s obdobím lososů a někteří medvědi proto opouštějí tah lososů, aby se zaměřili opět na bobule. V pobřežních oblastech se medvědi po celý rok živí také chaluhami (řasami) a bezobratlými živočichy, ale nepohrdnou ani mořskými savci.[2][3][13]

Při konzumaci jelenů, losů, koz, skotu a jiných kopytníků jsou požírány nejprve vnitřní orgány pro jejich vysoký obsah tuku. Nicméně i když je na ostrově Kodiak populace této potenciální kořisti velká, jen málo medvědů ji skutečně aktivně loví, protože jiné způsoby hledání i získání potravy jsou energeticky výhodnější neboli snazší. Dalším a celoročně dostupným zdrojem potravy mohou být také odpadky ponechané lidmi.[3]

Rozmnožování a dožití

Medvědice s mláďaty

Medvědi kodiakové dosahují pohlavní dospělosti ve věku čtyř až sedmi let (samci později), ale většina samic úspěšně odstaví své první mládě až ve stáří devíti let.[6][7] Mezi jednotlivými vrhy je interval tři až čtyři roky. Produktivita samic se snižuje po dvacátém roce života.[3][7][14] Samice obvykle rodí jedno nebo tři mláďata, v průměru dvě. Medvědice mají však až šest funkčních bradavek a vzácně mohou porodit až šest mláďat. Některé samice se mohou ujmout osiřelých mláďat a starat se tak o více potomků různého stáří.[3][7][15]

Období páření probíhá v květnu a červnu. Jsou sériově monogamní a pár spolu zůstává několik dní až týdnů. Jakmile je samice oplodněna, nedlouho na to se ji pozastaví implantace do děložní sliznice a v takovém stavu setrvá až několik měsíců, obvykle do podzimu (viz utajená březost). Mláďata se rodí v doupěti v průběhu ledna až února. Při narození váží okolo 450 g a jsou slepá. Samice je kojí několik měsíců a z doupěte mláďata vylézají v průběhu května až června při váze 7–9 kg. Většina mláďat zůstává s matkou po dobu tří až čtyř let. Asi polovina mláďat se nedožije dospělosti, přičemž jednou z hlavních příčin jsou přírodní podmínky (zima) a agresivita či kanibalismus dospělých samců.[3][6][7]

I mladí medvědi ve věku 3–5 let, kteří nedávno opustili matku, umírají poměrně často – přežívá 56 % samců a 89 % samic.[2] Většina mladých medvědic zůstává v domovském okrsku své matky nebo v jeho blízkosti, zatímco většina samců migruje a objevuje nové lokality, ve kterých by se mohli usadit. Většina dospělých samic umírá přirozenou smrtí (56 %), zatímco většina dospělých samců je zabita lidmi (91 %).[2] Divoký medvěd kodiak se může dožít 27 let (samec),[3] nebo až 35 let (samice).[7][10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kodiak Bear na anglické Wikipedii.

  1. MERRIAM, Clinton H. Preliminary Synopsis of the American Bears. Washington: Proceedings of the Biological Society of Washington, 1896. Dostupné online. Kapitola Ursus middendorffi sp. nov. Kadiak Bear, s. 69–71. 
  2. a b c d e VAN DAELE, L. J. Population dynamics and management of brown bears on Kodiak Island, Alaska. 2007. Doctoral dissertation. University of Idaho, Moscow, U.S. Dostupné online (anglicky)
  3. a b c d e f g h i VAN DAELE, Larry. Kodiak Brown Bear Fact Sheet. www.adfg.alaska.gov [online]. Alaska Department of Fish and Game [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Kodiak bear. earconservation.org.uk [online]. Bear Conservation, 2018-03-18 [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. TALBOT, Sandra L.; GUST1, Judy R.; SAGE, George K., et al. Genetic characterization of brown bears of the Kodiak. web.corral.tacc.utexas.edu [online]. Kodiak National Wildlife Refuge, U. S. Fish and Wildlife Service, 2006-02-02 [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e f Kodiak Brown Bear (Ursus arctos middendorffi). www.fws.gov [online]. U.S. Fish & Wildlife Service [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c d e f g h i j k Kolektiv autorů. Medvědi. Praha: International Masters Publisher AB, 2008. 194 s. ISBN 978-80-87208-53-3. Kapitola Medvěd kodiak, s. 104–119. 
  8. PASITSCHNIAK, Maria A., Mammalian Species: Ursus arctos, 1993 (PDF). [cit. 2025-01-01]. Dostupné online (anglicky)
  9. WOOD, Gerald. The Guinness Book of Animal Facts and Feats. Enfield, Middlesex: Guinness Superlatives, 1983. Dostupné online. ISBN 978-0-85112-235-9. (anglicky) 
  10. a b Kodiak National Wildlife Refuge. kodiak.fws.gov [online]. Poslední aktualizace: 2011-04-06 [cit. 2019-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-15. (anglicky) 
  11. a b Kodiak Bears [online]. North American Bear Center, 2008-01-04 [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. 
  12. http://www.russianbearhunt.com/
  13. Climate change is luring Kodiak bears away from their iconic salmon streams. ScienceDaily [online]. [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Barnes, V.G. and Van Daele, L.J. (2006). Productivity of female brown bears on Kodiak Island, Alaska. Job completion report for Challenge Cost Share Project. Kodiak National Wildlife Refuge, Kodiak, Alaska, U.S.
  15. BARNES, Victor G.; SMITH, Roger B. Cub adoption by Brown Bears, Ursus arctos middendorffi, on Kodiak Island, Alaska. The Canadian field-naturalist. 1993, roč. 107, čís. 3, s. 365–367. Dostupné online [cit. 2025-01-01]. ISSN 0008-3550. DOI 10.5962/p.357155. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
2010-brown-bear.jpg
Autor: Yathin S Krishnappa, Licence: CC BY-SA 3.0
Kodiak bear from Kodiak, Alaska
Kodiak Bear with salmon, USFWS DI-DSC00044.jpg
Kodiak Bear with salmon at Frazer Fish Pass on Kodiak Island.
Brown bear cow with cubs, USFWS 05373.jpg
Close view of profile of a brown bear cow sitting up with young cubs sitting close in front of her, in McNeil River Sanctuary.