Medvěd malajský

Jak číst taxoboxMedvěd malajský
alternativní popis obrázku chybí
medvěd malajský v zoo ve Wellingtonu
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Podřádpsotvární (Caniformia)
Čeleďmedvědovití (Ursidae)
RodHelarctos
Horsfield, 1825
Binomické jméno
Helarctos malayanus
(Raffles, 1821)
Synonyma

Biruang

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medvěd malajský (Helarctos malayanus), nazývaný malajsky „medový medvěd“ (beruang madu), je nejmenším příslušníkem čeledi medvědovitých. Žije v jihovýchodní Asii. Je nejvíc ze všech medvědů přizpůsoben šplhání po stromech. Živí se menšími živočichy (především hmyzem a malými obratlovci) a rostlinným materiálem (především semeny, ovocem a medem).

Taxonomie

Vědecká synonyma

  • Helarctos anmamiticus Heude, 1901
  • Ursus malayanus Raffles, 1821

Poddruhy

  • medvěd malajský bornejský (Helarctos malayanus euryspilus Horsfield, 1825)
  • medvěd malajský (Helarctos malayanus malayanus Raffles, 1821) – původní jméno taxonu

Popis

V kohoutku je vysoký 70 cm, tělo má dlouhé 1,0–1,5 m[2][3], hmotnost je 25–80 kg,[4] přičemž hmotnost samice je o čtvrtinu až polovinu nižší než hmotnost samce. Má krátkou, hladkou a lesklou přiléhavou srst většinou černé barvy, někdy s nahnědlým, šedým až rezavým odstínem. Na prsou je okrová kresba ve tvaru písmene V. Má krátký, světle zbarvený čenich a extrémně dlouhý jazyk (20–25 cm). Drápy jsou velmi dlouhé. Ocas měří 3–7 cm.[4][3]

Jedinec odpočívající na stromě (Sabah, Borneo)

Rozšíření

Státy, v nichž se vyskytuje, jsou Bangladéš, Brunej, Indie, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Myanmar, Thajsko, Vietnam. Jeho přítomnost v Číně je nejistá, vymizel v Singapuru.[5]

Ekologie

Medvěd malajský žije samotářsky. Jde o denního živočicha, ale v blízkosti lidí je aktivní především v noci. Výborně šplhá po stromech a zdržuje se na nich.

Je všežravec, živí se hlavně rostlinnou potravou, kterou tvoří ovoce a zelené výhonky, vyhledává med, škodí na kokosových plantážích, loví drobné živočichy včetně společenského hmyzu (mravence, včely a termity, jejichž stavby dokáže rozhrabat) a pojídá ptačí vejce.[2][4]

Rozmnožovat se může celoročně. Doba březosti je obvykle krátká, konkrétně 95 až 97 dní (údaje ze zajetí).[2][4] Někdy nicméně může dojít k odložené nidaci a absolutní doba březosti může vzrůst až na 240 dnů.[3] Samice rodí obvykle jedno, výjimečně dvě mláďata. Ta pohlavně dospívají ve věku asi 2 až 3 let.[4][3]

Není útočný, nicméně výjimečně může člověka napadnout.[3] Nehibernuje.[4] V zajetí se dožívá až 28 let.[2][6]

Ochrana

Početní stav medvědů malajských klesá kvůli ničení deštných lesů a v důsledku komerčního lovu.[5]

Medvěd malajský jednak těžce snáší změny životního prostředí, jednak je napadán většími medvědovitými, kteří si kvůli zmenšování životního prostoru brání teritorium.[zdroj?] K úbytku dochází i proto, že je loven k chovu – domorodí obyvatelé ho chovají jako domácího mazlíčka a když medvěd vyroste, vypustí ho do původního prostředí, v němž však nemůže přežít a hyne. V minulosti byl loven pro maso, kožešinu, tlapy a žluč používanou v léčitelství. Lov kvůli tlapám (jsou považovány za delikatesu) a klecový chov kvůli žluči pokračuje i v současnosti a více než 10 000 zvířat je týráno klecovým chovem a permanentním zavedením katétru do žlučníku kvůli čínské medicíně.[5][7]

Nyní je na celém území výskytu chráněn.

Na záchraně se podílejí i různé organizace pracující s dobrovolníky; např. BSBCC na Borneu uvádí, že dobrovolníci z celého světa jsou vítáni, aby se připojili k úsilí záchranářů ve středisku BSBCC při repatriaci slunečních medvědů.[8]

Medvěd malajský v českých zoo

Medvěd malajský se v zajetí snadno ochočí, vůči člověku se chová mírně. Anglický přírodovědec a guvernér Singapuru sir Stanford Raffles, který medvěda malajského objevil, roku 1821 napsal, že „Medvěd malajský je tak krotký, že může být chován v dětském pokoji.“ Další výhodou usnadňující jeho chov je malá velikost. Proto je často chován v zoologických zahradách. Na území České republiky je chován v zoo Ústí nad Labem, Jihlava a Olomouc. Historicky byl rovněž chován v Zoo Liberec, Hodonín, Děčín (jako poválečná rarita), Praha, Plzeň (za 2. světové války) nebo dokonce v zookoutku učňů Poldi SONP na Kladně v 60. letech.

Odkazy

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. a b c d KHOLOVÁ, Helena; KNOTKOVÁ, Libuše; KNOTKA, Jaromír. Mláďata z království divočiny. [s.l.]: [s.n.] 208 s. ISBN 80-7306-215-1. S. 74–75. 
  3. a b c d e FITZGERALD, Christopher S.; KRAUSMAN, Paul R. Helarctos malayanus. Mammalian Species. 2002/07, roč. 2002, čís. 696, s. 1–5. Dostupné online [cit. 2020-07-02]. ISSN 0076-3519. DOI 10.1644/1545-1410(2002)6962.0.CO;2. [nedostupný zdroj]
  4. a b c d e f HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. London, Cape Town, Sydney, Auckland: New Holland and Panthera, 2011. S. 126. 
  5. a b c FREDRIKSSON, Gabriella; NGOPRASERT, Dusit; SCOTSON, Lorraine, a kol. Helarctos malayanus. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2017 (errata version published in 2018) [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. 
  6. POKORNÝ, Zbyněk. Medvěd malajský. In: Chov zvířat [online]. 24.04.2014 [cit. 14. 10. 2018]. Dostupné z: http://www.chovzvirat.cz/zvire/3182-medved-malajsky/
  7. Život je jeden [film]. Francouzský dokumentární přírodopisný film, 2018. 55 min. Režie Jérôme Korkikian. ČT2, premiéra 14. října 2018 16:00–16:55.
  8. Home. Bornean Sun Bear Conservation Centre [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • ANDĚRA, Miloš. Savci. (2), Šelmy, luskouni, hrabáči, hlodavci. Praha: Albatros, 1999. 147 s. Svět zvířat, sv. 2. ISBN 80-00-00677-4.
  • BURNIE, David, ed. Zvíře. Překlad Jiří ŠMAHA. 4. vyd. Praha: Knižní klub, 2014. 624 s. Universum. ISBN 978-80-242-4450-1.
  • GAISLER, Jiří a ZEJDA, Jan. Savci. ilustrovali Libuše a Jaromír KNOTKOVI Praha: Aventinum, 1997, ©1995. 496 s. Velký průvodce. ISBN 80-85277-92-1.
  • GANSLOSSER, Udo. Medvědi. Lektoroval a doplnil Martin VOBRUBA. Plzeň: Fraus, ©2005. 48 s. Co-jak-proč, sv. 15. ISBN 80-7238-473-2.
  • HERÁŇ, Ivan. Zvířata celého světa 4: medvědi a pandy. Praha: Státní zemědělské nakl., 1978. 155 s. Zvířata celého světa, sv. 4.
  • POKORNÝ, Zbyněk. Medvěd malajský. In: Chov zvířat [online]. 24.04.2014 [cit. 14. 10. 2018]. Dostupné z: http://www.chovzvirat.cz/zvire/3182-medved-malajsky/
  • VERHOEF-VERHALLEN, Esther. Divoká zvířata: encyklopedie. Překlad Ruben PELLAR. 2. vyd. Čestlice: Rebo, 2007. 320 s. Encyklopedie. ISBN 978-80-7234-665-3.
  • VERHOEF-VERHALLEN, Esther. Encyklopedie volně žijících zvířat. Překlad Ruben PELLAR. Čestlice: Rebo, 2001. 320 s. ISBN 80-7234-213-4.
  • VLASÁK, Petr. Ekologie savců. Praha: Academia, 2006. 291 s.

Film

  • Život je jeden. Francouzský dokumentární přírodopisný film (Antoine Duléry et Chanee sur la terre des ours. 2018) 55 min. Režie Jérôme Korkikian.[1] ČT2, premiéra 14. října 2018 16:00–16:55. Záchranář spolupracující s Wild Life Alliance (organizace bojující mj. proti zabíjení a mučení medvědů malajských) se snaží o návrat tří mláďat stále ohroženějšího druhu medvěda malajského do indonéské džungle v kardamomském pohoří v Kambodži.

Externí odkazy

  1. Ce lundi soir sur France 3 : Antoine Duléry et Chanee sur la terre des ours, au Cambodge.. Leblogtvnews.com [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (francouzsky) 

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 VU cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Sun Bear, Pengo.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Sun Bear area.png
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Sun Bear (Helarctos malayanus) range:
 
extant
 
former
 
presence uncertain
Sepilok Sabah BSBCC-photos-by-Wong-Siew-Te-02.jpg
Autor: Siew Te Wong, Thye Lim Tee, and Lin May Chiew, BSBCC, Licence: CC BY-SA 3.0 de
Sepilok, Sabah: Bornean Sun Bear Conservation Centre