Medvědovití

Jak číst taxoboxMedvědovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Podřádpsotvární (Caniformia)
Čeleďmedvědovití (Ursidae)
G. Fischer de Waldheim, 1817
Areál rozšíření
rody
  • podčeleď: Ailuropodinae
    • Ailuropoda
  • podčeleď: Tremarctinae
    • Arctodus
    • Tremarctos
  • podčeleď: Ursinae
    • Helarctos
    • Melursus
    • Ursus
Sesterská skupina
ploutvonožci (Pinnipedia) + Musteloidea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medvědovití (Ursidae) jsou velicí savci z řádu šelem. Největší a zároveň nejznámější zástupci této čeledi jsou medvěd hnědý (zvláště poddruh kodiak) a medvěd lední. Na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku se vyskytuje medvěd brtník (Ursus arctos arctos); zaznamenán byl i v Čechách.

Popis

Medvědovití mají zpravidla robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou výrazně větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché, s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace.

Medvědovití velmi dobře šplhají. Chodí pomalu, při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale dokáží výrazně zrychlit, příp. útočí bleskově.

Na svoji velikost jsou medvědi relativně mrštnými a obratnými tvory. Velkou část jejich domnělé tloušťky způsobují tukové zásoby, chránící před chladem a poskytující energetické zásoby. U medvěda ledního se jedná až o 10 cm silnou vrstvu.[1]

Potrava

Medvědovití jsou všežravci, potravu většiny druhů medvědovitých tvoří většinou maso (včetně ryb, měkkýšů, členovců, kroužkovců, příp. zdechlin) a rostliny a jejich části (kořeny, bobule). Výhradně na maso se specializuje medvěd lední, protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco panda velká je téměř výlučně býložravec a potravní specialista – živí se bambusovými výhonky. Medvědi si opatřují potravu především ve dne (medvěd malajský v noci) a na rostlinnou stravu se zaměřují více než ostatní šelmy; proto tráví mnohem více času krmením.

Původ

Předkem současných medvědů je oligocénní šelma rodu Cephalogale dosahujicí přibližně velikosti dnešní pandy červené. V oligocénu dosahovali předchůdci medvědů podobných rozměrů a měli všichni dlouhý ocas. V průběhu evoluce se medvědi zvětšovali, až se stali největšími suchozemskými šelmami s masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla Euroasie.

Klasifikace

Odkazy

Reference

Literatura

  • ANDĚRA, Miloš a HORÁČEK, Ivan. Poznáváme naše savce. 2., přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2005. 327 s. ISBN 80-86817-08-3.
  • ČERVENÝ, Jaroslav; BARTOŠOVÁ, Dana; ANDĚRA, Miloš & KOUBEK, Petr. Současné rozšíření medvěda hnědeho (Ursus arctos) v České republice. Lynx: mammaliologické zprávy: nová série. 2004, sv. 35, s. 19–26. ISSN 0024-7774.
  • GANSLOSSER, Udo. Medvědi. Lektoroval a doplnil Martin VOBRUBA. Plzeň: Fraus, ©2005. 48 s. Co-jak-proč, sv. 15. ISBN 80-7238-473-2.
  • HERÁŇ, Ivan. Zvířata celého světa 4: medvědi a pandy. Praha: Státní zemědělské nakl., 1978. 155 s. Zvířata celého světa, sv. 4.
  • KUNC, Ludvík. Pozor, medvěd. Koktejl [online]. 2002, č. 10 [cit. 14. 10. 2018]. ISSN 1801-1144. Dostupné z: http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2034:pozor-medvd-sp-1083441461&catid=1623&Itemid=148 Archivováno 3. 7. 2020 na Wayback Machine.
  • Medvědi: od mírumilovných pand až po neohrožené medvědy lední. Praha: IMP, ©2008. 192 s. Život zvířat. ISBN 978-80-87208-53-3.
  • PASTOUREAU, Michel. Medvěd - dějiny padlého krále. Praha: Argo, 2011. 319 s. ISBN 978-80-257-0495-0. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Map of Bear species distribution.png

Map of Bear species (Ursidae) distribution.png: