Medvědská hornatina
Medvědská hornatina | |
---|---|
![]() Pohled na hlavní vrcholy od jihozápadu | |
Nejvyšší bod | 1216,2 m n. m. (Medvědí vrch) |
Nadřazená jednotka | Hrubý Jeseník |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
![]() Medvědská hornatina | |
Povodí | Opava, Nysa Kłodzka |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IVC-7B |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Medvědská hornatina je geomorfologický podcelek, nejnižší ze tří hornatin, tvořících severovýchodní část celek Hrubý Jeseník[1]. Nejvyšším bodem je Medvědí vrch (1216 m).
Poloha
Medvědská hornatina tvoří severovýchodní část Hrubého Jeseníku. Od sousední Pradědské hornatiny je na jihu oddělena sedlem Vidly, od Zlatohorské vrchoviny na severu plochým sedlem Rejvíz. Na západě ohraničuje hornatinu údolí říčky Bělé, na východě tok Černé Opavy.
Rozdělení Medvědské hornatiny a její zařazení do geomorfologického členění celého Hrubého Jeseníku zobrazuje následující tabulka:
Geomorfologické členění Hrubého Jeseníku | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Jesenická oblast | ||
KEPRNICKÁ HORNATINA | Šerácká hornatina | nečlení se (Keprník, 1423 m) |
Přemyslovská hornatina | ||
MEDVĚDSKÁ HORNATINA | Hornoopavská hornatina | nečlení se (Medvědí vrch, 1216 m) |
Vrbenská vrchovina | ||
PRADĚDSKÁ HORNATINA | Pradědský hřbet | nečlení se (Praděd, 1491 m) |
Vysokoholský hřbet | nečlení se (Vysoká hole, 1465 m) | |
Desenská hornatina | nečlení se (Dlouhé stráně, 1354 m) | |
Karlovská vrchovina | nečlení se (Ostružná, 1184 m) | |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) |
Horopis
Nejvyšším vrcholem hornatiny je Medvědí vrch (1216 m), k dalším významným vrcholům patří Orlík (1204 m) a v samostatné rozsoše ležící Jelení loučky (1205 m). V hornatině je evidováno dalších 16 hlavních vrcholů, přesahujících 1000 m n. m.[2]
Turistika
Medvědská hornatina patří k nejméně navštěvovaným částem Hrubého Jeseníku. Východisky pro návštěvu oblasti jsou města Jeseník a Vrbno pod Pradědem, dále pak sedla Vidly a Rejvíz. Napříč pohořím vedou dvě hlavní trasy - zelená turistická trasa z Vrbna pod Pradědem do Jeseníku a žlutá
turistická trasa ze sedla Vidly do sedla Rejvíz; trasy se kříží nedaleko vrcholu Orlíku. K turisticky atraktivním místům na území hornatiny patří Velké mechové jezírko s naučnou stezkou, vrch Kazatelny a několik hradních zřícenin (Koberštejn, Veisenštejn, Rabenštejn).
Seznam tisícovek
Vrchol | Výška m n. m. | Prominece | Izolace (km) | Souřadnice | |
---|---|---|---|---|---|
1 | Medvědí vrch | 1216 | 286 | 8,0 → Malý Děd | 50°09′35″ s. š., 17°18′43″ v. d. |
2 | Jelení loučky | 1205 | 220 | 3,5 → Medvědí vrch | 50°08′46″ s. š., 17°15′58″ v. d. |
3 | Orlík | 1204 | 89 | 2,0 → Medvědí vrch | 50°10′35″ s. š., 17°17′57″ v. d. |
4 | Malé loučky | 1203 | 24 | 0,7 → Jelení loučky | 50°08′40″ s. š., 17°16′38″ v. d. |
5 | Medvědí vrch JV | 1195 | 9 | 0,2 → Medvědí vrch | 50°09′27″ s. š., 17°18′58″ v. d. |
6 | Lysý vrch | 1128 | 123 | 1,9 → Jelení loučky | 50°08′16″ s. š., 17°14′09″ v. d. |
7 | Medvědí louka | 1110 | 16 | 0,6 → Orlík | 50°09′53″ s. š., 17°17′34″ v. d. |
8 | Žárový vrch | 1101 | 148 | 1,9 → Lyra | 50°06′32″ s. š., 17°18′39″ v. d. |
9 | Lyra | 1099 | 96 | 1,7 → Ostrý vrch | 50°05′50″ s. š., 17°17′30″ v. d. |
10 | Lyra J | 1097 | 10 | 1,9 → Lyra | 50°05′30″ s. š., 17°17′27″ v. d. |
11 | Karliny kameny | 1091 | 36 | 0,5 → Malé loučky | 50°08′28″ s. š., 17°17′37″ v. d. |
12 | Javorový vrch | 1079 | 74 | 1,3 → Lysý vrch | 50°07′16″ s. š., 17°14′52″ v. d. |
13 | Ztracený vrch | 1078 | 25 | 0,6 → Jelení loučky | 50°08′49″ s. š., 17°14′33″ v. d. |
14 | Orlík Z | 1055 | 12 | 0,9 → Orlík | 50°10′51″ s. š., 17°16′32″ v. d. |
15 | Velké Bradlo | 1051 | 26 | 0,8 → Orlík | 50°10′21″ s. š., 17°16′31″ v. d. |
16 | Malé Bradlo | 1044 | 47 | 1,3 → Jelení loučky | 50°10′07″ s. š., 17°14′54″ v. d. |
17 | Žárový vrch SV | 1043 | 28 | 0,5 → Žárový vrch | 50°06′55″ s. š., 17°19′03″ v. d. |
18 | Stará hora | 1043 | 5 | 0,3 → Orlík | 50°11′15″ s. š., 17°18′43″ v. d. |
19 | Velké Bradlo Z | 1043 | 5 | 0,4 → Velké Bradlo | 50°10′29″ s. š., 17°16′05″ v. d. |
20 | Pytlák | 1040 | 25 | 0,6 → Medvědí vrch | 50°08′37″ s. š., 17°19′55″ v. d. |
21 | Vysoká hora | 1031 | 178 | 2,8 → Žárový vrch | 50°05′51″ s. š., 17°21′07″ v. d. |
22 | Plošina | 1027 | 25 | 0,3 → Žárový vrch SV | 50°06′56″ s. š., 17°19′27″ v. d. |
23 | Srnčí vrch | 1026 | 21 | 0,4 → Orlík | 50°11′01″ s. š., 17°16′08″ v. d. |
24 | Ostruha | 1023 | 27 | 1,0 → Medvědí louka | 50°10′02″ s. š., 17°15′58″ v. d. |
25 | Ostruha JV | 1022 | 13 | 0,5 → Ostruha | 50°09′51″ s. š., 17°16′17″ v. d. |
26 | Zaječí hora | 1012 | 27 | 0,6 → Ztracený vrch | 50°09′13″ s. š., 17°13′56″ v. d. |
27 | Žárový vrch JZ | 1008 | 10 | 0,1 → Žárový vrch | 50°06′16″ s. š., 17°18′19″ v. d. |
Reference
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
- ↑ http://tisicovky.cz/cs/hory/hruby-jesenik/mapa-medvedska-hornatina/
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - zelená.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - žlutá.
Poloha geomorfologického celku Hrubý Jeseník v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I4 (IV)
-
I4C (IVC)
-
I4C-7 (IVC-7)
- I4C-7 (IVC-7-1,2)
-
I4C-7 (IVC-7)
-
I4C (IVC)
-
I4 (IV)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří
Autor: Martin Vavřík, Licence: CC BY-SA 3.0
Medvědská hornatina - na fotce jsou její nejvyšší hory: zleva dvojvrchol Jelení loučky (1205 m) a Černý vrch (1200 m), v pozadí Orlík (1204 m) a vpravo Medvědí vrch (1216 m), nejvyšší vrchol, který dal této části jméno.