Mefkura

Mefkura (někdy též Mefkure) byl motorový škuner objednaný pro převoz židovských uprchlíků z Rumunska do Istanbulu během druhé světové války. Loď plula pod vlajkami Turecka a Červeného kříže,^[1] 5. srpna 1944 byla potopena sovětskou nebo německou ponorkou a z celkového počtu 350 cestujících jich přežilo pouhých 5.

Plavba

Loď opustila přístav v Konstantě před úsvitem 5. srpna 1944 společně s loděmi Bulbul a Morina. Na její palubě byli kromě rumunských Židů rovněž židovští uprchlíci z Polska a Maďarska.^[2] Doprovod jim poskytlo německé námořnictvo (Kriegsmarine), které pomocí signálních vlajek usnadnilo jejich odplutí z přístavu a jeho zaminovaného okolí. Po půlnoci byla loď osvětlena světlicemi z neznámého plavidla. Nedokázala se však identifikovat a pokračovala v plavbě. Následně na ni byla zahájena palba a začala hořet. Kapitánovi a šesti členům posádky se podařilo uprchnout v záchranném člunu, avšak z pasažérů se zachránilo pouze 5 z celkového počtu 350.^[3] Buď uhořeli přímo na lodi, otrávili se zplodinami, případně se utopili nebo byli zastřeleni ve vodě.^[4] Zmíněným pěti přeživším se podařilo doplavat k lodi Bulbus. I ta byla zadržena, ale po identifikaci ji bylo umožněno plout dál. Pasažéři z lodí Bulbul a Morina se dostali do Turecka, odkud pokračovali po souši do britské mandátní Palestiny.^[5]

Příčiny potopení

Loď byl potopena torpédy vypálenými z ponorky, a to mezi 1.20 až 1.57 moskevského času v Černém moři.^[1] Historici se při určení původce útoku různí. Viníkem mohla být sovětská ponorka Šč 215.^[6] Podle jiné teorie byla loď potopena německou ponorkou,^[7] což měli uvádět i někteří z přeživších z Mefkury.^[8] Podrobně se příčinám potopení lodi věnuje Albert Finkelstein ve své knize The Mefkure Tragedy: an Inquiry into the Slayers' Identity, jehož sestra byla jednou z obětí.^[9] V knize rozebírá sovětský i německý podíl na potopení lodi, přičemž vychází jak z německých, tak sovětských zdrojů. Tyto mají naznačovat, že loď potopila uvedená sovětská ponorka pod vedením kapitána Strižaka.^[9] Filkensteinův závěr však, i vzhledem k výpovědi přeživších, označuje za viníka německou stranu.^[9]

V roce 2003 byl na hřbitově Giurgiului, nacházejícím se jižně od rumunské Bukurešti, vztyčen památník obětem z Mefkury.^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mefkura na anglické Wikipedii.

Literatura

• FINKELSTEIN, Albert. The Mefkure Tragedy: an Inquiry into the Slayers' Identity. [s.l.]: L'auteur, 1991. 224 s. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mefkura na Wikimedia Commons
• (anglicky) Encyclopedia Titanica – Mefkure disaster anniversary^{[nedostupný zdroj]}