Megaclite (měsíc)

Megaclite (měsíc)
Megaclite-Jewitt-CFHT-annotated.gif
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typměsíc Jupiteru
ObjevitelScott S. Sheppard, David C. Jewitt a Yanga R. Fernández
Datum objevu25. listopadu 2000
Zdánlivá magnituda (V)21,7
Označení v katalozích
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Megaclite (IPA: /ˌmɛgəklaɪti/ MEG-ə-KLYE-tee, latinsky Megaclite, řecky Μεγακλειτη), nebo též Jupiter XIX, je přirozený satelit Jupiteru. Byl objeven v roce 2000 skupinou astronomů z Havajské univerzity vedených Scottem S. Sheppardem a dostal prozatímní označení S/2000 J 8, platné do října 2002, kdy byl definitivně pojmenován.

Megaclite má v průměru asi ~5,4 km, jeho průměrná vzdálenost od Jupiteru činí 24,6 Mm, obletí jej každých 792,4 dnů, s inklinací 150° k ekliptice (148° k Jupiterovu rovníku) a excentricitou 0,308. Megaclite patří do rodiny Pasiphae.

Externí odkazy


Média použitá na této stránce

Solar System Template Final.png
Major Solar System objects. Sizes of planets and Sun are roughly to scale, but distances are not. This is not a diagram of all known moons – small gas giants' moons and Pluto's S/2011 P 1 moon are not shown.
Megaclite-Jewitt-CFHT-annotated.gif
Autor: David Jewitt/Canadian Astronomy Data Centre, Licence: CC BY-SA 4.0
Animation of three images of Jupiter's irregular moon Megaclite (S/2000 J 8), taken by David Jewitt using the 3.6-meter Canada-France-Hawaii Telescope (CFHT) on 9 December 2001. Each image was taken approximately 30 minutes apart, showing the moon's motion relative to the background stars and galaxies. The apparent magnitude of Megaclite is 22.1. The raw image datasets used are 615032p, 615039p, and 615046p. For comparison, the star field in these images can be viewed at the CDS's Aladin star atlas.