Mehmed Handžić

Mehmed Handžić
Mehmed Handzic.jpg
Narození16. prosince 1906
Sarajevo
Úmrtí26. července 1944 (ve věku 37 let)
Sarajevo
Alma materUniverzita al-Azhar
Povolánínovinář
Nábož. vyznáníislám
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hadži Mehmed-efendija Handžić (16. prosince 1906 Sarajevo, Bosna a Hercegovina – 26. července, někdy uváděno i 29. července, 1944 Sarajevo, Nezávislý stát Chorvatsko) byl bosenskohercegovský islámský pedagog, publicista a překladatel bosňáckého původu.

Životopis

V rodném městě dokončil mekteb, ruždii a Šarí‘atské gymnázium (maturitní zkoušku složil 1926). Po maturitě odešel za vzděláním do egyptské Káhiry, kde roku 1930 promoval na prestižní Univerzitě Al-Azhar. Po návratu do vlasti absolvoval povinnou vojenskou službu a v dubnu 1931 byl přijat za učitele a prefekta v Gazi Husrev-begově medrese. Začátkem roku 1937 se stal ředitelem a knihovníkem Gazi Husrev-begovy knihovny, od konce roku 1939 začal přednášet na sarajevské Vyšší šarí‘atsko-teologické škole předměty tlumočení Kurʼánu (tafsír) a filozofii šarí‘atského práva (uṣúl al-fiqh). Handžić patřil k ortodoxnímu křídlu islámských duchovních, kritizoval mimo jiné překládání Kurʼánu do národních jazyků (v Bosně a Hercegovině roku 1937 vyšly dva překlady), hájil zahalování muslimských žen a udržování tradiční islámské morálky.

Roku 1939 se stal předsedou sdružení islámských duchovních v Bosně a Hercegovině el-Hidaje a šéfredaktorem stejnojmenného periodika (č. 9–12 roč. 1936/37 a celý roč. 1937/38). Roku 1941 byl jedním ze signatářů tzv. Sarajevské rezoluce (14. srpna 1941), která kritizovala agresivní politiku Nezávislého státu Chorvatsko vůči Srbům a jež měla negativní dopady i na muslimskou komunitu.[1][2]

Handžić zemřel 26. července 1944 po operaci dutiny břišní.

Dílo

  • Književni rad bosansko-hercegovačkih muslimana (Literární tvorba bosensko-hercegovských muslimů, Sarajevo 1933), původně v čsp. Glasnik Vrhovnog starješinstva islamske vjerske zajednice
  • Ilmul-kelam: udžbenik islamske vjeronauke za VIII razred srednjih škola (ʿIlm al-Kalám: učebnice islámského náboženství pro 8. ročník středních škol, Sarajevo 1934), jako Ilmu-l-kelam (Sarajevo 2000)
  • Muhammed alejhisselam: život i rad u najkraćim potezima (Muhammad ʿalajhi as-salám: život a dílo v nejkratších konturách, Sarajevo 1935, 1943, 1995)
  • Gramatika arapskog jezika: za niže razrede medresa i srednjih škola. 1. Dio, Gramatika i vježbenica sa rječnikom (Mluvnice arabského jazyka: pro nižší ročníky medres a středních škol. 1. díl, Mluvnice a cvičebnice se slovníkem, Sarajevo 1936, 1981, 1984), autoři: Šaćir Sikirić, Muhamed Pašić, Mehmed Handžić
  • Gramatika arapskog jezika: za niže razrede medresa i srednjih škola. 2. Dio, Sintaksa i čitanka sa rječnikom (Mluvnice arabského jazyka: pro nižší ročníky medres a středních škol. 2. díl, Skladba a čítanka se slovníkem, Sarajevo 1936), autoři: Šaćir Sikirić, Muhamed Pašić, Mehmed Handžić
  • Uvod u tefsirsku i hadisku nauku (Úvod do vědy o tafsíru a hadísu, Sarajevo 1937, 1972)
  • Mišljenja islamskih učenjaka koji su bili protiv mješovitih brakova (Názory islámských učenců kteří byli proti smíšeným manželstvím, Sarajevo 1938)
  • Islamizacija Bosne i Hercegovine i porijeklo bosansko-hercegovačkih muslimana (Islamizace Bosny a Hercegoviny a původ bosensko-hercegovských muslimů, Sarajevo 1940, 1990, Tešnaj 1993)
  • Zbirka izabranih dovâ: z Kur'ana i hadisa (Sbírka vybraných duʿāʾ: z Kurʼánu a hadísů, Sarajevo 1944, 1975, 1989, 2004)
  • Islamska misao H. Mehmeda Handžića (Islámské myšlení hadži Mehmeda Handžiće, ed. Mahmud Traljić, Sarajevo 1994), výbor prací
  • Izabrana djela Mehmeda Handžića (Vybrané spisy Muhameda Handžiće: Teme iz književne historije, Teme iz opće i kulturne historije, Islamske teme, Tefsirske i hadiske rasprave, Studije iz šerijatskog prava, Eseji, rasprave, članci, 6 sv., Sarajevo 1999)

překlad z turečtiny:

  • Sabit, Alaeddin Ali [Alauddín Ali Sábit]: "Miradžijja" Sabita Užičanina. Sarajevo 1940. (Tomuto básníkovi věnoval svou disertaci Beiträge zur Biographie, Charakteristik und Interpretation des türkischen Dichters Sábit český orientalista a turkolog Jan Rypka)
  • Pruščak, Hasan Kafi: Džennetske bašče o temeljima vjerovanja. Sarajevo 1979, 2000.

Reference

  1. ↑ HADŽIĆ, Almir. MEHMED EF. HANDŽIĆ – OBNOVITELJ I PROSVJETITELJ. www.preporod.com [online]. [cit. 2017-05-02]. Dostupné online. (bosensky) 
  2. ↑ Merhum hadži Mehmed ef. Handžić. Glasnik Islamske vjerske zajednice Nezavisne države Hrvatske. Srpen–září 1944, roč. XII, čís. 8–9, s. 140–142. 

Média použitá na této stránce

Mehmed Handzic.jpg
Mehmed Handžić (16. prosince 1906 — 26. července 1944)