Mehmed I.
| Mehmed I. | |
|---|---|
| osmanský sultán | |
 Miniatura zobrazující sultána Mehmeda I. | |
| Doba vlády | 1413–1421 |
| Narození | mezi 1382–1390 |
| Úmrtí | 26. května 1421 Edirne |
| Předchůdce | Bajezid I. |
| Manželka | Emine Hatun |
| Potomci | Murad II. |
| Dynastie | Osmané |
| Otec | Bajezid I. |
| Matka | Nilüfer Hatun |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mehmed I. Çelebi (Gentleman, také Mehmet nebo Mohamed; mezi 1382 - 1390 - 26. května 1421, Edirne)[1], jeden z mladších synů osmanského sultána Bayezida I. Yildirima, vládl v letech 1402 – 1413 v Malé Asii a od roku 1413 až do své smrti roku 1421 znovusjednocené osmanské říši jako sultán.
Mladý Mehmed se roku 1402 zúčastnil spolu se svým otcem a bratry bitvy u Ankary, kde byli Osmané poraženi Timurem Lenkem a kde byl Bajezid zajat a posléze zemřel. Mehmed byl zachráněn vládcem města Amasie, na jehož území začal budovat centrum své moci. V zemi nastalo tzv. osmanské interregnum, tj. bezvládí a série vzájemných válek mezi bratry Mehmeda o získání sultánského trůnu. Nakonec se Mehmed roku 1413 stal pánem celé osmanské říše a mohl začít konsolidovat těžce zničenou zemi.
Manželky, konkubíny a potomstvo
Konkubíny
- Şehzade Hatun
- Emine Hatun
- Kumru Hatun
Synové
- sultán Murad II., syn Emine
- Şehzade Küçük Mustafa (zabit v roce 1423 v bojích o trůn)
- Şehzade Mahmud (1413 - 1429)
- Şehzade Yusuf (1414 - 1429)
- Şehzade Ahmed (zemřel krátce po narození)
- Şehzade Kasim (zemřel v roce 1406)
Dcery
- Selçuk Sultan
- Sultan Hatun
- Hafsa Sultan
- İlaldi Sultan
- Ayşe Sultan
Smrt
Panování Mehmeda I. jako sultána trvalo jen 8 let, ale byl nejsilnější ze dvých bratrů, kteří bojovali o trůn de facto 11 let za osmanského interregna, které začalo zajetím jeho otce v Ankaře a konečným vítězstvím nad bratrem Musou Çelebim v bitvě u Çamurlu.
Byl pohřben v Burse v mauzoleu postaveného poblíž známé mešity, kterou tu nechal postavit, a která se díky svým dekoracím zelených glazovaných dlaždic nazývá Zelená mešita. Mehmed také dokončil i jinou mešitu ve městě Bursa, kterou začal jeho děd Murad I. a která byla za vlády Bajezida zanedbaná. Mehmed také založil u Zelené mešity a mauzolea dvě další charakteristické instituce, jednu školu a jednu jídelnu pro chudé, z nichž obě obdaroval královskou štědrostí.
Odkazy
Reference
- ↑ RUNCIMAN, Steven. Pád Cařihradu. Praha: Mladá fronta, 1970. S. 48. [Dále jen Runciman].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mehmed I. na Wikimedia Commons
| Osmanští sultáni | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Osmanské interregnum | 1413–1421 Mehmed I. | Nástupce: Murad II. |
| Předchůdce: Bájezíd I. Osmanské interregnum |  | Osmanský sultán 1413 – 26. května 1421 | | Nástupce: Murad II. |
Média použitá na této stránce
.svg)
Every sultan of the Ottoman Empire had his own monogram, called the tughra, which served as a royal symbol. A coat of arms in the European heraldic sense was created in the late 19th century. Hampton Court requested from the Ottoman Empire a coat of arms to be included in their collection. As the coat of arms had not been previously used in the Ottoman Empire, it was designed after this request, and the final design was adopted by Sultan Abdul Hamid II on 17 April 1882.
Autor: BlinxTheKitty, Licence: CC BY-SA 4.0
Possible flag or banner of the Ottoman Empire (or Ottoman army) according to Hieronymus (aka Jérôme) Bosch (crwflags.com), the painter lived in the Middle Ages (c. 1450–1516) in Brabant and some of his paintings show Ottoman flags. These are generally red with a white crescent. It was the end of the XVth century, when the Ottomans had just conquered Constantinople and thus ended the Byzantine Empire, that was a shock for the Christian world.
Ottoman miniature depicting Mehmed I, Sultan of the Ottoman Empire from 1413 to 1421. The miniature comes from a 16th-century manuscript illustrating the dynasty, and is currently preserved in the Istanbul University Library (MS Yildiz 2653, fol. 261).