Mehmed IV.

Mehmed IV.
sultán osmanský
Portrét
Mehmed IV.
Doba vlády16481687
Narození2. ledna 1642
Konstantinopol
Úmrtí6. ledna 1693
(ve věku 51 let)
Edirne
PředchůdceIbrahim I.
NástupceSulejman II.
ManželkyGülnuş Sultan
Afife Haseki
Gülnar Haseki
Siyavuş Haseki
Kaniye Haseki
PotomciMustafa II.
Ahmed III.
DynastieOsmanská
OtecIbrahim I.
MatkaTurhan Hatice Sultan
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mehmed IV. (2. ledna 16426. ledna 1693) byl osmanským sultánem v letech 16481687.

Počátek vlády

Sultánem se stal již v šesti letech. Jeho jmenování ukončila léta bouřlivých bratrovražedných bojů mezi jeho předchůdci, kdy například duševně nemocný sultán Mustafa I. byl napřed sesazen, poté opět dosazen, někteří sultáni byli zavražděni, jako například jeho otec a předchůdce Ibrahim I.

erb rodu

V počátcích jeho vlády došlo ke krátkodobému opětovnému vzedmutí moci Osmanské říše vedené především velkovezírem Mehmedem Köprülem a jeho synem Fazılem Ahmetem. Podařilo se jim stabilizovat ekonomiku říše a také ovládnout ostrovy v Egejském moři a také obsadit Krétu. Dále podnikli několik úspěšných vojenských tažení do Transylvánie a Polska, málem ovládli velkou část Podolí a Ukrajiny. V té době vznikla legenda o odpovědi záporožských kozáků tomuto sultánovi, proslulá zejména díky slavnému obrazu Ilji Repina.

Druhá etapa a sesazení

Další velkovezír Kara Mustafa nebyl již tak zdaleka úspěšný. Pokusil se využít povstání uherského knížete Imricha Tökölyho proti rakouské nadvládě, sestavil obrovskou armádu a přes Uhry zaútočil v roce 1683 na Vídeň, kterou oblehl a zahájil bitvu o Vídeň. Po několikaměsíčním obležení však na osmanská vojska zaútočila spojená vojska Polska a Svaté aliance vedená polským králem Janem III. Sobieskim a Osmany úplně rozdrtila. Po sérii dalších porážek se museli Turci v roce 1686 úplně stáhnout z Uherska – jejich vojenská moc ve střední Evropě definitivně zanikla.

V roce 1687 byl Mehmed IV. ze sultánského trůnu sesazen janičáry. Zbytek svého života prožil v domácím vězení v paláci Topkapi.

Někdy je uváděn také s přezdívkou „Lovec“ podle své velké záliby, které věnoval spoustu svého času.

Rodina

Konkubíny

Mehmed měl dvě konkubíny:

  1. Emetullah Rabia Gülnuş Sultan, matka dvou následujících sultánů
  2. Afife Kadın

Synové

Dcery

  • Hatice Sultan (1668 – 5. července 1743), byla dcerou Emetullah
  • Fatma Sultan (1672 – 5. prosince 1700), byla dcerou Emetullah, provdala se za velkovezíra Kara Mustafu Pašu
  • Ümmi Sultan (? – 21. prosince 1700), zemřela na neštovice

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mehmed IV na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Osmanli-nisani.svg
Every sultan of the Ottoman Empire had his own monogram, called the tughra, which served as a royal symbol. A coat of arms in the European heraldic sense was created in the late 19th century. Hampton Court requested from the Ottoman Empire a coat of arms to be included in their collection. As the coat of arms had not been previously used in the Ottoman Empire, it was designed after this request, and the final design was adopted by Sultan Abdul Hamid II on 17 April 1882.
Tughra of Mehmed IV.JPG
Tughra (i.e., seal or signature) of Mehmed IV, Sultan of the Ottoman Empire (1648-1687). An explanation of the different elements composing the tughra can be found here.
Ottoman Vienna standard.svg
Autor: Thespoondragon, Licence: CC BY-SA 4.0
Simplified version of the Ottoman battle standard captured at the Battle of Vienna see File:HGM_Türkische_Standarte_1683.jpg