Mehmed VI.

Mehmed VI.
Narození14. ledna 1861
Konstantinopol, Osmanská říše
Úmrtí16. května 1926 (ve věku 65 let)
San Remo, Itálie
Povolánípanovník
TitulJeho sultánské veličenstvo
chálífa
PředchůdceMehmed V.
Následovníksultanát padl
Nábož. vyznáníSunnitský islám
ChoťEmine Nazikedâ Kadınefendi
DětiFatma Uliye Sultan
Rukiye Sabiha Sultan
Mehmed Ertuğrul Efendi
RodičeOtec: sultán Abdülmecid I.
Matka: Gülüstü Kadın Efendi
RodOsmanská dynastie
PříbuzníAbdulhamid II., Mehmed V., Ahmed Kemaleddin, Murad V., Mehmed Burhaneddin Efendi (1849-1876), Refia Sultan, Fatma Sultan a Mediha Sultan (sourozenci)
Fatma Neslişah, Necla Hibetullah Sultan a Hanzade Sultan (dcera Ömera Faruka) (vnoučata)
Funkceosmanský sultán (1918–1922)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mehmed VI. (14. ledna 1861 Konstantinopol16. května 1926 San Remo) byl 36. a poslední sultán Osmanské říše, panující v letech 1918–1922. Po skončení 1. světové války a po útěku mladotureckých politiků se pokusil sám vládnout v souladu s politikou států Dohody; v roce 1920 přijal Sèvreskou smlouvu. Roku 1922 byl sesazen z trůnu Mustafou Kemalem (Atatürkem).

Vláda a vyhnanství

První světová válka byla pro Osmanskou říši, které tehdy vládl Mehmedův bratr Mehmed V., pohromou.[1] Britské a spojenecké síly dobyly Bagdád, Damašek a Jeruzalém. Během války byla většina říše rozdělena mezi evropské spojence. Dne 10. srpna 1920 byli Mehmedovi zástupci nuceni podepsat Sèvreskou smlouvu, v níž se vzdali nároků na neturecká území. Turecko podle smlouvy ztratilo 4/5 svého území, zdejší nacionalisté toto zásadně odmítali. Nová vláda (Velké národní shromáždění Turecka) v čele s Mustafou Kemalem dne 1. listopadu 1922 zrušila sultanát a Mehmed VI. musel abdikovat. Konstantinopol opustil na britské válečné lodi a dostal se na Maltu.[2] Později žil v San Remu v Itálii, kde roku 1926 zemřel.

Rodina

Manželky

Mehmed se oženil celkem pětkrát:

  1. Nazikeda Kadınefendi (9. října 18664. dubna 1944), provdala se za sultána v roce 1885, vyhnanství prožila v Káhiře, kde je i pohřbena
  2. Inşirah Hanım (10. července 188710. června 1930), provdala se za sultána v roce 1905 a rozvedla se s ním v roce 1909, později žila v Káhiře
  3. Müveddet Kadınefendi (12. října 18931951), provdala se za sultána v roce 1911
  4. Nevzad Hanım (2. března 190023. června 1992), provdala se za sultána v roce 1921
  5. Nevvare Hanımefendi (4. května 190113. června 1992), provdala se za sultána v roce 1918

Synové

Mehmed měl pouze jednoho syna, kterého zplodil s Müveddet:

  • Şehzade Mehmed Ertuğrul (5. září 1912 – 2. července 1944), po odsunu členů dynastie žil v Káhiře

Dcery

Mehmed měl tři dcery, všechny s Nazikedou:

Odkazy

Reference

  1. VOKÁL, Vladimír. Poslední sultán ztratil 80% osmanského území. Dožil v San Remu [online]. iDnes, 2018-07-04 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. 
  2. Mehmed VI [online]. Britannica, rev. 2020-01-10 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Předchůdce:
Mehmed V.
Znak z doby nástupuOsmanský sultán
19181922
Znak z doby konce vládyNástupce:
říše zanikla

Média použitá na této stránce

Coat of arms of the Ottoman Empire (1882–1922).svg
Every sultan of the Ottoman Empire had his own monogram, called the tughra, which served as a royal symbol. A coat of arms in the European heraldic sense was created in the late 19th century. Hampton Court requested from the Ottoman Empire a coat of arms to be included in their collection. As the coat of arms had not been previously used in the Ottoman Empire, it was designed after this request, and the final design was adopted by Sultan Abdul Hamid II on 17 April 1882.
Flag of the Ottoman Empire (1844–1922).svg
The Ottoman flag and Turkey Republic Flag of 1844–1935. Late Ottoman flag which was made based on the historical documents listed in the Source section. Note that a five-pointed star was rarely used in the crescent-and-star symbol before the 19th century.
Sultan Mehmed VI of the Ottoman Empire.jpg
36th and last Sultan of the Ottoman Empire, also 115 th Caliph of Islam; Mehmed VI.