Meir Ezofovič

Meir Ezofovič
Titulní strana polského vydání z r. 1879
Autor	Eliza Orzeszkowá
Původní název	Meir Ezofowicz
Překladatel	František Alois Hora
Ilustrátor	Michał Elwiro Andriolli
Jazyk	polština
Vydavatel	S. Lewental
Datum vydání	1879
Česky vydáno	1882(?)
Počet stran	242
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meir Ezofowicz je román Elizy Orzeszkowé, který ukazuje sociologický obraz malého židovského městečka ve východním Polsku.

Dílo vykazuje rysy ságy. Ústředním motivem románu je rodová legenda o tom, že jednou za několik generací se v rodině Ezofovičů vyskytne spravedlivý člověk, jehož srdce je přeplněno láskou k lidskému pokolení.

Práci na románu předcházelo autorčino důkladné studium židovské kultury a náboženství a dvě výpravy do židovských městeček.

Při sbírání materiálu pro tento román pomáhali autorce polští Židé Leopold Méyet a Mathias Bersohn. Román poprvé vyšel na pokračování na stranách týdeníku Kłosy. Byl ilustrován dřevoryty vytvořenými podle kreseb Elwiro Michala Andriolliho.

V roce 1911 byl na motivy tohoto románu natočen stejnojmenný němý film, z něhož se však dochoval pouze krátký fragment.

Příběh

Děj se odehrává ve fiktivním židovském městečku Šibově, ve kterém sídlí dva vlivné rody: Ezofovičové a Todrové.

Rod Todrů byl po dlouhé věky spojován s hlubokou zbožností a tradicí, rod Ezofovičů proslavili vynikající jednotlivci snažící se reformovat židovskou společnost: Michal Senior, historická postava z doby Zikmunda Starého, kterému je v románu přiřčeno autorství traktátu vybízejícího ke spolupráci Poláků a Židů a k odpuštění vzájemných křivd, a Herš Ezofovič, účastník čtyřletého sněmu a příznivce židovské asimilace.

Děj románu se soustředí na osudy mladého Meira Ezofoviče (představujícího třídu obchodníků), který by rád navázal na šlechetné tradice rodu. Znepokojuje ho zaostalost a náboženský fanatismus jeho krajanů i pronásledování karaitů živořících v městečku na okraji společnosti. Sní o získání vzdělání v sekulárních naukách a o tom, že by nalezl ukrytý spis Michala Seniora a s jeho pomocí zreformoval židovskou společnost. Neustále však naráží a jeho konflikty s tradiční židovskou pospolitostí nabývají stále hrozivějších rozměrů: odmítá vstoupit do manželství s dívkou, kterou mu vybrali rodiče, zakročí proti bití malého chlapce ve škole, a stýká se s karaitskou dívkou Holdou, ke které si vytváří stále bližší vztah. Poté, co vyzradí zločin spáchaný několika obyvateli městečka a odmítá se podřídit autoritě rabína Izáka Todra, je nad ním vyřčena přísná kletba a jeho milovaná Holda je během souvisejících nepokojů zavražděna. Meir je donucen odejít do vyhnanství, ale zůstává morálním vítězem příběhu.

Česká vydání

Český překlad Františka Aloise Hory vyšel v nakladatelství Aloise Hynka pravděpodobně v roce 1882.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Meir Ezofowicz na polské Wikipedii.

Literatura

• Czesław Miłosz, Historii Literatury Polskiej.
• Słownik bohaterów literatury polskiej pod red. Mariana Kisiela i Marka Pytasza. Katowice: Videograf II, 2003. ISBN 8371832753. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Meir Ezofovič na Wikimedia Commons
• Dílo Meir Ezofovič ve Wikizdrojích
• Dílo Meir Ezofowicz ve Wikizdrojích (polsky)
• Żydzi Orzeszkowej (o „Meirze Ezofowiczu“). Příloha k č. 86/87 ročníku 1910 „Wolnego Słowa“ Archivováno 1. 5. 2016 na Wayback Machine.. Digitalizovaná verze dostupná prostřednictvím Mazovské digitální knihovny