Meknes

Meknes مكناس, ⴰⵎⴽⵏⴰⵙ
historické zástavba města
Poloha
Souřadnice	33°53′ s. š., 5°33′ z. d.
Stát	Maroko Maroko
Region	Fès-Meknès
Meknes
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	520 428 (2014[1])
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	Historické město Meknes
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	iv
Odkaz	793 (anglicky)
Zařazení	1996 (20. zasedání)
Správa
Starosta	Abdellah Bouanou (od 2015)
PSČ	50000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meknes [Meknes] (arabsky مكناس [Miknas], francouzsky Meknès [Meknes]) je město v severní části Maroka na řece Oued Boufekrane situováno mezi městy Fès (60 km) a Rabat (130 km), severozápadně od Středního Atlasu. V roce 2014 zde žilo přibližně 520 000 obyvatel. Z hlediska územně-správního členění Maroka je součástí regionu Fès-Meknès a vedle měst Fès, Rabat a Marrákéš je jedním ze čtyřech královských měst Maroka. Město se rozprostírá v průměrné nadmořské výšce 576 m n. m.

Historie

Historie města sahá až do dob Římské říše, když se na toto území dostali Římané již v roce 117 n. l. Samotný Meknes však vznikl až díky pevnosti Kasbah z 8. století. V 10. století osídlil tuto oblast berberský kmen Maknassa (někdy též Meknassis) a kolem původní pevnosti vyrostlo město.

Nejvíce je však historie města spjata s působením sultána Moulaye Ismaila, za jehož vlády trvající 55 let (1672–1727) vyrostlo z provinčního města velkolepé hlavní město celé říše s dvaceti branami, více než padesáti paláci a přibližně 45 km hradeb s prvky maurské architektury. Tato doba bývá proto označována jako „Zlaté časy Meknesu“. Moulay Ismail byl vyhlášený stavitel po celém Maroku (budoval celá města, přístavy, ochranné kasry, paláce i mosty). Nejvíce se však věnoval Meknesu, kde se rozhodl uskutečnit rozsáhlý stavební program, na němž se podílel nejen jako hlavní architekt, ale někdy i jako dělník po boku svých otroků a zedníků. Peníze na tyto výstavby čerpal zejména z vojenských výprav jak na jihu proti berberským národům, tak na severu proti Evropanům. Do prostředí jeho mekneského dvora je zasazen i známý film Angelika a sultán.

Ekonomika, doprava

Ekonomika města je založena zejména na turismu. Tomu napomáhá i zápis na listině Světového dědictví UNESCO. Z průmyslu je ve městě nejrozšířenější textilní a umělecká řemesla. Město je spojeno s Fesem dálnicí, nejbližší letiště je v Sais jižně od Fesu. Železniční spojení je zajištěno s Rabatem, Tangerem a Fesem.

Pamětihodnosti a turistické zajímavosti

• Bab Mansour – bohatá a zachovalá městská brána, architektonicky nejhodnotnější v Meknesu.
• Dar el Kebira – největší palácový komplex M. Ismaila. Dnes polorozpadlá čtvrť, dříve dvanáct obřích pavilónů dostavěných v roce 1677.
• Dar el Makhzen – největší Ismailův palác, který dnes slouží jako vedlejší královská residence.
• Mauzoleum Moulaye Ismaila – jediná funkční svatyně v Maroku, kterou může navštívit i nemuslim.
• Medersa Bou Inania – vysokoškolská kolej vystavěná v letech 1340–1350 nesoucí jméno po sultánovi Abou Inanovi.
• Place El Hedim – „Náměstí bourání a obnovy“, jež kdysi soutěžilo s náměstím Djemaa El Fna v Marrákeši o status „nejživějšího místa v Maroku“.

• 

  Medína Meknesu

• 

  Bab Mansour

• 

  Brána královského paláce

• 

  Brána Bab el-Berdaïne

Odkazy

Reference

Literatura

• ELLINGHAM, Mark, GRISHBROOK, Don, McVEIGH, Shaun. Maroko: Turistický průvodce Rough Guides. Brno. Nakladatelství JOTA, s. r. o. 2001. ISBN 80-7217-046-5.
• Kolektiv autorů. Encyklopedie Universum 5. [DVD-ROM]. 2006. [cit. 2007-09-07].

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Meknes na Wikimedia Commons
• (anglicky) Cestovní příručka na Wikivoyage