Melchior z Redernu

Melchior z Redernu
Melchior z Redernu
Melchior z Redernu
6. prezident dvorské válečné rady
Ve funkci:
1599 – 1600
PanovníkRudolf II.
PředchůdceDavid Ungnad z Weißenwolfu
NástupceKarel Ludvík ze Sulzu

Narození6. ledna 1555
Vratislav
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí20. září 1600 (ve věku 45 let)
Havlíčkův Brod
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníKostel Nalezení svatého Kříže
ChoťKateřina, roz. Šliková
RodičeBedřich z Redernu
Salomena ze Schönaichu
DětiKryštof II. z Redernu
Zaměstnánívoják, politik
Profesešlechtic
CommonsMelchior von Redern
polní maršál
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otecBedřich z Redernu
matkaSalomena ze Schönaichu
manželkaKateřina z Redernu
synKryštof II. z Redernu
bratrJan Jiří z Redernu
bratrŠebestián z Redernu
bratrFabian z Redernu
bratrKryštof I. z Redernu
sestraKateřina
sestraAnna
sestraJudita

Melchior (Melichar) z Redernu (6. ledna 1555, Vratislav20. září 1600, Havlíčkův Brod) byl rakouský šlechtic, císařský rada, polní maršál a prezident tehdejší dvorní vojenské rady. Byl nejmladším ze synů Bedřicha z Redernu a Salomeny ze Schönaichu. Měl čtyři bratry: Jana Jiřího, Sebastiana, Fabiana a Kryštofa a tři sestry: Kateřinu, Annu a Juditu. Jeho jediným potomkem vzešlým z manželství s Kateřinou Šlikovou byl Kryštof II. z Redernu. Nechal založit Nové Město pod Smrkem, Bílý Potok a liberecký zámek.

Životopis

Melchior studoval v Míšni, Heidelbergu a také Paříži, kde společně se svým bratrem Kryštofem prožil Bartolomějskou noc. V mládí hodně cestoval, navštívil Řím, Florencii, Neapol a jiná italská města.

Službu v císařské armádě nastoupil ve dvaceti letech, celkem se zúčastnil jedenácti válečných tažení v Polsku, Rusku, Prusku, Holandsku a hlavně proti TurkůmUhrách. S Kateřinou Šlikovou se oženil 25. listopadu 1581. Roku 1582 armádu opustil a až do roku 1593 se věnoval správě rodových panství – nejprve společně se svým bratrem Kryštofem, po jeho smrti 3. září 1591 pak samostatně. V témže roce se mu narodil jeho jediný syn Kryštof. I přesto, že byl protestant, zastával významné úřady u dvora: byl císařským radou a tajným radou arcivévodů Matyáše a Maxmiliána.

Do armády byl opět povolán roku 1593, aby v hodnosti polního maršála čelil opětovnému tureckému nebezpečí. Vyznamenal se v bojích u SisakuChorvatsku, Pápy v Uhrách a zejména během obrany pevnosti Oradea roku 1598. Za poslední vítězství obdržel děkovný dopis císaře Rudolfa II., 20 000 tolarů a posléze se stal prezidentem dvorské válečné rady. Roku 1599 obdržel rozkaz zasáhnout proti vzbouřeným císařským vojskům v Uhrách, tento úkol sice splnil, patrně však v jeho průběhu onemocněl morovou nákazou. Dne 20. září v dnešním Havlíčkově (tehdy Německém) Brodě zemřel.

Jeho žena Kateřina nechala jeho tělo dopravit do Liberce, kde se 5. ledna 1601 konala smuteční slavnost a 6. ledna – tedy v den nedožitých 46. narozenin – byl Melchior uložen do rodové hrobky ve Frýdlantě.[1]

Odkazy

Reference

  1. PROPAMÁTKY -. www.propamatky.info [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Deleatur.svg
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.

Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.

Obrázek jako takový jsem dělal já sám.
Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
Melchior von Redern 2.jpg
Melchior von Redern, deutscher Feldmarschall