Melice (hrad)

Melice
Fragment zdiva
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	před rokem 1339
Zánik	15. století
Stavebník	Jan Volek
Poloha
Adresa	Vojenský újezd Březina, Česko Česko
Souřadnice	49°20′5,64″ s. š., 17°2′8,88″ v. d.
Melice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	25168/7-3931 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Melice je zřícenina hradu ležící asi 6 km severovýchodně od Vyškova, mezi Pustiměří a Drysicemi. Od roku 1970 je chráněn jako kulturní památka ČR.^[1]

Historie

Hrad se poprvé v listinách objevuje roku 1339, jeho stavitelem byl olomoucký biskup Jan Volek. V tomto roce byl hrad již hotový, jako purkrabí se zde uvádí Beneš z Melic.^[2] Hrad byl opatřen kaplí, kterou dostavěl až Janův nástupce biskup Jan Očko z Vlašimi, což potvrdil nález kamenného erbu roku 1898 a při vykopávkách z let 1931–1938 se toto tvrzení jen potvrdilo. Z hradu se stalo reprezentativní sídlo olomouckých biskupů, kteří pokračovali ve vybavování interiérů. Melice spravovali biskupští leníci, k roku 1353 Heilein a Mikuláš z Mejlic, roku 1362 Ješek Šram a Janoš z Mejlic, roku 1373 Ješek a Alšík z Mejlic, roku 1380 Majnuš a Ješek z Mejlic. Biskup Mikuláš Melice zastavil roku 1383 markraběti Joštovi, v roce 1401 držel hrad zástavní věřitel Heralt z Kunštátu. Před rokem 1408 držel Melice v zástavě Znata z Mejlic a roku 1410 dolanský převor Štěpán.^[3] Hrad zanikl v dobách husitských válek. V létě roku 1423 přitáhla na Moravu výprava českých husitů, která dobyla několik významných bodů, mezi nimiž byl i biskupský hrad Melice, který se stal jedním z opěrných bodů husitů. V roce 1439 se uvádí hrad jako "rozbořený, srovnaný ze zemí, jako hromada kamení narovnaných na zemi."^[2]

Kachlová kamna z Melic

Nejvzácnějším nálezem z vykopávek jsou unikátní gotické kachle z honosných kamen, které stávaly v komnatě hradního paláce. Tyto kamna si nechal na zakázku zbudovat olomoucký biskup Václav Králík z Buřenic někdy mezi roky 1412–1416. Kachlová kamna měřila i s podstavcem 280 cm a byla sestavena z více než 150 keramických kachlů. Různorodé motivy kamenného soklu znázorňovaly motivy a životní osudy pána hradu. Reliéfně zdobené části znázorňovaly jeho pozemskou pouť po stupíncích společenského žebříčku včetně nástrah mocností pekelných a vítězství nad nimi.

Přístup

Zbytky hradu se nacházejí v blízkosti hranice vojenského újezdu Březina a jsou volně přístupné. Ke zřícenině vede zeleně značená okružní trasa z Pustiměře.^[4]

Galerie

• 

  Rekonstrukce podoby hradu umístěná ve vyškovském muzeu

• 

  Keramická kachle z honosných Melických kamen ve Vyškovském muzeu

• 

  Val v lesním podrostu

• 

  Zbytky kamenného zdiva

• 

  Detail

• 

  Terénní nerovnosti

• 

  Zbytky zdiva

Odkazy

Reference

Literatura

• PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. [s.l.]: Libri, 2007. 768 s. 
• ZHÁNĚL, Jan. Melice I. Vyškov: Grafia, 1967. 34 s. 
• ZHÁNĚL, Jan. Melice II. Vyškov: Grafia, 1967. 63 s. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Melice na Wikimedia Commons
• Melice na stránkách Hrady.cz
• Luxusní hrad Melice srovnali se zemí husité
• MLATEČEK, Karel. Husité vyplenili Vyškov, vypálili také Melice [online]. Vyškov: vyskovsky.denik.cz [cit. 2014-06-06]. Dostupné online.