Melide

Melide
Melide s Luganským jezerem
Melide s Luganským jezerem
Melide – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška279 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonTicino
OkresLugano
Melide
Melide
Melide, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha1,66 km²
Počet obyvatel1 830 (31.12.2020)
Hustota zalidnění1 102,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.melide.ch
PSČ6815
Označení vozidelTI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Melide je obec na jihu Švýcarska v kantonu Ticino, okrese Lugano. Žije zde přibližně 1 800 obyvatel. Nachází se na břehu Luganského jezera, asi 5 kilometrů jižně od Lugana.

Geografie

Obec leží pod horou Monte San Salvatore na západní straně přehrady Melide, která přemosťuje úžinu mezi Melide a Bissone.

Sousedními obcemi jsou Lugano na severu, italská exkláva a obec Campione d'Italia a Bissone na východě, Brusino Arsizio a Vico Morcote na jihu a Lugano na západě.

Historie

Centrum obce

Obec je poprvé zmiňována roku 1034 jako Melede.[1] V roce 1482 zde byla celní stanice a v první polovině 15. století musela obec poskytnout 5 vojáků milánskému vévodovi. V roce 1555 byl obcím Melide, Bissone a Morcote udělen monopol na dodávky ryb do Lugana. V roce 1818, po vybudování kantonální silnice pod dohledem obcí Melide a Bissone, byl na jezeře provozován přívoz, a to až do otevření 817 m dlouhého melidského mostu (1847). V roce 1863 bylo území obce rozšířeno o část tzv. Svatomartinského výběžku v důsledku úpravy hranic s Itálií.

V roce 1498 je zmiňován špitál s kostelem Svatého Ducha, který byl podřízen špitálu Santo Spirito v Sassia v Římě. Obě budovy byly zbourány v roce 1911 poté, co dlouho neplnily svůj původní účel. Církevně patřilo Melide nejprve k Luganu, pak ke Caroně, v roce 1525 bylo povýšeno na vlastní farnost a v roce 1636 se vykoupilo z povinnosti vydržovat kostel sv. Vavřince v Luganu. V 18. století byly postaveny pece na pálení vápna a v 19. století vznikly různé manufaktury (například na tabákové výrobky, alkoholické nápoje, mýdlo a inkoust). Na počátku 21. století je hlavním hospodářským odvětvím cestovní ruch, který je v obci aktivní již od v 19. století.[1]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok1591164317091769180118501900195019701990200020102020
Počet obyvatel19716715014215827340377513151372151316121830

Obec se nachází v jižní části kantonu Ticino, která je jednou z italsky mluvících oblastí Švýcarska. Převážná většina obyvatel obce tak hovoří italsky.

Doprava

Park Swissminiatur

Obec leží přímo na dálnici A2 (BasilejLucern – Gotthard – LuganoChiasso), na které má i vlastní sjezd. S okolními obcemi je propojeno místními silnicemi.

Podrobnější informace naleznete v článku Gotthardská dráha.

Železniční spojení zajišťuje Gotthardská dráha, otevřená v roce 1882.[2] Na ní má Melide vlastní železniční stanici, ve které zastavují regionální vlaky společnosti Treni Regionali Ticino Lombardia (TILO), které jezdí každou půlhodinu mezi Bellinzonou, Luganem a Chiassem, přičemž některé vlaky pokračují na sever do Airola a na jih do Milána.

Zajímavosti

V obci se nachází zábavní park Swissminiatur, ve kterém je od března do listopadu k vidění více než 130 modelů domů, kostelů, zámků, památek a dalších zajímavých staveb ve Švýcarsku v měřítku 1:25 na ploše 14 000 m². Expozice je neustále doplňována a mírně upravována. Mezi budovami také jezdí 18 vlaků na zhruba 3,5 kilometrech kolejí, řada ozubnicových vlaků, lanovek a visutých drah a modely lodí. Kromě dětského parku je zde také samoobslužná restaurace a obchod se suvenýry. Každý rok navštíví Swissminiatur desítky tisíc návštěvníků.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Melide TI na německé Wikipedii.

  1. a b c NEGRO, Giuseppe. Melide [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2014-11-27 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (německy) 
  2. VON RÖLL, Victor. Enzyklopädie des Eisenbahnwesens. Berlín / Vídeň: Urban & Schwarzenberg, 1914. Dostupné online. Kapitola Gotthardbahn, s. 354–361. (německy) 
  3. Swissminiatur [online]. MySwitzerland [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce