Melikertés

Melikertés
RodičeAthamás[1] a Ínó[1]
PříbuzníLearchos (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Melikertés (latinsky Melicertes) je v řecké mytologii synem orchomenského krále Athamanta.

Jeho matkou byla Ínó, druhá manželka krále Athamanta, jeho bratr se jmenoval Learchos. Zatímco vlastní děti královna milovala, Frixos a Hellé z prvního králova manželství byly královně trnem v oku a intrikovala tak dlouho, až před ohrožením jejich života je uchránil beran se zlatým rounem, který je odnesl do daleké Kolchidy. Malá Hellé cestou spadla do moře a utopila se.

Když poté se Ínó ujala výchovy maličkého boha Dionýsa, jehož rodiči byli Zeus a Semelé, Diova manželka Héra ze žárlivosti a z pomsty seslala na krále Athamanta šílenství. V záchvatu zloby král zabil Learcha. Ohrožoval i Melikerta, avšak Ínó ho chytila do náručí a skočila s ním do moře. Bohové jim zachránili život a dokonce je povýšili mezi sebe. Ínó přijala jméno Leukothea, z Melikerta se stal Palaimón.

Přestože Ínó ve svém životě nebyla vždy laskavá a lidumilná osoba, nakonec došlo k proměně na ochránkyni plavců, ochotné vždy pomoci topícím. Proto také jim oběma řečtí i římští námořníci prokazovali úctu až do křesťanských dob.

Reference

  1. a b Melicertes. In: Encyklopedie Britannica 1911.

Literatura

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antiky
  • Fink, Gerhard, Kdo je kdo v antické mytologii, 2004, ISBN 80-7218-992-1
  • Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Parc de Versailles, demi-lune du bassin d'Apollon, Ino et Melicerte, Pierre Granier 02.jpg
(c) Coyau / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Parc de Versailles, demi-lune du bassin du Char-d'Apollon. Ino frappée de folie par Junon se jetant dans la mer avec son fils Melicerte, par Pierre Granier, 1686-1691, h. 3 m, marbre. inv1850n°9138