Mels
Mels | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°2′48″ s. š., 9°25′8″ v. d. |
Nadmořská výška | 497 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | St. Gallen |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 139,11 km² |
Počet obyvatel | 8 991 (31.12.2021) |
Hustota zalidnění | 64,6 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 7325 Schwendi im Weisstannental 7326 Weisstannen 8879 Pizolpark (Mels) 8886 Mädris-Vermol 8887 Mels 8888 Heiligkreuz (Mels) 8889 Plons |
Označení vozidel | SG |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mels je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na jihovýchodě kantonu, nedaleko hranic s Lichtenštejnskem. Žije zde asi 9 000 obyvatel.
Geografie
Mels se nachází mezi horou Gonzen, Rýnem a Seezem. Na území obce leží hora Pizol. Až do počátku 18. století byla oblast osídlení z velké části bažinatou krajinou. Nejnižším bodem je Seezebene (457 m n. m.) a nejvyšším Grosse Scheibe (2936 m n. m.).
K obci patří osady Heiligkreuz bei Mels, Plons, Ragnatsch, dále vesnice Butz, St. Martin, Mädris, Tils, podhorská osada Vermol a walserské vesnice Schwendi a Weisstannen im Weisstannental.
S rozlohou katastru téměř 140 km² je Mels plošně největší obcí kantonu St. Gallen.
Historie
Kopec Castels byl osídlen v neolitu, bronzové, železné a římské době. Zřícenina hradu Nidberg pochází z raného středověku. Z těchto období pocházejí také nálezy v Gaselle, Alp Kohlschlagchläui, Rossheldu, Plons, Alp Wallabütz-Matt, Ragnatsch, Heiligkreuz, Alp Palfries, Balnenwand a v okolí obce Mels.[1]
V raném a vrcholném středověku vlastnily pozemky v Melsu kláštery Disentis, Pfäfers, Einsiedeln a Schänis. Předchůdce farního kostela svatého Petra a Pavla byl postaven kolem roku 550. Na místě kostela se nacházel kostel sv. V 9. století zde stály čtyři kostely. V roce 1376 byl farní kostel s filiálkami Wangs a Vilters připojen ke klášteru Pfäfers. V roce 1529 byl Mels reformován; v roce 1531 působil jako reformátor protestantský farář Fridolin Brunner z Glarusu, který byl v roce 1532 vyhnán. Mels se vrátil ke katolické víře. V roce 1654 byl založen kapucínský klášter.
Panství s pokrevní jurisdikcí vykonávalo hrabství Sargans, nižší jurisdikci měl Meier von Windegg na hradě Nidberg (1265-1437, poddanství kláštera Pfäfers). V roce 1371 přešlo panství Nidberg koupí na rakouské vévody.
V 15./16. století přešel Mels z rétorománského jazyka na němčinu. Od roku 1483 do roku 1798 patřilo ke společnému panství Staré konfederace jako součást hejtmanství Sargans. Od 17. století měl Mels městskou organizaci a v období helvétského soustátí byl hlavním městem stejnojmenného okresu v kantonu Linth. V roce 1814 se Mels zúčastnil povstání venkovských demokratů v Sarganserlandu za větší politická práva.
Během druhé světové války byl skalnatý vrch Castels upraven na jedno z nejdůležitějších dělostřeleckých opevnění pevnosti Sargans.[1]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1800 | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 2000 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | |
Počet obyvatel | 2433 | 3305 | 4035 | 5837 | 6235 | 7837 | 8019 | 8026 | 8080 | 8358 | 8481 | 8537 | 8580 | 8617 | 8620 | 8605 | 8610 | 8623 |
Hospodářství
Dlouhou dobu převládalo v obci zejména zemědělství. Na více než 20 melských alpách se provozoval chov dobytka a obchod, orná půda byla méně důležitá. Od poloviny 18. století byli chováni koně pro tranzitní dopravu a rozšířilo se vinařství. Od 14. do 18. století byly v Melsu a okolí hutě a kovárny na železnou rudu z Gonzenu. Až do roku 1915 se v Castelsu těžily mlýnské kameny na vývoz do Německa. Sklárna existovala od roku 1803 do roku 1863. V 19. století zahájilo provoz několik textilních továren (tkalcovna bavlny, přádelna, tkalcovna, barvírna). Bývalá textilní továrna Stoffel stojí výrazně na kopci nad obcí. Byla otevřena v roce 1878 a kdysi zaměstnávala až 600 dělníků na 450 tkalcovských stavech a 43 000 vřeten. V roce 1960 byla továrna prodána do Ameriky a později tímto majitelem do Itálie. Rok 1997 znamenal konec továrny.
V roce 2012 se zde natáčely scény z filmu Akte Grüninger, protože ve staré továrně se nacházel i uprchlický tábor Diepoldsau v roce 1938. Krátce poté areál koupila skupina investorů, kteří chtěli kvalitní stavební materiál přestavět na byty a ateliéry.[2]
Doprava
Mels leží na železniční trati Ziegelbrücke–Chur a v obou směrech sem každou hodinu jezdí regionální vlaky Ziegelbrücke – Sargans – Chur.
Z hlediska silniční dopravy se zde nachází křižovatka dálnic A3 a A13, ze které se lze dostat do Churu, Curychu a St. Gallenu.
Mels má rozvinutý autobusový systém se spoji do Sargansu a údolí Rýna.
Osobnosti
- Susi Goodová (* 1966), švýcarská sportovní lezkyně
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mels na německé Wikipedii.
- ↑ a b c STEINHAUSER-ZIMMERMANN, Regula Anna; GÖLDI, Wolfgang. Mels [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2022-03-08 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KRUMMENACHER, Jörg. Industriebrache wird Wohnquartier [online]. Neue Zürcher Zeitung, 2016-07-27 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mels na Wikimedia Commons
- (německy) [1] – oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Shesmax, Licence: CC BY-SA 4.0
Cattle drive in Mels, Switzerland. Alp Siez. 2017
Fahne Mels
Autor: Kecko from Eastern Switzerland, Licence: CC BY 2.0
The view from Plons through the Seeztal towards Walenstadt. On the left the barracks and the siding with an impressive incline (40‰) to the logistics (ALC Hinwil, Aussenstelle Mels). Right behind it there is the Tierget hill from the previous report to see. Switzerland, November 23, 2020. (2/2)