Melvin Calvin
Melvin Calvin | |
---|---|
Rodné jméno | Melvin Ellis Calvin |
Narození | 8. dubna 1911 Saint Paul |
Úmrtí | 8. ledna 1997 (ve věku 85 let) Berkeley |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Alma mater | Minnesotská univerzita Michigan Technological University Manchesterská univerzita Central High School |
Povolání | chemik, biochemik, vysokoškolský učitel, biolog a inženýr |
Zaměstnavatelé | Kalifornská univerzita v Berkeley Minnesotská univerzita |
Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1944) Stoletá cena (1955) Glenn T. Seaborg Award for Nuclear Chemistry (1957) Remsen Award (1957) William H. Nichols Medal (1958) … více na Wikidatech |
Choť | Genevieve Calvin[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Melvin Calvin (8. dubna 1911 Saint Paul, USA – 8. ledna 1997) byl americký chemik. Stal se nositelem Nobelovy ceny. Byla mu udělena za výzkumy asimilace oxidu uhličitého v rostlinách.
Život
M. Calvin se narodil v rodině rusko-židovských emigrantů, vystudoval Vysokou školu báňskou a technologickou v Michiganu, kde získal též doktorát. Pracoval na univerzitách v Manchesteru a na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Od roku 1946 působil jako vedoucí biochemického oddělení Lawrencova ústavu.
Výzkum
Přestože M. Calvin studoval řadu chemických problémů např. fotoelektrickou a fotochemickou reakcí porfinů a halogenů, největší proslulosti však dosáhl ve výzkumu fotosyntetické asimilace. Dnes je obecně známo, že fotosyntéza sestává ze dvou částí. První část je absorpce světelné energie v chloroplastech. Druhá část se dělí na tři stupně: fotosyntetická fosforylace, fotolytický rozklad vody a fixace oxidu uhličitého. Calvinovi se podařilo vysvětlit do této doby neobjasněný třetí stupeň, ve kterém se oxid uhličitý naváže na molekulu ribulózového difosfátu a vzniká kyselina 3-fosfoglycerová. Ta je redukována na 3-fosfoglycealdehyd, který se z části přemění dalšími reakcemi na cukry, škrob a bílkoviny, tj. stálé produkty fotosyntézy. Většina je však využita k obnovení ribulózového difosfátu, na který se opět naváže oxid uhličitý. Calvin objevil mechanismus asimilace oxidu uhličitého, dále že při tomto procesu vzniká deset meziproduktů a reakci katalyzuje jedenáct různých enzymů. Nobelova cena za objasnění fotosyntézy byla tak udělena již po třetí. Jako prvnímu se ji povedlo získat R. M. Willstätterovi za výzkumy barviva chlorofylu a druhý byl H. E. Fischer za určení jeho struktury.
Odkazy
Reference
Literatura
- COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Melvin Calvin na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Melvin Calvin
- Osoba Melvin Calvin ve Wikicitátech
Média použitá na této stránce
Dr. Melvin Calvin, Nobel Laureate, professor of physics, and Director of the Chemical Biodynamics Laboratory at Lawrence Berkeley Laboratory, works in his photosynthesis laboratory. Dr. Calvin was awarded the Nobel Prize in 1961 for elucidating the chemistry of the photosynthetic process.