Menševici

Pavel Axelrod, Julij Martov a Alexandr Martinov ve Stockholmu 16. května 1917

Menševici (menšináři) je název pro členy umírněné frakce ruské sociální demokracie (RSDDS), od které se v roce 1903 oddělila radikální frakce bolševiků vedené Leninem. Menševici zůstali blíže klasickému marxismu, proletářskou revoluci v Rusku podmiňovali industrializací země. Sociálně demokratická strana se oficiálně rozdělila až po únorové revoluci roku 1917 a po říjnové bolševické revoluci byli menševici společně s esery a dalšími politickými stranami bolševiky eliminováni.

Historie

Menševici i bolševici měli po roce 1907 fakticky separátní stranické struktury, a přes občasnou snahu dosáhnout opět jednoty se už nikdy zcela nespojili. Nejvýznamnějšími představiteli menševiků byli Julij Martov a Georgij Plechanov, později i Iraklij Cereteli, Nikolaj Čcheidze, či Nikolaj Nikolajevič Suchanov.

Navzdory svému názvu disponovali menševici dlouho širší členskou základnou než bolševici, odmítali řadu metod svých bolševických kolegů a víceméně ctili demokratické zásady. Mnozí menševici však časem přeběhli k bolševikům (jako např. Antonov-Ovsejenko, Kollontajová, Trockij, Vyšinskij nebo Čičerin). Jejich neshody s bolševiky, které měly často podobu osobní nevraživosti mezi vůdci, vedly k tomu, že po říjnové revoluci v roce 1917 byli mnozí z nich pronásledováni a vězněni. V Gruzii během občanské války jistou dobu existovala republika kontrolovaná příslušníky této strany. Řada menševiků nakonec emigrovala.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mensevikii.jpg
Mensheviks at Norra Bantorget in Stockholm, Sweden, May 1917. Pavel Axelrod, Julius Martov and Alexander Martinov.