Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity

Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Město	Brno
Adresa	Mendlovo nám. 1a
Založeno	2002
Zaměření	Johann Gregor Mendel, genetika
Původní účel budovy	Augustiniánské opatství
Návštěvníci	~8000 (v roce 2009–2012)
Zeměpisné souřadnice	49°11′27,76″ s. š., 16°35′38,19″ v. d.
Webové stránky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mendelovo muzeum, které vzniklo v roce 2002 a od roku 2007 je pracovištěm Masarykovy univerzity, prezentuje genetiku, dílo a život Gregora Johanna Mendela. Muzeum je umístěno v autentických prostorách Augustiniánského opatství na Starém Brně, kde opat Mendel pracoval. Mezi lety 1965 a 2001 v těchto prostorách sídlilo Mendelianum, které je součástí Moravského zemského muzea a od roku 2012 je umístěno v Biskupském dvoře.^[1] V budově muzea je také přednáškový sál a kavárna.

Po znovuobjevení Mendelova vědeckého díla na přelomu 19. a 20. století se z Brna stalo centrum zájmu mnoha přírodovědců.^[2] Tento zájem vyústil ve shromažďování Mendelovy pozůstalosti a ve snaze uctít jeho památku, které velkou měrou dopomohla rodina Mendela a badatelé William Bateson a Hugo Iltis.^[2] V roce 1906 na popud Iltise vznikl výbor, který roku 1910 slavnostně odhalil na náměstí Mendelův pomník. Ještě téhož roku došlo k přejmenování náměstí z Klášterního na náměstí Gregora Mendela.^[2]

Další zájem o Mendela upadl s první světovou válkou. K jeho obnovení došlo v roce 1922,^[3] stého výročí narození J. G. Mendela, kdy německý Přírodovědný spolek na svém mezinárodním shromáždění projednával vývoj genetiky a zároveň vědecký odkaz Mendela.^[4] K tomuto výročí nechali umístit pamětní desku na místo Mendelovy pokusné zahrádky^[5] a díky práci opatů vzniklo v klášteře Mendelovo muzeum (Museum Mendelianum).^[2][4] Z této doby se však nedochovalo mnoho informací, jednalo se nejspíše o pamětní síň, věnovanou práci Mendela, v jeho původním pracovišti.^[4] Část pozůstalosti Mendela díky soustavnému sběru vlastnil sám Hugo Iltis, který ji v roce 1932 prodal Německé společnosti pro vědu a umění (Deutsche Gesselschaft für Wissenschaft und Kunst).^[2] Došlo tak k vytvoření muzea Gregor-Mendel-Museu, ve kterém Iltis sbírku spravoval.^[2] Kvůli svému protinacistickému postoji o tuto pozici paradoxně přišel a roku 1938 Iltis emigroval i s částí sbírky, kterou stále považoval za svou.^[2] Hospodářská krize a nástup nacizmu ukončily činnost těchto institucí, ale další snaha o znovuobnovení muzea se objevila již během války v roce 1943. V tomto roce formálně vznikl Gregor Mendel-Forschungsinstittut (Výzkumný institut Gregora Mendela), jehož součástí bylo i Mendelovo muzeum.^[4] V plánu bylo přenést dokumenty týkající se Mendela, což se neuskutečnilo z finančních důvodů.^[2][4] Po roce 1945 byla sbírka Gregor-Mendel-Musea přenesena do Musea Mendeliana, které bylo v dalších pouze letech provizorní.^[2]

Pokus o zřízení muzea v rámci Mendelova ústavu při Přírodovědecké fakultě překazil nástup socialismu, který Mendelovy zákony genetiky považoval za scestnou ideologii,^[4][2] a muzeum tak po roce 1948 komunistická strana uzavřela.^[3] Po zrušení konventu a rozpuštění kláštera roku 1950, sbírka putovala do Moravského muzea,^[4] avšak z nedostatků místa se navrátilo zpět.^[2] Po ocenění objevitelů DNA Nobelovou cenou v roce 1962, byla Mendelova práce kompletně uznána a téhož roku formálně vzniklo Genetické oddělení Moravského muzea, které se v roce 1968 přemístilo do kláštera.^[2] V refektáři kláštera bylo genetickým oddělením roku 1964 otevřeno Mendelianum jako součást Moravského muzea, jehož prostory navrhoval Bohuslav Fuchs.^[2][4] 4. července 1965 se konalo významné Mendelovo mezinárodní symposium, které slavnostně otevřelo Mendelův památník na Starém Brně.^[6][4] Po pádě železné opony se začalo uvažovat o nové koncepci muzea, které se však nevytvořilo a roku 2000 se muzeum přemístilo do náhradních prostor v důsledku vypršení nájemní smlouvy.^[2][4] V roce 2012 pro muzeum vzniklo centrum v Biskupském dvoře.^[2]

Pro obnovení muzea v klášteře se v roce 2001 rozhodla „Iniciativa pro Brno“, která v roce 2002,^[2] díky podnětu několika českých a zahraničních subjektů (Mendlovo centrum, rakouské sdružení Vereinigung zur Förderung der Genomforschung, Kim Nasmyth, Jim Watson, Paul Nurse, Gustav Ammerer)^[7][8] znovuotevřela muzeum s novou expozicí „Gregor Mendel - The Genius of Genetics“, které se tak stalo prvním muzeem zaměřeným na genetiku.^[4][7] K iniciativě se připojila i Mendelova univerzita a Masarykova univerzita.^[4] V roce 2004 se kvůli rostoucímu zájmu o muzeum založilo občanské sdružení, od kterého v roce 2007 Masarykova univerzita muzeum převzala pod svou správu.^[9][10]

• 
  Vchod do muzea
• 
  Recepce
• 
  Kavárna
• 
  Foyer před pokladnou

V muzeu byla od roku 2009 (125. výročí smrti Mendela) expozice Gregor Johann Mendel – člověk, opat a vědec, která prezentovala osobnost Gregora Mendela a jeho vědeckou a také společenskou činnost. ^[11] Celá expozice byla rozdělena do pěti na sebe navazujících místností. První místnost představovala opatství v 19. století, v druhé místnosti ukazovala Mendela jako člověka a třetí místnost byla věnována Mendelovu šlechtitelství, ovocnářství, včelařství a meteorologii.^[11] Předposlední místnost představovala Mendela jako objevitele principů genetiky a v poslední místnosti byly návštěvníkům přiblíženy její milníky.^{[11] [12]} Návštěvníci si mohli prolistovat kopie Mendelových publikací, zahrát hry nebo zapsat aktuální meteorologické údaje do knihy. Výstava nahradila předešlou, více vědeckou expozici a byla přizpůsobena laické veřejnosti přičemž kladla důraz na zapojení všech smyslů.^[12]

Od července 2016 je v muzeu instalována nová expozice Gregor Johann Mendel: Příběh skromného génia od věhlasného architekta prof. Zdeňka Fránka. Výstava reflektuje nejmodernější výstavní principy a představuje Mendela v chronologickém sledu. Autentické předměty jsou doplněny animacemi animátora světového významu Drew Berry z University of Melbourne. Jednotlivé místnosti jsou ohraničeny významnými daty Mendelova života. První místnost je přesahem do dnešní doby, poukazuje na události na poli genetiky po smrti jejího "otce" a úvodní video graficky ztvárňuje vědní disciplíny, ve kterých se genetika využívá. Druhá místnost vrací návštěvníka do roku 1822, kdy se Mendel narodil, a do jeho dětství a studií. Významným rokem pro Mendela byl rok 1843, kdy jako jednadvacetiletý vstupuje do augustiniánského kláštera na Starém Brně. V klášteře žil, pracoval, studoval a experimentoval s rostlinnými hybridy. Život po vstupu do kláštera představuje třetí místnost. Po zvolení opatem v roce 1868 přestal Mendel experimentovat a svůj čas začal věnovat především administrativním záležitostem kláštera. Našel si však čas i na své dvě velké záliby – včelařství a meteorologii. Tyto dvě velké Mendelovy vášně jsou ukázány v místnosti čtvrté. Součástí výstavy je také originální rukopis Mendelovy studie Pokusy s rostlinnými hybridy,^[13] který se stal stálou součástí expozice po slavnostním uzamčení ve vitríně v únoru 2018.^[14]

Na stálou expozici navazuje doprovodná expozice o genetice v bývalé křížové chodbě, zaměřená na mladší návštěvníky. Hravou formou se zde dozví o tom, co se nachází v buňce, jak probíhají genetické testy, seznámí se s Mendelovými zákony, a na závěr nahlédnou do laboratoře a pracovny současného vědce.

• 
  Pohled do expozice Mendelova muzea
• 
  Mendelův mikroskop
• 
  Mendelova vycházková hůl se slonovinovou rukojetí
• 
  Originál Mendelova rukopisu Pokusy s rostlinnými hybridy
• 
  Kopie manuskriptu a desková hra
• 
  Doprovodná expozice o genetice
• 
  Stylizovaná laboratoř a pracovna současného vědce

Výsledkem spolupráce opatství a Mendelova muzea byla 14. února 2018 slavnostně otevřena expozice nové instituce Muzea starobrněnského opatství.^[14][15] Součástí výstavy jsou exponáty z majetku opatství, liturgické náčiní, ornáty, nábytek, a podobně.

K muzeu patří také památkově chráněná zahrada, kde se nachází Mendelova socha vídeňského sochaře Theodora Charlemonta,^[2] zachované základy jeho skleníku z roku 1854 (kde experimentoval s hrachem),^[16] záhony s rostlinami, které názorně ukazují principy genetiky a Mendelův včelín. Zahradu restaurovali odborníci z Londýnské královské botanické zahrady,^[7] a od roku 2005 je zde také funkční meteorologická stanice, která připomíná Mendelův zájem o meteorologii.^[17] Vnitřní přístroje jsou viditelné díky průhledným dvířkům.^[18]V zahradě jsou také umístěny panely s informacemi o významných osobnostech zabývajících se Mendelovým životem a dílem. například Mendelově životopisci Hugo Iltisovi.

• 
  Socha Gregora Mendela
• 
  Základy Mendelova skleníku
• 
  Meteorologická stanice
• 
  Původní místo oranžérie
• 
  Na místě Mendelova skleníku je posezení kavárny
• 
  Mendelova pokusná zahrádka

Samostatná budova, kterou nechal Mendel v roce 1871 postavit na zahradě opatství pro pozorování a své pokusy se včelami.^[16][19] Zde experimentoval s křížením a zimováním včel, novými typy úlů, čímž se snažil zvýšit výnosnost včel.^[20] V 80. letech 20. století sloužil včelín jako chovatelská stanice včelařům z brněnského Králova Pole. Následně se 20 let o včelín nikdo nestaral takže chátral, ale od roku 2002 byl iniciací doc. RNDr. Vladimíra Ptáčka, CSc. opravován^[21][22] a v roce 2007 rekonstruován a opět uveden do provozu.^{[20][23][24][25]} Včelín, který je dnes součástí evropského kulturního dědictví, slouží k prezentaci včelařské práce Gregora Mendela a popularizaci včelařství.^[22]

V Mendelově muzeu se již konaly různé výstavy umělecké, fotografické, astronomické, geologické a geografické, entomologické, nebo také o včelaření, Darwinovi, kriminalistice, archeologii, orchidejích, či o T. G. Masarykovi a listopadu 1989.^[26][27] Muzeum poskytuje vlastní putovní výstavy a také pořádá panelové výstavy v kampusu Bohunice, kde se mimo jiné vystavovaly například fotografie Olgy Havlové.^[28][29][30] Z putovních výstav je významný herbář Masarykovy univerzity, který patří mezi největší v ČR.

V roce 2012 muzeum oslavilo 190. výročí narození Mendela ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze. 23. února byla představena speciální tramvaj připomínající toho výročí, která byla požehnána a projížděla Brnem celý rok. Nově přibyl do expozice Mendelův rukopis, který byl po 25 letech získán z Německa. V Praze tak byly vystaveny osobní liturgické předměty a oděvy Mendela včetně tohoto rukopisu.^[31] Během tohoto výročí se konalo několik výstav, konferencí a 3. června se konal v opatství Mendelův den. Nakonec během října navštívili Brno tři Nobelisté v rámci Mendel Lectures.^[32][33]

Výstava pořádaná v roce 2014 byla zaměřena na život v opatství a věnovala se také spolubratrům Mendela a osobnostem opatství jako Nappovi, Klácelovi, Šilingrovi či Křížkovskému.^[34]

Ke 150. výročí Mendelových přednášek byly v muzeu roku 2015 vystaveny originální dokumenty jako Mendelovy protokoly ze zkoušek na vídeňské univerzitě, svolení rodičů s nástupem do řádu Augustiniánů nebo objednávky semen hrušní a ořešáků. Tyto rukopisy byly po ca 80 letech zapůjčeny z americké University of Illinois. Jedná se o archiválie, které si odvezl Mendelův životopisec Hugo Iltis.^[35]

Jednou z dalších aktivit muzea je pořádání přednášek, které jsou zaměřeny na lékařství, biochemii a genetiku. Mendelovo muzeum také vydávalo časopis Museologica Brunensia, který je zaměřený na muzeologii.

Několik evropských vědců včetně Anny a Kima Nasmythových a Jana Motlíka z Akademie věd, kteří si vytkli za cíl obnovení vědecké činnosti v opatství,^[36] iniciovalo uspořádání série přednášek zaměřených na genetiku, které v muzeu proběhly v roce 2003 při příležitosti 50. výročí objevu struktury DNA. Organizace British Council, která tyto aktivity podporovala, dokonce darovala kopie fotografií Watsona a Cricka a kopii jejich modelu DNA, která se stala součástí muzejní expozice.^[36] Přednášky byly v místě pořádány i v dalších letech, čímž vznikla tradice nazvaná Mendel Lectures („Mendelovy přednášky“), jež si získala mezinárodní známost a v jejímž rámci přednášely již desítky vědců, mezi nimiž figurují i držitelé Nobelovy ceny (Tim Hunt, Jack W. Szostak, John Gurdon, Paul Nurse, Venkatraman Ramakrishnan, Kurt Wüthrich, Jules A. Hoffmann, Aaron Ciechanover).^[36] Přednášky Mendel Lectures jsou zdarma, konají se v sále Mendelova muzea a jsou živě přenášeny do Univerzitního kampusu Bohunice a Akademie věd.^[37][38]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky