Menia

Menia
Narození5. století
ChoťBisinus[1]
Authari (?)[1]
DětiHerminafried[2]
Bertachar[2]
Baderich[2]
Radegunda[2]
Audoin[2]
PříbuzníAmalafrid[2] a Rodelinda (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Menia (5. století? - 510?) byla durynská královna, pocházející z germánského kmene Langobardů. Po své smrti se stala legendární postavou, spojovanou se zlatem a bohatstvím.

Její život je popsán v kronice Historia Langobardorum codicis Gothani. Podle tohoto zdroje byla manželkou krále Bisina, krále Durynků.[3][4] Tato kronika i další langobardské kroniky popisují krále Bisina jako otce Radegundy, první manželky Wachona, krále Langobardů,[5] její matkou byla patrně Menie. Franský biskup Venantius Fortunatus popisuje Bisina také jako otce Herminafrieda, Bertachara a Badericha a za jejich matku označuje Menii.[6] Oproti tomu Řehoř z Tours bratry popisuje jako syny Basiny, která podle Řehoře z Tours byla manželkou Bisina, předtím než se provdala za franského krále Childericha I.[7] Mnoho historiků však tuto informaci odmítá a manželství Bisina s Basinou považují za ahistorické a za jedinou známou manželkou Bisina uvádějí Menii.[8]

Podle Paula Diacona a jeho kroniky Historia Langobardorum byla Menia matkou Audoina, krále Langobardů, který byl otcem Alboina.[3] Podle Paula Diacona měla i dceru, jejíž potomci byli pozdější vévodové z Furlanska.[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Menia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. ↑ a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ a b BRANDES, Wolfram. Das Gold der Menia: Ein Beispiel transkulturellen Wissenstransfers. [s.l.]: Millennium 2, 2002. S. 175–226, esp. 181ff.. (německy) 
  4. ↑ BÓNA, István. The Dawn of the Dark Ages: The Gepids and the Lombards in the Carpathian Basin. [s.l.]: Corvina Press Dostupné online. ISBN 978-963-13-4493-6. (anglicky) 
  5. ↑ WOODACRE, Elena; DEAN, Lucinda H. S.; JONES, Chris; ROHR, Zita; MARTIN, Russell. The Routledge History of Monarchy. [s.l.]: Routledge, 2019. 760 s. Dostupné online. ISBN 978-1-351-78730-7. S. 560–576. (anglicky) 
  6. ↑ KOCH, Christophe. History of the Revolutions in Europe: From the Subversion of the Roman Empire in the West, Till the Congress of Vienna. [s.l.]: E. Hunt Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ MLADJOV, Ian. The Wars of Justinian. [s.l.]: Hackett Publishing Company, Incorporated Dostupné online. ISBN 978-1-62466-170-9. S. 560–566. (anglicky) 
  8. ↑ HARTMANN, Martina. Die Königin im frühen Mittelalter. [s.l.]: W. Kohlhammer Verlag Dostupné online. ISBN 978-3-17-018473-2. S. 13. (německy) 
  9. ↑ SETTIPANI, Christian. Les ancêtres de Charlemagne. [s.l.]: Occasional Publications UPR Dostupné online. ISBN 978-1-900934-15-2. S. 234–35. (francouzsky) 

Média použitá na této stránce

Fenja och Menja vid kvarnen Grotte (xylograph).JPG

The engraving shows the giantesses Fenja and Menja beside the mill Grótti. One giantess is sitting near the center of the frame while the other is standing by the side.

In the bottom right corner there is the signature of Carl Larsson (1853-1919), the artist and a date of [18]86. In the bottom left corner there is the signature of Gunnar Forssell (1859-1903), the xylographer.

The image list on page 468 in the book describes this image as "Fenja och Menja vid kvarnen Grotte".