Menkaure

Menkaure
Kahet Menkaure[1]

Mykerinos (podle Herodóta, řecky)[1][2]
Mencherés (podle Manehta, řecky)[2]

Menkovre (starší čtení)[3]
Socha krále Menkaurea, Egyptské muzeum, Káhira
Socha krále Menkaurea, Egyptské muzeum, Káhira
Doba vlády2447–2442 př. n. l.[4][5]

28 let (Beckerath)
18 let (Turínský královský papyrus)[6]

63 let (Manehto)[6]
Rodné jméno


Horovo jméno
Jméno obou paní
Zlatý Hor

ManželkaChamerernebtej II. [7][8][9]
PotomciChuenre (předčasně zemřelý legitimní následník trůnu),[10]
Šepseskaf (snad Menkaureův syn s vedlejší královnou),[10]
Chentkaus I. (?) (dcera)[11]
OtecRachef[1][10]
MatkaChamerernebtej I.[12]
Narození2532 př. n. l.
Úmrtí2442 př. n. l.[4]
HrobkaMenkaureova pyramida v Gíze[1][10][13][14]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Menkaure, též Mykerinos nebo Mencherés, byl egyptským panovníkem 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2447–2442 př. n. l.[4][15] Byl synem faraona Rachefa.

Vláda

Sousoší Menkaurea a jeho manželky Chamerernebtej II.[7]
Menkaureova triáda: Menkaure, po jeho pravici bohyně Hathor, po levici personifikace jedné z provincií se znakem 17. nomu Tanis

Menkaureův předchůdce na trůně není bezpečně znám. Podle historiků Hérodota a Manehta nastoupil na trůn po Rachefovi, podle skalního nápisu ve Vádí Hammámatu vládli před ním ještě faraoni Radžedef a Baufre.[2] Ať už na trůn nastoupil po komkoli, začal vládnout v říši, která byla velmi oslabena.[2] Velkou zásluhu na tom měly patrně kolosální stavby jeho předchůdců nebo také lidové vzpoury a náboženské i dynastické mocenské rozbroje.[2] O Menkaureově vládě toho příliš mnoho známo není. Podle tradice měl být však úplným opakem vládců Chufua a Rachefa.[2] Nechal znovu otevřít chrámy zavřené jeho předchůdci. Údajně byl jedním z nejspravedlivějších vládců, kteří kdy v Egyptě vládli.[16] Po jeho smrti však došlo ke krizi, protože jeho legitimní nástupce princ Chuenre předčasně zemřel a místo něho se stal faraónem Šepseskaf,[10] syn některé z Menkaureových vedlejších manželek.[17]

Králova hrobka

Pyramida-hrobka krále Menkaurea v Gíze[pozn. 1].
Nedokončené obložení pyramidy z červené žuly[pozn. 2]
Hlavní článek:Menkaureova pyramida

Podobně jako jeho předchůdci si i Menkaure nechal vybudovat pyramidu, na rozdíl od dvou svých mocných dynastických předchůdců Chufua a Rachefa si ji nechal postavit o hodně menší,[10] ale i přesto nikdo po něm už větší pyramidu nepostavil.[16] Její základna má rozměry 105×105,[9] respektive 108,4×108,4 metru.[16] A byla vysoká 65,5[9][18], respektive 66,45 metru. Dokončil ji asi ve spěchu[9] jeho možná ne zcela legitimní nástupce Šepseskaf.[10][1] Její název zněl „Božská pyramida“ a je vyjma 16 nejnižších vrstev z červené asuánské žuly obložena vápencem.[18] V pohřební komoře byla objevena dřevěná rakev s panovníkovým jménem, vyrobená za 26. dynastie,[1] spolu se sarkofágem z černé břidlice (čediče[18]). Ten ale při transportu do Velké Británie skončil na mořském dně u maltského pobřeží v potopené lodi.[1][18] V panovníkově údolním chrámu z nepálených cihel[18] se nalezly jeho kamenné sochy[18] (dnes je můžeme obdivovat v káhirském Egyptském muzeu[10] a v bostonském Muzeu krásných umění[10]).[1] Patrně nejznámější z nich jsou 4[19] tzv. Menkaureovy triády vytesané z černozelené břidlice.[10][1] Uprostřed je vždy Menkaure s vykročenou nohou, po jeho boku bohyně Hathor[10] a po druhém pak božstvo představující jeden z egyptských krajů,[10] nomů.[1][19] Známé je také sousoší (opět z břidlice) Menkaurea a jeho manželky[9] Chamerernebtej II.,[7][9] která má položenou ruku kolem jeho pasu.[19] Zádušní chrám byl zřejmě dokončen ve spěchu, protože ačkoliv byl zprvu stavěn z vápence s žulovým obložením, k dokončení byly použity nepálené cihly.[18]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Tři menší pyramidy vedle Menkaurovy byly určeny členům jeho rodiny, jedna dokončená zřejmě patřila jeho manželce Chamerernebtej II., v další byla mumie mladé ženy, třetí byla nedokončená; jsou vysoké ~ 28 m se základnami 44m², další dvě 31,2m² (ref.18)
  2. ↑ Obložení Menkarovy pyramidy z tvrdé červení žuly (6–7° Mohsovy stupnice tvrdosti) a obdivuhodná přesnost kamenických úprav vkládaných žulových bloků tak, aby byla jednak udržena horizontální nivelizace jednotlivých vrstev (řad), a jednak nepřekrývání spár na zkosených spojnicích, viditelné na nedokončené části stavby. Je zřejmé, že plochy se zabrušovaly a k dispozici byl používaný korundový písek (Al2O3) s tvrdostí 9°. Ten se tehdy historicky těžil v lokalitě El Qoseir na východě u pobřeží Rudého moře. Vlastní postup zabrušování z počátku probíhal podél nově uložené vrstvy a dokončen obrusem do souvislé roviny stěny pyramidy, to vše s úběrem až cca 5 cm. Uváží-li se, že tyto sofistikované postupy byly tehdy obecně používané, a to vše v dobách budování velkých staveb ve 4. dynastie, je to hodné velkého obdivu.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 302. 
  2. ↑ a b c d e f ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 189. 
  3. ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 191. 
  4. ↑ a b c HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  5. ↑ VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 
  6. ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  7. ↑ a b c Chamerernebti II. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. 
  8. ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36. 
  9. ↑ a b c d e f SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 113. 
  10. ↑ a b c d e f g h i j k l VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 20. 
  11. ↑ Chentkaus I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. 
  12. ↑ Chamerernebti I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. 
  13. ↑ VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. S. 44. 
  14. ↑ WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 88. 
  15. ↑ SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 105. 
  16. ↑ a b c ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 190. 
  17. ↑ Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b c d e f g WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 90. 
  19. ↑ a b c WATTERSONOVÁ, Barbara. Egypťané. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2005. 392 s. ISBN 80-7106-774-1. Kapitola Epocha stavitelů pyramid, s. 95. 

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Baufre		Znak z doby nástupuEgyptský král
2447–2442 př. n. l.		Znak z doby konce vládyNástupce:
Šepseskaf

Média použitá na této stránce

Pschent2.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
Dvojitá koruna Dolního a Horního Egypta
Abydos-Bold-hieroglyph-E145C.png
Hieroglyph from the Hieroglyphica sign list, rendered in Abydos Bold font.
Menkaura Bust Closeup.jpg
Autor: Iry-Hor, Licence: CC BY-SA 3.0
Closeup of Menkaure's graywacke statue, Egyptian Museum Cairo
Menkaure and Chamerernebti II.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Statue of Menkaura (Mycerinos) and Queen Khamerernebty II. (Chamerernebti II.). From the Giza Valley Temple of Menkaura, made during his reign (circa 2548-2530 B.C.) Graywacke. Now residing at the Museum of Fine Arts, Boston. Museum Expedition 11.1738.
Menkaura piramyd casing badly levelled.jpg
Autor: HoremWeb, Licence: CC BY-SA 4.0
Menkaura's piramyd: the casing is not levelled evenly around the mortuary temple
Histoire de l’Art Egyptien by Theodor de Bry, digitally enhanced by rawpixel-com 103.jpg
Autor: Rawpixel, Licence: CC BY-SA 4.0
Ramses-Meïamoun fight against Katas on the edge of Orontes from Histoire de l'art égyptien (1878) by Émile Prisse d'Avennes (1807-1879). Digitally enhanced by rawpixel.