Meraxes

Jak číst taxoboxMeraxes
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 95 až 94 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Lebka zástupce druhu Meraxes gigas.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
NadčeleďAllosauroidea
ČeleďCarcharodontosauridae
PodčeleďCarcharodontosaurinae
RodMeraxes
Canale et al., 2022
Binomické jméno
Meraxes gigas
Canale et al., 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meraxes (podle postavy z fantasy ságy Píseň ledu a ohně) byl rod obřího masožravého dinosaura (teropoda) z čeledi Carcharodontosauridae, který žil v období rané svrchní křídy (pozdní cenoman až raný turon, asi před 95 až 94 miliony let miliony let) na území dnešní Argentiny (fosilie byly objeveny roku 2012 v sedimentech geologického souvrství Huincul). Formálně byl popsán mezinárodním týmem paleontologů v červenci 2022.[1]

Popis

Meraxes - velikostní porovnání s člověkem.

Meraxes byl téměř stejně veliký jako blízce příbuzný druh Giganotosaurus carolinii, jeho lebka byla dlouhá asi 1,3 metru a na délku měřil přes 11 metrů.[2] Velikostně se ale více podobal severoamerickému rodu Acrocanthosaurus nebo příbuznému rodu Mapusaurus, jeho hmotnost tak patrně dosahovala 3,5 až 4 tuny.[3] Jiné odhady udávají délku na rovných 10 metrů a hmotnost asi na 4,26 tuny. Lebka měřila přibližně 127 cm, byla tedy mírně delší, než u příbuzného akrokantosaura (kolem 123 cm).

U rodu Meraxes byl také zjištěn nejvyšší dosažený věk u teropodního dinosaura - v době smrti mu bylo pravděpodobně 53 let. Ukázalo se také, že tito karcharodontosauridi dospívali ve věku 30 až 40 let.[4]

Paleobiologie a paleoekologie

Dinosauří megafauna známá ze sedimentů geologického souvrství Huincul.

Významný anatomický trend u tohoto obřího teropoda je výrazná redukce velikosti předních končetin, který je pozorovatelný prakticky u všech vývojových linií velkých teropodů. Je také pravděpodobné, že tito obří dravci žili podobně jako příbuzní mapusauři (vyskytující se ve stejných ekosystémech) v menších smečkách a možná tak i lovili.[5] Zdá se logické, že takový způsob lovu mohl být jediný úspěšný při útoku na tak gigantické sauropody, jako byl ve stejných ekosystémech žijící Argentinosaurus.[6]

Z dalších dinosaurů se v ekosystémech tohoto souvrství vyskytovaly rody teropodů Overoraptor, Gualicho, Huinculsaurus, Skorpiovenator, Tralkasaurus, Ilokelesia a Aoniraptor. Ze sauropodů to byly rody Cathartesaura, Limaysaurus, gigantický Argentinosaurus a Choconsaurus. Dále zde žili zástupci rebbachisaurida druhu Sidersaura marae, popsanému roku 2024.[7]

Kromě zmíněných zde pak žili také dosud formálně nepopsaní ornitopodi z kladu Iguanodontia.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Juan I. Canale, Sebastián Apesteguía, Pablo A. Gallina, Jonathan Mitchell, Nathan D. Smith, Thomas M. Cullen, Akiko Shinya, Alejandro Haluza, Federico A. Gianechini & Peter J. Makovicky (2022). New giant carnivorous dinosaur reveals convergent evolutionary trends in theropod arm reduction. Current Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2022.05.057
  2. ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. ↑ Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12638
  4. ↑ SOCHA, Vladimír. Padesátník s dvoumetrovou hlavou. OSEL.cz [online]. 18. prosince 2020. Dostupné online.  (česky)
  5. ↑ https://dinosaurusblog.com/2009/03/17/773404-smeckovy-lov-obrich-teropodu/
  6. ↑ http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2022/07/meraxes-beast-of-week.html
  7. ↑ Lerzo, L. N.; et al. (2024). The last of the oldies: a basal rebbachisaurid (Sauropoda, Diplodocoidea) from the early Late Cretaceous (Cenomanian–Turonian) of Patagonia, Argentina. Historical Biology. 1–26.
  8. ↑ Baiano, Mattia; Coria, Rodolfo; Cau, Andrea (2020). A new abelisauroid (Dinosauria: Theropoda) from the Huincul formation (lower upper Cretaceous, Neuquén Basin) of Patagonia, Argentina. Cretaceous Research. 110: 104408.

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Meraxes gigas skull reconstruction.png
Autor: Eotyrannu5, Licence: CC BY-SA 4.0
Meraxes gigas skull reconstruction -

Scale bar represents 200 mm (each half representing 100 mm, or 10 cm)

White areas represent known material, grey areas reconstructed with Tyrannotitan, Acorcanthosaurus and Mapusaurus.
Huincul Formation Dinosauria Scale.svg
Size comparison of various dinosaurs known from the Huincul Formation. Note that many of these are very fragmentary and necessarily speculative
  • Mapusaurus is based on [1]
  • Meraxes is based on the skeletal in [2]
  • Skorpiovenator is based on [3]
  • Ilokelesia is based on Skorpiovenator[3] and [4] and scaled based on [3]
  • Argentinosaurus is based on my skeletal diagram
  • Overoraptor is based on [5] with the unknown regions based on Rahonavis[6]
  • Cathartesaura is based on [7] with unknown regions based on Limaysaurus.
  • Aoniraptor is based on [8] with the unknown regions based on Aerosteon[9] and Australovenator[10][11]
  • Limaysaurus is based on my skeletal diagram
  • Gualicho is based on the skeletal diagram by González in [12], with unknown parts restored after Deltadromeus[13], Masiakasaurus,[14] and, to a lesser extent, Limusaurus[15]
  • The human silhouette is from Silhouette of man standing and facing forward.svg (CC0).

References

  1. ↑ Mapusaurus skeletal diagram by Franoys
  2. ↑ Canale, J. I.; Apesteguía, S.; Gallina, P. A.; Mitchell, J.; Smith, N. D.; Cullen, T. M.; Shinya, A.; Haluza, A.; Gianechini, F. A.; Makovicky, P. J. (2022). "New giant carnivorous dinosaur reveals convergent evolutionary trends in theropod arm reduction". Current Biology 32 (14): 3195-3202.e5. DOI:10.1016/j.cub.2022.05.057.
  3. ↑ a b c Grillo & Delcourt's abstract poster for their paper on abelisaurid body size
  4. ↑ Ekrixinatosaurus skeletal diagram by PaleoJoe
  5. ↑ Motta, M. J.; Agnolín, F. L.; Brissón Egli, F.; Novas, F. E. (2020). "New theropod dinosaur from the Upper Cretaceous of Patagonia sheds light on the paravian radiation in Gondwana". The Science of Nature 107 (3): 1-8.
  6. ↑ Forster, Catherine A.; O’Connor, Patrick M.; Chiappe, Luis M.; Turner, Alan H. (2020). "The osteology of the Late Cretaceous paravian Rahonavis ostromi from Madagascar". Palaeontologia Electronica 23 (2): a31. DOI:10.26879/793.
  7. ↑ Gallina, P.; Apesteguía, S. (2005). "Cathartesaura anaerobica gen. et sp. nov., a new rebbachisaurid (Dinosauria, Sauropoda) from the Huincul Formation (Upper Cretaceous), Río Negro, Argentina". Revista del Museo Argentino de Ciencias Naturales Nueva Serie 7 (2): 153-166.
  8. ↑ Aranciaga Rolando, M.; Garcia Marsa, J.; Novas, F. (2020). "Histology and pneumaticity of Aoniraptor libertatem (Dinosauria, Theropoda), an enigmatic mid‐sized megaraptoran from Patagonia". Journal of Anatomy 237 (4): 741-756.
  9. ↑ Sereno, P.C.; Martinez, R.N.; Wilson, J.A.; Varricchio, D.J.; Alcober, O.A.; Larsson, H.C.E. (2008). "Evidence for avian intrathoracic air sacs in a new predatory dinosaur from Argentina". PLoS ONE 3 (9): e3303. DOI:10.1371/journal.pone.0003303.
  10. ↑ Australovenator skeletal diagram by Ashley Patch (PLASTOSPLEEN)
  11. ↑ Hocknull, S.A.; White, M.A.; Tischler, T.R.; Cook, A.G.; Calleja, N.D.; Sloan, T.; Elliott, D.A. (2009). "New mid-Cretaceous (latest Albian) dinosaurs from Winton, Queensland, Australia". PLoS ONE 4 (7): e6190. DOI:10.1371/journal.pone.0006190.
  12. ↑ Apesteguía, S.; Smith, N. D.; Juárez Valieri, R; Makovicky, P. J. (2016). "An unusual new theropod with a didactyl manus from the Upper Cretaceous of Patagonia, Argentina". PLoS ONE 11 (7): e0157793. DOI:10.1371/journal.pone.0157793.
  13. ↑ Ibrahim, N.; Sereno, P. C.; Varricchio, D. J.; Martill, D. M.; Dutheil, D. B.; Unwin, D. M.; Baidder, L.; Larsson, H.; Zouhri, S.; Kaoukaya, A. (2020). "Geology and paleontology of the Upper Cretaceous Kem Kem Group of eastern Morocco". ZooKeys 928: 1–216. DOI:10.3897/zookeys.928.47517.
  14. ↑ Carrano, M. T.; Loewen, M. A.; Sertich, J. J. (2011). "New materials of Masiakasaurus knopfleri Sampson, Carrano, and Forster, 2001, and implications for the morphology of the Noasauridae (Theropoda: Ceratosauria)". Smithsonian Contributions to Paleobiology 95: 1-53.
  15. ↑ Wang, S.; Stiegler, J.; Amiot, R.; Wang, X.; Du, G. H.; Clark, J. M.; Xu, X. (2017). "Extreme ontogenetic changes in a ceratosaurian theropod". Current Biology 27 (1): 144-148.
Meraxes Size Comparison.svg
Autor: SlvrHwk, Licence: CC BY-SA 4.0
Size comparison of the holotype specimen of Meraxes gigas with a human for reference.