Mercerace

John Mercer (1791-1866) chemik a vynálezce
Vodíkové můstky mezi molekulami mercerované celulózy

Mercerace je způsob úpravy bavlněných textilií, který vyvinul Angličan John Mercer v polovině 19. století.

Působením koncentrovaného louhu sodného vlákna nabobtnají, ledvinovitý průřez se změní na kruhový a délka vlákna se zmenší až o 25 %. Následkem těchto změn mají pak mercerované výrobky vyšší pevnost a afinitu k barvivům, lesk podobný hedvábí a příjemnější omak.[1]

Mercerace tkanin a pletenin

K merceraci se používají nejčastěji výrobní linky s kombinací válcového stroje a rozpínacího rámu[2] s provozní rychlostí 50–80 m/min.[3] Linka má 3 hlavní díly: louhovací, stabilizační a prací (neutralizační), merceruje se většinou za mokra (metodou „mokré na mokré“). Koncentrace (hustota) louhu bývá 28 °Bé, doba louhování při horkém louhu 25–30 s (studený louh 45–50 s), spotřeba louhu 220–240 g na kg textilie.

Mercerací se zušlechťují zejména popelíny a damašky. Některé tkaniny a pleteniny se mercerují jen pro zlepšení afinity k barvivům (při nižší koncentraci a kratším působení louhu).[1][3]

Celosvětovou kapacitu mercerizování naznačuje např. údaj z roku 2005, kdy bylo nově instalováno 36 strojů pro tkaniny a 1 stroj pro pleteniny.[4]

Mercerace přízí

Šicí nit z polyesterového jádra obeskaného (z 37 %) přízí z mercerované bavlny

Technologické podmínky jsou podobné jako u tkanin. Příze se nejčastěji dodává ve formě přaden, která se k mercerování navlékají na nosiče a vypraná a vysušená příze se pak zpravidla přesoukává na konické cívky. Výrobci strojů udávají možnou produkci stroje 130 kg/h a spotřebu louhu 380 g na kg příze.

Mercerování příze se také dá provádět na kontinuálních linkách. Těm se předkládají vály s cca 1000 nitěmi, které probíhají vedle sebe mercerační linkou a navíjí se jednotlivě na cívky nebo na společný vál. Objem výroby zde dosahuje cca 80 kg/h.[5]

Mercerované příze jsou žádané především na šicí nitě a skané příze na ruční pletení a háčkování.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, (SNTL Praha 1981) str. 893-895
  2. ↑ Mercerizing Solutions [online]. Benninger, 2018 [cit. 2018-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-14. (anglicky) 
  3. ↑ a b Effect of mercerization [online]. Textile Adviser, 2022-01-02 [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ World markets for textile machinery [online]. Textiles Intelligence, 2007 [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Jaeggli Yarn Treatment Machines [online]. Jaeggli, 2018 [cit. 2018-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Weiss/Reif: Spezial- und Hochveredlungsverfahren der Textilien aus Zellulose, Springer-Verlag 2013, ISBN 9783662250327

Média použitá na této stránce

Spool of white thread.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Dmeranda assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0

A spool of white all purpose thread for sewing. The spool is approximately 3cm in diameter and 3cm high, and contains 123m (135 yards) of thread which is about 0.2mm thick. The thread is a 2-ply construction with right-handed Z-twist, with each ply composed of 37% mercerized cotton wrapped around a 63% polyester monofilament core. Viewing in closeup shows the right-handed Z-twist as well as the tiny individual staples making up the cotton wrapping.

Taken with a Sony A100 camera using a Sony 2.8/100 Macro lens. Multiple lighting sources were used to show texture and sheen. Image has not been edited.
Cellulose II between.gif
Autor: Dr. Mukick, Licence: CC BY-SA 4.0
Crystal structure of Cellulose II (mercerized Cellulose), highlighting Hydrogen bridges between layers.