Mercerace

Mercerace je způsob úpravy bavlněných textilií, který vyvinul Angličan John Mercer v polovině 19. století.

Působením koncentrovaného louhu sodného vlákna nabobtnají, ledvinovitý průřez se změní na kruhový a délka vlákna se zmenší až o 25 %.

Následkem těchto změn mají pak mercerované výrobky vyšší pevnost a afinitu k barvivům, lesk podobný hedvábí a příjemnější omak. ^[1]

Mercerace tkanin a pletenin

K merceraci se používají nejčastěji výrobní linky s kombinací válcového stroje a rozpínacího rámu^[2] s provozní rychlostí 50-80 m/min.^[3]

Linka má 3 hlavní díly: Louhovací, stabilizační a prací (neutralizační), merceruje se většinou za mokra (metodou „mokré na mokré“).

Koncentrace (hustota) louhu bývá 28° Bé, doba louhování při horkém louhu 25–30 sek. (studený louh 45–50 sek.), spotřeba louhu 220–240 g / kg textilie.

Mercerací se zušlechťují zejména popelíny a damašky. Některé tkaniny a pleteniny se mercerují jen pro zlepšení afinity k barvivům (při nižší koncentraci a kratším působení louhu).^{[1] [3]}

Celosvětovou kapacitu mercerizování naznačuje např. údaj z roku 2005, kdy bylo nově instalováno 36 strojů pro tkaniny a 1 stroj pro pleteniny.^[4]

Mercerace přízí

Technologické podmínky jsou podobné jako u tkanin. Příze se nejčastěji dodává ve formě přaden, která se k mercerování navlékají na nosiče a vypraná a vysušená příze se pak zpravidla přesoukává na konické cívky. Výrobci strojů udávají možnou produkci stroje 130 kg/h a spotřebu louhu 380 g/kg příze.

Mercerování příze se také dá provádět na kontinuálních linkách. Těm se předkládají vály s cca 1000 nitěmi, které probíhají vedle sebe mercerační linkou a navíjí se jednotlivě na cívky nebo na společný vál. Výroba zde dosahuje cca 80 kg/h. ^[5]

Mercerované příze jsou žádané především na šicí nitě a skané příze na ruční pletení a háčkování. ^[1]

Reference

Literatura

• Weiss/Reif: Spezial- und Hochveredlungsverfahren der Textilien aus Zellulose, Springer-Verlag 2013, ISBN 9783662250327