Mercury-Redstone 1
| Mercury-Redstone 1 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o letu | |
| Členů posádky | bez posádky |
| Datum startu | 21. listopad 1960 |
| Kosmodrom | Cape Canaveral Air Force Station |
| Nosná raketa | Redstone |
| Délka letu | 1 sekunda |
| Datum přistání | 21. listopad 1960 |
| Spojení se stanicí | |
| Počet oběhů | suborbitální |
| Navigace | |
Předchozí Little Joe 5 Následující Mercury-Redstone 1A | |
Mercury-Redstone 1 měl být první suborbitální let kosmické lodi Mercury pomocí rakety Redstone. Start se konal 21. listopad 1960 na odpalovacím komplexu 5 na Cape Canaveral Air Force Station. Účel letu bylo prověření kombinace kapsle Mercury s nosnou raketou Redstone. Let trval asi jednu sekundu, raketa „vzlétla“ přibližně do výšky 100 milimetrů (~4 palce) a pak dosedla zpět na odpalovací rampu, Mercury-Redstone 1 proto bývá nazýván čtyř‐palcový let.
Závada
Závada při startu byla způsobena chybou elektroniky na ocasní části rakety. Raketa byla spojena s pozemním zdrojem energie pomocí několika konektorů, při startu došlo k nerovnoměrnému odpojení těchto konektorů, jeden byl zcela odpojen, ale ostatní byly jen napůl vytaženy a motor se sám nouzově odstavil přibližně sekundu po startu. Raketa poté dopadla vertikálně zpět na odpalovací rampu a naštěstí nedošlo k explozi, avšak následovala řada zvláštních událostí. Únikový systém zaznamenal vypnutí motoru nosné rakety a zažehl únikové rakety, zároveň však přišel signál k odpojení věže únikového systému od kapsle Mercury. V důsledku toho zůstala raketa a kapsle Mercury stát na rampě a únikový systém sám vyletěl do výšky 1220 metrů a dopadl asi 365 metrů od rakety. Jelikož byl aktivován únikový systém, ovládací systém předpokládal, že došlo k nehodě a kapsle je právě odnášena od explodující rakety do bezpečí. Kapsle však „seděla“ na vrchu rakety ale systém předpokládal že padá k zemi (barometr detekoval výšku nižší než 10 000 stop)a proto v čase 3 sekundy po odpálení únikového systému odpálil rádiový kanystr a stabilizační, hlavní a záložní padáky.
Následky
Po „startu“ raketa seděla na rampě, kapsle byla stále připojena, věž únikového systému byla pryč a ze špice kapsle visely padáky. Raketa nedosedla zcela přesně a byla tak trochu „rozviklaná“. Bezprostřední nebezpečí představovaly visící padáky, jež hrozily že naberou vítr a povalí raketu. Další nebezpečí představovaly plně nabité baterie nosiče i kapsle a pyrotechnické vybavení, jako například výbušné šrouby pro separaci kapsle. Obsluha základny tak musela počkat do příštího dne, kdy bylo jisté, že se baterie již vybily. Kapsle nesla číslo 2 a byla opravena a použita při příští misi Mercury-Redstone 1A, raketa Redstone byla příliš poškozena a byla vyřazena. Kapsle č.2 je v současnosti vystavena v NASA Ames Research Center, Moffett Federal Airfield v Kalifornii a raketa Redstone je vystavena v US Space and Rocket Center v Huntsville v Alabamě.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury-Redstone 1 na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mercury-Redstone 1 na Wikimedia Commons - (anglicky)NASA NSSDC Master Catalog
- (anglicky)This New Ocean - MR-1: The Four-Inch Flight Archivováno 20. 1. 2009 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Failed launch of the Mercury-Redstone 1 launch vehicle. While the booster umbilical is still falling toward the ground, an electrical fault causes the booster's engine to shut down and triggers the Mercury capsule's escape rocket to jettison itself. The booster rises only 4 inches before settling back onto the pad, and the capsule remains attached to the booster. (Note this photo is misdated and misidentified in NASA's photo archives.)
Mercury Program insignia
- Retroactive logo designed from 1964 Mercury Seven astronaut memorial
- Circle containing the astronomical symbol for planet Mercury, with the numeral 7 inside it
Project Mercury - Capsule #2. Capsule complete in Lewis Hangar near Cleveland, Ohio. Lewis is now known as the Glenn Research Center. Capsule #2 was the Mercury spacecraft used in the failed Mercury-Redstone 1 mission and the Mercury-Redstone 1A mission, both of which were unmanned. In this photo, the capsule's structural skin is visible, because the protective covering of corrugated "shingles" hasn't yet been applied. The capsule's control jets have also not yet been installed.